Große Fallen, kleine Fallen
Traps
Réžia:
Věra ChytilováScenár:
Věra ChytilováKamera:
Štěpán KučeraHudba:
Jiří ChlumeckýHrajú:
Tomáš Hanák, Miroslav Donutil, Zuzana Stivínová, Eva Holubová, Dagmar Bláhová, Milan Lasica, Karel Roden, Lucie Vačkářová, David Vávra, Jiří Macháček (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Na počátku je architekt Petr a vadnoucí zájem o sex zkorumpovaného poslance a bývalého spolužáka Dohnala. Ten totiž s Petrovou asistencí znásilní mladou veterinářku Lenku. Dívka však využije své profese, oba muže uspí a profesionálně vykastruje. Všichni tři se tak dostávají do eskalující spirály problémů. Dohnal se snaží celou věc ututlat před veřejností, Petr se jen s velkým vypětím zbavuje dívek, které mu víc než zřetelně dávají najevo svou přízeň a Lenka, ta se zhroutí vinou svého přítele, ekologického aktivisty Michala, který ji nejprve raní svým necitlivým přístupem, poté zradou, když se stane milencem její nejlepší kamarádky Anny a nakonec bezohledným pokusem využít znásilnění Lenky k vydírání Dohnala, náměstka ministra pro životní prostředí, kterým by zabránil výstavbě nového dálničního obchvatu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (285)
Chytilová už po revoluci není, čím bývala dříve (kromě Dědictví). Pastičky nemají dobrý scénář, takže to ani jako film nemůže dopadnout moc slavně. Zuzana Stivínová jako Lenka se snažila, s mužskými herci to bylo horší, například Donutila mám ráda čím dál míň, spíše se u mě zařadil mezi herce ignorované až neoblíbené. Opět je tu velké téma k zamyšlení, předně třeba to, kdo byl vlastně oběť, pak také můžete dumat nad tím, jak lidi hlásají něco o morálce, ale chovají se úplně jinak. Možná trochu nesourodé, ale musím se přiznat, že jsem to čekala ještě horší, takže mě to v něčem i docela překvapilo. ()
Věra Chytilová by si měla vzpomenout na šedesátý léta a kouknout se na sedmikrásky, aby si znovu uvědomila, že něco sdělit se dá i jinak než tím, že to prostě necháte oddeklamovat dvojrozměrný, šíleně napsaný "panáčky". Co takhle trochu nadhledu, nějakou tu absurditku jako za starých časů? Tady je všechno hrozně prvoplánový a neuvěřitelný, a vrchol je ta Hanákova "školačka". Divím se, že ve filmech Věry Chytilový ještě vůbec chtějí hrát nějaký herci. ()
Tohle tepání mužského šovinismu a ženské podlosti mohlo klidně skončit po Vávrově vydatné snídani, protože veškeré další dění už bylo bez jakéhokoliv kurzu. Některé posttraumatické stavy Stivínové a Donutilovo uchopení postavy ala výcuc z postaviček z jeho historek v Lucerně mě přivádí k myšlence, jak by to celé vypadalo jen v dramatické rovině bez toho všeho karikaturního tajtrlíkování.. Apropo, vzhledem k frekvenci všemožných odkazů na mužské pohlavní žlázy asi nikoho nepřekvapí, že ve stejném roce vznikla i Levinsonova Koule.. ()
Úchylárna na entou. Kam se na tohle hrabe jakýkoliv jiný český film. Tohle už je extrém, na který se ALE nezapomíná. Tomáš Hanák a Miroslav Donutil v celkem svižné road-movie, která se nečekaně zvrhne do dost nechutné bláznivé, ale docela povedené komedie, u které jsem nedokázal poznat, s čím na mě příjde pak. Zase se jim se životem naloží tak jak bude zdrávo a vše se srovná do vah osudu tak jak to má být. Pasti, pasti, pastičky je kravina, s povedenými herci, která je, nechci řikat špatná, možná jen relativně nepovedená, ale těžko se na ní zapomeno. A takových českých filmů je málo. ()
Film Věry Chytilové je opět kritikou naší společnosti, kdy vítězí korupce a násilí nad pravdou a morálkou. Pasti pasti pastičky jsou takový mix společenského dramatu s komediální nadsázkou, který jakou u dřívějších filmů Chytilové funguje perfektně! Já tyhle její filmy prostě miluju, ať už jde o dané téma, nebo její roztřesenou kameru anebo skvěle požitou hudbu (u tohoto filmu si hudební dramaturgii dělala sama Věra Chytilová). Jedinečná režisérka - jedinečné filmy. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (3)
- Milroslav Donutil získal v r.1998 Českého lva za Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli. (M.B)
- Herec Bohdan Tůma v televizní talk show vzpomínal na natáčení: „Jsem hrál bodyguarda. Panu Donutilovi. Oni ho vykastrovali a on ležel v nemocnici (na voperování náhrady). A já ho tam hlídal! A já jsem tenkrát měl údajně na nějakýho toho pachatele (Tomáš Hanák), který ho obtěžoval na tom pokoji, vystřelit z pistole. Jenomže oni měli strašně vypiglovanou chodbu, v tý nemocnici. A paní režisérka Chytilová říkala: ‚Vy, prosím, půjdete tudy a tady odsaď vystřelíte!‘ Já říkám, no tak dobře, no. Tak jo, šel jsem, vybíhá pachatel, vytáhnu pistoli, zakřičím stůj! Jenomže to bylo trošku jinak. Já jsem se rozeběhl, jak byla vypiglovaná ta chodba, tak jsem hodil takový záda! Ale takový! Asi primář řekl, bude se tady filmovat, z tý chodby se bude moct dát žrát! Já jsem si tak strašně namlátil! Vodrazil jsem si kostrč, lokty a ještě jsem měl slabej otřes mozku. A Chytilová: ‚To bylo bravurní!‘ Ta se mohla zbláznit! A když se podíváte na ten film, ono to tam opravdu je! Běžím tou chodbou, takhle je ta kamera, najednou, jsou vidět jen podrážky a zmizím ze záběru. To je autentický, to není nahraný. A pak říkala: ‚Tady odsaď, ze země budeš střílet!‘ Tak jsem vyndal pistoli, pak se natočil záběr, jak jsem vystřelil. Ona byla proslavená tímhletím, že brala tyhlety záběry, který nebyly nazkoušený, připravený!“ (Ganglion)
- Natočeno podle skutečné události. (M.B)
Reklama