Moderná doba

Chaplinova rozlučka s němou érou nemohla dopadnout lépe. Zpočátku až futuristické sci-fi přechází v sociální drama a typicky chaplinovskou romanci. Ne nadarmo je Chaplin považován za krále grotesky, jeho gagy jsou prostě geniální.  V některých scénách jsem se smál i nahlas a tohoto efektu si u komedií obecně vážím nejvíc. Ve zbytku zůstane  vždycky alespoň úsměv na tváři. Další krásný  film, jemuž nelze dát nic jiného než plný počet. (07.07.2021)

Kvalitná a stále zábavná vec. Ch. Chaplin bol veľkým priekopníkom a takmer všetko v čom hral sa zapísalo do dejín. Nie je to až tak dokonalé ako napr. Svetlá veľkomesta, ale stále ide o veľmi zábavnú grotesku. Najviac ma pobavilo doťahovanie matíc v továrni a podskakovanie v rytme doťahovania aj po šichte. To sú nežiadúce účinky pri pásovej obsluhe...80%. (20.09.2015)

Přiznám se, že jsem čekal něco trochu jiného. Čekal jsem smršť humoru na téma člověk v moderním světě. Místo toho se mi dostalo přesně mířené společenské kritiky, která se už nesnaží diváky ani tak rozesmát, jako spíš vyburcovat. Chaplin tu ukazuje své sympatie k chudým a k dělníkům snad víc než jindy. Na příkladu svého tuláka ukazuje marnost snahy o lepší život v prostředí, kde vládne potlačování práv jednotlivce. Chaplin Moderní dobu natočil až v roce 1936, a je to na filmu trochu znát. Paulette Goddard (hrající Tulákovu lásku) jako by už vypadla z jiné doby, než z éry němého filmu, a její výkon (ač ne špatný), působí vedle skvělého Chaplina trochu křečovitě. Taková Mabel Normandová nebo Edna Purviance, to bývaly „němé“ herečky! To jsou však nepodstatné detaily ve srovnání s manifestem, který tímto filmem Chaplin vytvořil. Je smutnou ironií osudu, že za takto humanistický film se mu dostalo tolika výtek ze strany kritiky. (05.06.2006)

Skvělé gagy a scény (naprosto skvělé ježdění na kolečkových bruslích ve 3.patře obchodního domu, kde chybí zábradlí; nechtěný odchod z věznice, ...), samozřejmě nechybí sociální podtext, který mi ale bohužel místy do děje 100% neseděl. Ale i tak jde o skvělou pohodovou podívanou, u které se (alespoň já) zasměju několikanásobně víc, než u většiny komedií vznikajících v dnešní době. (16.11.2005)

Přelomový film v celé Chaplinově filmografii znamená jeho definitivní loučení s němou érou a otevření dveří k té druhé, řekněme zralé. Hrůzy hospodářské krize třicátých let dnes, sedmdesát let poté, mohou působit krajně nepravděpodobně. Je však jisté, že tato krize, první paralelní krize modrých i bílých pracovních plášťů, znamenala mimořádný hodnotový i sociální otřes, který byl nadto zvětšován postupným prosazováním mechanického taylorismu i do mimoautomobilových a vněindustriálních odvětví (poslední srovnatelný otřes byl zaznamenán o 80-100 let dříve nástupem prvních moderních strojů). U nás asi nejlépe tyto skutečnosti vyjadřují dva filmy osvobozených: PUDR a BENZÍN a zejména SVĚT PATŘÍ NÁM. Mechanizace-zvěcnění a odcizení člověka, které s tím souviselo, nemohlo nevyvolat adekvátní rezistenci, živenou desetimilionovými zástupy nezaměstnaných a současně i stejuně vehementní protest lidské tvořivosti. Humor i satira, které se v MODERNÍ DOBĚ prolínají, nejsou tedy levné a anachronické, ale současně dobové i nadčasové (s určitým posunem se tato doba dnes může vrátit rychleji, než jsme s to si sami připustit). Toto dílo rovněž nesporně patří k absolutním životním vrcholům nejen Chaplinovým, ale i filmového umění vůbec. (01.03.2008)