Motel Destino

Sexem napěchované rádoby thrillerové drama s nefunkčním romantickým motivem. Když zrovna nesexují hlavní postavy, sexují osly na zahradě nebo jeden z tuctu párů či trojic v hodinovém hotelu, kde se odehrává polovina stopáže filmu. A když ani to, je slyšet sexování alespoň z televizí hotelových pokojů. Prostě vzdychání je na pozadí slyšet ve všech scénách v hotelu, i když si hlavní postavy jenom povídají. Kromě podivení nad množstvím sexuálních prvků ale nulové emoce a ani bůhvíjaký požitek z filmařiny. U Karima Aïnouze, kterého Neviditelný život Eurídice Gusmai byl pro mě největším překvapením Cannes 2019, mě to zaráží. **1/2 [Cannes FF] (24.05.2024)

Motel Destino je celkem běžná love story s tisíckrát viděnou a předvídatelnou zápletkou, která je jen zasazená do, pro nás, asi méně typického prostředí. Drtivá většina filmu se odehrává v sex hotelu. Toho sexu není tolik na kameře, spíš je permanentně slyšet za kamerou (z pokojů). Tento snímek mi nepřijde ničím moc zajímavý ani originální (možná kromě toho neustálého hekání), bez většího přesahu, a proto moc nevidím důvod, proč byl vybrán do hlavní soutěže o Zlatou palmu. Ještě s větším podivem je pak to, že v roce 2023 Karim Aïnouz také soutěžil v Cannes v hlavní soutěži se snímkem Královnin gambit, což byl velmi povedený historický psychologický film o Kateřině Parrové, poslední manželce Jindřicha VIII. Motel Destino je diametrálně rozdílný (bohužel ne v dobrém), a když mi došlo, že oba filmy natočil stejný režisér, byla jsem v šoku, protože mi připadá, jako kdyby ve svém způsobu a hloubce vyprávění udělal sto kroků nazpět. [Festival de Cannes 2024] (30.05.2024)