Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Olga (Jiřina Bohdalová) je devadesátiletá vitální důchodkyně, která žije v postarším domku společně se svojí dcerou, učitelkou Hanou (Lenka Vlasáková). Jejich vzájemný vztah je poněkud napjatý a nejspíš poznamenaný nejedním šrámem z minulosti. Olga přežila hrůzy gulagu a dnes o tom píše knížky a vypráví na besedách. Své posluchače dokáže přesvědčit i zaujmout, díky čemuž se o ni začínají zajímat taky novináři. Mezi nimi je i reportérka Dastychová (Pavla Beretová), která, zdá se, ví o Olze v danou chvílí víc než kdokoliv jiný v této zemi. A chystá se s tím jít ven. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (182)

William_ 

všetky recenzie používateľa

9/10. Kdybyste mi řekli že dám v roce 2024 plnej počet TV filmu s Bohdalkou, nevěřil bych Vám. No ale ono se to fakt stalo a Jiřinka se ke svému úctyhodnému věku dočkala skvěle natočeného kousku, ve kterém strká do kapsy i o půl století mladší herečky. Herecké výkony hodny českého lva. Nemohu opomenout ani bravurní režii, kameru a výběr hudby od Kocába. Většinu filmu jsem seděl jak přibitej a užíval si celou tu atmosféru. Zkrátka jsem byl mile překvapen a ano, toto si za koncesionářské poplatky nechám líbit. Škoda že to byla jen jedna vlaštovka, a teď se ČT vrátí zpět k reprízám chalupářů a četnických humoresek. ()

Slarque 

všetky recenzie používateľa

Vlastně dokonalý dárek Marka Epsteina k devadesátinám Jiřiny Bohdalové. Film, kde kromě jejího hereckého výkonu, není o čem kladně mluvit. Časy, kdy jsem televizním filmům Jiřího Stracha dával pět hvězdiček, zmizely v hlubinách času. Tohle je prostě film Jiřiny Bohdalové, která dokazuje, že herectví se nezapomíná. Škoda, že scenárista nedokázal vymyslet aspoň nějaký důstojný konec, takhle tu prostě přetrvává pachuť filmu, který vypadá jen jako obhajoba lži (a jejího mediálního šíření). Když připočítám necitlivou hudbu, kterou jsem věčně toužil ztlumit, tak ani nevím, jestli tři hvězdičky nejsou moc (50%). ()

