Chlapci a chlapi

V tomhle legendárním seriálu mě dostalo, jak si chvíli na útvaru vykali, a pak zase o minutu později tykali. "Jirko, sakra ty chceš dezertovat", tak tohle je věta, kterou plukovník pronese směrem k poručíkovi, který chce odejít z útvaru, ale dodávám, že mu předtím asi deset minut vytrvale vykal. Taky bych viděl paralelu s dnešní dobou. Když voják, hrál ho Zounar, nastoupil povinnou vojenskou službu, neměl moc možností se kontaktovat se svojí přítelkyní, nanejvýš mohl poslat dopis, a při nejbližší příležitosti byla procházka v lese v době "opušťáku" jen záminkou, aby ji v mechu "pígloval". Bylo mu jedno, jestli Hanka chce, nebo třeba nechce, on byl nadržený a basta. Pro mě to byly náznaky porna. Původní scéna byla trochu hard, ale nakonec to vystřihli. Vynikající byl taky Krampol, jak chtěl s parťákem zdrhnout "za kopečky", jak se tehdy říkalo emigraci, a vybral si pro tento účel vojína Hlaváčka, který jestli vypadal na 18 let, tak já jdu v září do první třídy, protože to bylo směšné, vypadal na třicet járů, ale moment, ještě mě netleskejte: počkaj, počkaj, ještě netleskaj, ja sem ti to neuveril, takhle tema rukama nedělaj, to je skvor amatérske...." , a tak tedy zosnovali plán, jakože on vezme kvér a prostřílí se přes hranice, nebo něco v tom smyslu. Krampol ultra drsnej, pravda dnes nehraje, tehdy se dalo říct, že jako by hrál, a pak tedy, když ten vojín po několika marných pokusech sebrat kvér nebyl úspěšný, tak se sešli a dali mu do "řepy". Bitka natočená suprově, borec po kopu ještě celkem zachovalý obličej. A když to vezmu jako celek, dobré scény střídaly scény nechtěně úsměvné. Zase je to seriál, který se hodí do doby dávno minulé, ale nuda s ním nebyla. Herci v pohodě, až někdy jejich excesy na útvaru působily jako parodie. Zvláštní, že je to i tak lepší než dnešní seriály, které jsme kdysi uměli, ale dneska je mně stydno za tvůrce, co pustí k lidem. 60% (25.04.2012)

Dokonalé archetypy postav, vymývání mozků a propaganda těsně před tím, než se režim sebezničil...Z trosek se stávají chlapi, z gaunerů řádní muži, z tlusťochů vysportované korby, to vše okořeněné věčnou láskou, která překoná i krize. Děkujeme, naše slavná socialistická armádo - její spravedliví a chápající důstojníci! Zajímalo by mě, jestli ten bordel a plýtvání, které se provalilo (rok 2010), mělo základ už v té době. Z nostalgie na tento seriál koukám... Každopádně, ty kecy a činy důstojníků stojí za odpad. Ale dávám jednu hvězdu za devatenáctiletou Evu Vejmělkovou a druhou za poslední větu seriálu, kterou vyslovila právě ona. (12.09.2010)

Milý Apači, možná si v té době prošel vojenským výcvikem, ale to je mně upřímně dosti u prdele. U seriálu jsem se bavil, možná právě proto, že jsem tu službu nezažil, a k tvý smůle ani nezažiju. Seriál je to tupej, a propagandistickej až hanba, ale nemůžu mu upřít jedno, tenkrát jsem na něj opravdu docela rád koukal. Tečka. (4/10) (11.04.2008)

Jak moc realistický je tento seriál nedokážu, kvůli svému věku a nezkušenostem s komunistickou vojenskou službou, posoudit. Přesto se mi líbí a je na něm trocha nostalgie z doby, která je dávno pryč, mnoho mladých hereckých tváří hned vedle těch zkušených, kteří se zde objevují opravdu po desítkách. Martin Zounar si touto rolí získal jistě mnoho diváků, včetně mě. Většina postav je trefně zahraných a nechybí ani jistý nádech snahy kritizovat nedokonalosti, které v armádě byly. Nebo alespoň mě to tak přijde a nějakou propagandu v tom vážně nevidím. (30.03.2008)

Takhle nějak to bylo, ale taky to takhle nějak vůbec nebylo. V rámci exkurze po starých seriálech, které jsem "tehdy" neviděl, je tenhle kousek spíš slabší. Pokud jde o hvězdy, stěží by dosáhl na rotmistra, nicméně, alespoň za mě, si zaslouží hvězdičku navíc, a k tomu možná i pochvalu před nastoupenou jednotkou. to za tu nostalgicky zábavnou exkurzi, která oživila poněkud vybledlé vzpomínky na zelené roky. Mazáci, lampasáci, buzerace, střelby, rajony, ale taky sranda a spousta vzpomínek, které jsou sranda dnes. Vše, co se tu odehrává sice vychází z reality jak jsem ji zažil nebo viděl, je však silně deformováno tou naivní agitkou, která čouhá z každé druhé scény. Jejím dokonalým ztělesněním je loudil Zounar, tragéd, ale a současně nechtěně komická figurka. Naštěstí mi vlastní zkušenost dovoluje nahlédnout za tu agitku a v rámci možností si přes filtr vzpomínek seriál užít. (11.05.2019)