Paríž, Texas

Tak něco takového jsem opravdu nečekal - Wenders mě vždycky překvapí. Například se mi na mysl dere otázka: Jak mohl celý film vzniknout ve francouzsko-německé koprodukci, když se celý odehrává v USA? To ale není tak podstatné. Co však podstatné je, je fakt, že se jedná o silné drama s poněkud mysteriózními prvky, po jehož skončení si možná budete klást víc otázek než na začátku, kde se z pouště vynoří neznámý mlčenlivý muž se ztrátou paměti, který nám jen velmi pozvolna objasňuje své tajemství. Zkrátka: krásný, byť místy poněkud zdlouhavý film se skvělou atmosférou! A hudba připomínající Jarmuschova Dead Mana vám bude znít v uších ještě dlouho po závěrečných titulcích. (21.10.2005)

Je to tak, jak jsem tušila - pro plnohodnotný zážitek z tohoto díla musím, alespoň ze zkušenosti některých uživatelů, dozrát. Trošku zklamání, neboť o své zralosti jsem měla dosti vysoké mínění, nuž, divák míní a Wim Wenders mění... Nemohu však tvrdit, že se zážitek nekonal - hudební složka pro mě odehrála hlavní roli, za krk jí dýchala kamera a i samotné pojetí příběhu o rodinné soudržnosti, lásce, bolesti, prozření, odpuštění a obětování se nebylo bez kouzla, i když, pravda, trochu časově přepáleno. Víc, než okolnosti rozdělení a smíření hlavní dvojice mě fascinoval malý Hunter a především Travisův bratr Walt: " Budu potřebovat peníze a kreditní kartu". "Není problém". To hovoří za vše. (15.05.2012)

Komentář bude obsahovat SPOILERY! Paříž, Texas je u mě pomyslně rozdělen do tří úrovní: Začátek (nalezení a cesta domů s bráchou) byl zbytečně dlouhý, střed (sbližování se se synem, cesta za matkou) byl skvělý a tady bych klidně přidal ještě 10 minut a konečně závěr (nalezení matky, rozhovor po telefonu a závěrečné objetí matky se synem) bych klidně prodloužil i o půl hodiny. Protože tolik emocí najednou, to se jen tak nevidí. Určitě si tento film zopakuji a to dokonce rád, protože už budu vědět, do čeho jdu. Pěkné 4 hvězdy. P. S. A bod k dobru přidávám stanici Nova Cinema, která vykročila dobrým směrem a tento film pustila v originálním znění s titulky. Snad v tomto trendu bude pokračovat. P. S. 2. A pokud fakt POMOva bývalá vypadala jako Nastassja, tak to jen tiše závidím... :-) (19.08.2009)

Nevšední filmový zážitek, který se skrze pomalé tempo a velmi umírněné herectví hlavní čtveřice tlačí do našeho podvědomí sice velmi zdlouhavě, avšak zároveň naprosto suverénně. Já jsem sice v té osobité cestě za sebepoznáním většinou marně hledal motivy, které by mě svou silou a přednesem vyloženě srazily do kolen, ale jednak neotřelá formální stránka v čele s dokonalou kamerou, krásným prostředím a jemu odpovídající banjo hudbou, a jednak moje velká slabost pro podobné tvůrčí úlety tentokráte udržely hvězdičkové hodnocení ve svrchních patrech. Docela mě ale mrzí, že očekávaný hyper-dojemný závěr mě nechal podezřele chladným - alespoň že do celkového poklidného kontextu přirozeně zapadl. 75% (15.02.2014)

Nádherný silný film se skvělou hudbou Ry Coodera, melodramatická road movie - dle mého nejlepší film Wima Wenderse... Fantastické dlouhé úvodní zaběry pouště a vůbec kamera Robbyho Mullera. Výborná a krásná a mladá Nastassja Kinski jako "padlá" Jane ve své z nejlepších rolí ... Přiznávám - slzy v očích... (21.10.2005)