Reklama

Agatha 

všetky recenzie používateľa

Už jen skutečnost, že svou roli Jiřina Bohdalová zvládla, je velkým zázrakem. Kolik takových lidí ve svém okolí znáte, kteří by si naučili byť jen text? Ano, mám babičku, které bude 88, je také celkem čiperná, myslí jí to, chutná jí, ale... Prostě klobouk dolů. Ano, Jiřinka to dělá celý život, ale devádesátka není jen číslo, to jsou dějiny. Nemůžu úplně říct, že jsem si film užil. Dobrých 40 minut venku zuřily živly a celou dobu jsem čekal kdy vypadne proud, ale to co jsem stíhal vnímat bylo OK. Od začátku sice bylo zřejmé jakým směrem se to bude asi ubírat, takže o překvapení ze scénáře řeč být nemůže. Překvapením stále zůstává samotná Jiřina. Jinde ve světě by ji na rukou nosili, pomníky stavěli, uctívali jako svou filmovou bohyni... U nás? Divné komentáře s příchutí závisti, nevraživosti, nenávisti. Pro mě tedy neznamená, že i když někoho v televizi sleduji celý svůj život, tak ho znám. Já tedy Bohdalku neznám, i když ji celých 35 let svého života mám rád jako herečku. A troufám si říct, že tak to bude už navždy. A její role vždycky budu chtít znát, protože mě prostě baví. Sledovat její práci s hlasem, mimiku, řeč těla, do každé role vnese něco nového. Nechápu. V soukromí ať si je jaká chce, mně je to srdečně jedno. Ona prostě umí hrát jako málokdo a já jí ten úspěch moc přeju a jsem na ni hrdý. A to si zaslouží každý, kdo ve svém oboru či řemesle dokázal to, co napříkad právě Jiřina. Nevím, co to v nás Češích je, že jsme tak nepřející, závistiví a zahořklí. Je to hnusná vlastnost. Jiří Strach zasluhuje velký dík a poklonu. Nemohlo to být lehké dát toto dohromady. Jedinou malou výtku snad mám k makeupu samotné hlavní postavy. Přislo mi to moc. Asi chápu, že se Jiřinka nechtěla ukázat úplně nenalíčená, ale roli by to rozhodně prospělo. Přeci jen, těch pernamentně nalíčených devadesátnic tolik není... Ale co kdyby ji někdo nepoznal že? ;-) Na konci to chtělo lépe dotáhnout. Scéna s reportétkou působí dosti nevěrohodně, scéna s dcerou vlastně také. Ale jako pocta k narozeninám řekl bych  - adekvátní. Hrát bylo co. Když se vezme v potaz, že kromě seriálů se už pro televizi takřka nic netočí.... ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Slušně sepsaný scénář, kde se postupně odkrývají jednotlivé motivy a skládají se v doposud nevyřčený celek, který změní život několika lidem; minimálně hlavní postava naštěstí podaná správně nejednoznačně, kdy ji na jednu stranu můžeme chápat, i to, co provedla, na druhou samozřejmě odsoudit. Postava Vlasákové to samé, dobře napsaná, dobře zahraná. Každopádně film odsýpá a nenudí. Upozorní navíc na problematiku gulagů, naznačí, že by se něco takového nemělo vrátit, čímž si bere body za osvětu. Vadila mi snad jen ta super hodná až andělská postava novinářky, za všech okolností milá, vstřícná, klidná, spravedlivá - no, takových lidi v novinařině fakt moc není. A vlastně mi chyběl kromě toho rodinného i nějaký jiný, větší konflikt třeba na veřejnosti. Takhle to bylo až moc takové uhlazené a miloučké. Morálně pak zvláštní, totiž přikývnutí tomu, že účel světí prostředky, tedy můžete lhát, ale pro dobrou věc... No, nevím. Lež je lež. Ale musím se jinak pochlubit, švára si zde střihl mini roličku ředitele školy. :-) ()

Galéria (40)

Zaujímavosti (6)

  • Věra Sosnová, jejímž příběhem byl snímek inspirován, byla, na rozdíl od postavy hrané Jiřinou Bohdalovou, konfrontována historiky a na odškodnění či vyznamenání nikdy nedosáhla. (Olík)
  • Film je inspirován životním příběhem Věry Sosnarové, která roky objížděla Česko s přednáškami o svém těžkém životě v sovětském gulagu. Vydala o tom také knihu „Krvavé jahody“, nicméně historikové doložili, že v gulagu nikdy nebyla jako vězeňkyně, ale spolu s matkou tam pracovala. Jiřina Bohdalová (Olga) s Jiřím Strachem v roce 2023 Věru Sosnarovou navštívili a ona jim tři hodiny líčila svůj příběh. Jiřina Bohdalová jí pak občas dokonce zavolala. Bohužel se Věra květnové premiéry nedožila. Zemřela 6. února 2024 ve věku 92 let. (Kaspi.vm)
  • „Scénář se mi líbil, protože je hluboký a lidský. A taky proto, že je tam pro herce, jak se říká, maso na kosti. Je tam zkrátka co hrát. Může se to zdát neuvěřitelné, ale mě ta práce pořád ještě baví. Možná mám k té látce blízko i proto, že se mi vrátil pocit, který jsem měla, když jsem jezdila za svým tátou do komunistického kriminálu. Táta minulý režim zažil opravdu hodně zblízka. A tenhle film by měl vzniknout už jenom proto, abychom se do té doby nikdy nevrátili,“ uvedla Jiřina Bohdalová. (SONY_)

Reklama

Reklama