Tady Havel, slyšíte mě?

Nevím, proč byl dokument o Havlově post-prezidentství a posledních letech jeho života uveden právě v dubnu 2024, tj. 12 a 1/3 roku po jeho smrti, ale podle výsledné podoby soudím, že dokončení nebylo pro zainteresované prioritou... Nebo prostě nevěděli, jak ho dokončit... Nehledě na zadání "natáčet zbytek života ex-prezidenta" film postrádá jakoukoli sjednocující linku, něco opravdu nosného; působí dramaturgicky bezradně. Tu je to stručný medailonek pro zahraniční publikum o Havlově významu, jinde je to film o natáčení filmu, mezi tím zase jakýsi mix zpravodajských záběrů z nejrůznějších setkání a občasných pohledů do zákulisí Havlovy kanceláře nebo soukromí; vše bez detailů a většinou vytržené z kontextů. Film celkem empaticky a dobře připomíná, že Havel byl člověk plachý a přitom velmi společenský, se stále živým zájmem o věci veřejné. Použité citáty také připomínají, že Havel měl dar brilantně formulovat myšlenky. Bohužel jejich výběr někdy působí arbitrárně, až banálně, čímž Havlovu odkazu spíš ubližuje. Koneckonců onu intelektuální Havlovu tvář film upozaďuje, jak to jen jde: V době post-prezidenství (2003-2011) byl Havel stále veřejně aktivní, ale v mnohem širším smyslu, než naznačuje tento dokument. Za celých 85 minut není ukázána žádná interakce s tehdejšími politiky (odtažitou Klausovu gratulaci k narozeninám nelze počítat); není zmíněno cokoli ze společenské, politické a kulturní reality tehdejších dnů, např.: vstup ČR do EU, celospolečenská debata o radaru v Brdech, peripetie s podpisem Lisabonské smlouvy, šaráda kolem Kaplického knihovny, Paroubkovo sestřelení českého předsednictví EU, několikeré volby... Dokument sugeruje, že nic z toho se během Havlova post-prezidentství nestalo (příp. že to bylo zcela nekontroverzní), že k tomu tedy ani neměl co říct... Občasné střípky v podobě krátkých záběrů bez kontextu (např. kratičký úryvek z projevu v europarlamentu či házení volebního lístku do urny) se nedají moc počítat.  Nevíme, co si myslí o tom, co se píše v těch rozečtených Respektech a knihách, které má na stole... Zkrátka nevíme, jaké jsou jeho názory na tehdejší dění. V tomto nemůže být kontrast ke Kouteckého Občanu Havlovi, který zachycuje dobu Havlova prezidenství, větší. Václav Havel byl člověk dialogu a Tady Havel, slyšíte mě? vyloženě trpí nedostatkem dialogu. Filmu by prospěla přítomnost osobnosti, která bude s Havlem rozmlouvat. Namísto toho vidíme Havla obklopeného fanoušky, obdivovateli, přáteli a známými, kteří víceméně pouze naslouchají; film je do značné míry o nich a o tom, jak Havla uzavírají do paradoxní samoty. A počínaje tou nešťastnou mozkovou příhodou během návštěvy USA je to také časosběr chřadnutí a fyzického odcházení. Díky za neznámé záběry a tak nějak za připomenutí Václava Havla, ale jinak se vám to, pane Jančárku, moc nepovedlo. (11.05.2024)

Majstrovská dramaturgia robí z filmu silný divácky zážitok. 90 minút mi pocitovo prešlo ako 5 minút, bol som úplne pohltený. Bezprostredne po dopozeraní som si však uvedomil, že filmu chýba akákoľvek výpoveď, či presah - je to iba fantasticky natočený nekritický fanservice. Kirchhoff v porovnaní vyhráva na plnej čiare. Pretože je subverzívny, nejde natoľko po srsti. 3,5* (05.11.2023)

Spoludivák (jehož neznám) to ohodnotil slovy "pražská kavárna" si udělala radost za peníze daňových poplatníků (spoluprodukovala Česká televize). A já s tím souhlasím. Né proto, že bych chtěl snižovat Havlův význam, ale proto, že v dokumentu vystupovali jen Havlovi vlezdoprdelkové a nikoliv důstojní a nestranní komentátoři. Ani sv. Havel nebyl bez viny. (15.04.2024)

Nemohu jinak než dát 100%. Po tom všem politickém humusu, který už několik dlouhých let musíme zažívat, je tento film krásným a osvěžujícím návratem do doby, kterou zřejmě už nikdy více nezažijeme. Fascinující je zde především Havlova upřímnost, ryzost a neskrývaná dětská radost z obyčejných věcí. Životní radost a nadhled člověka, který se rychle blíží ke konci svého života, je si toho vědom a přesto zůstává lidský, přátelský, skromný a nepatetický. P.S.: Nejodpornější, nejfekálnější a totálně ke zblití moment filmu je ten, kdy Havel slaví 75. narozeniny a zjeví se tam Václav Chillské-Pero-Kikina Klaus a svým ukňouraným, mečivým, buzerantským hláskem Havlovi jakože "gratuluje" k narozkám. Doporučuji mít blicí pytlík při ruce. Pane prezidente Havle, chybíte nám! (12.04.2024)

Přehlídka panoptika té nejnevybranější společnosti na jednom místě. Čecháčci co jsou rádi že si se svým jednociferným IQ dokázali založit ČSFD profil tu budou moralizovat a kárat zrovna Havla - jednoho z celosvětově nejuctívanějších lidí  co naše republika vyprodukovala (což jde i v dokumentu postřehnout) aneb "Velcome to Čekyja". Některým lidem z našich (ko)kotlin by prospěla návštěva na čerstvém vzduchu. Ale holt musí mít názor na všechno, který vlastně ani nikoho nezajímá. Tak rychle nasednout do vlaku a hurá na demošku na Václavák bojovat za mír!!! (13.04.2024)