Príbehy obyčajného šialenstva

A je to tady! Pro mě moc pěkný zážitek... nepopírám, že film nemá slabších míst, podstatné je to, že z něj jde tak trošku obava pro každého... :-) Drtivá většina se v nějaké postavě shlédne...A pak je třeba si položiti otázku... malou...nevinnou... jednoduchou, která zní: "Kdo a co je normální?" Pokud si to ujasníme, tak je to potom snadné... v klidu pak můžeme sdělit světu i takové poslaní, že všichni lidi jsou blázni, jen já jsem letadlo atd. :-) :-) :-) A musím se podělit ještě o jeden poznatek... po skončení i během něho jsem si vzpoměl na definici "normálnosti", kterou replikoval Steve Buscemi ve Skále... brrrrr :-) a o druhý, že z Ivana Trojana se stal PAN HEREC. který zahraje cokoli, kdekoli a o čemkoli... a zvláště tady exceloval. Fajn film proti depce... (08.01.2006)

Obávam sa, že Petr Zelenka film zamýšľal ako divácky prístupnejší. A že najsympatickejšou postavou mal byť hlavný hrdina a nie jeho štrbavý otec vo vedľajšej úlohe. Ani vyváženie tragédie a humoru nie je najpresnešie a mnohé komické scénky skĺzajú do nemoty. Stále však celkom príjemná sonda do ľudskej uletenosti, pri ktorej sa nebudete nudiť a nájdete si v nej niečo svoje. (02.03.2005)

Režisér a scénárista Petr Zelenka se v oceňované divadelní hře Příběhy obyčejného šílenství vrátil ke svému emblematickému tématu – příběhům malých lidských "odchylek" až úchylek. Po ohlasu v Dejvickém divadle přesunul osudy svých hrdinů i na plátna kin a nabízí se otázka, zda dobře udělal. Většina těch, kteří hru shlédli, tvrdí, že ne. Popravdě, tomuto názoru se nedivím, ač jsem zmíněný kousek neměl tu čest shlédnout. Filmová verze má velmi silnou a působivou kostru v podobě ústředních postav (výtečné herecké výkony všech zúčastněných samozřejmostí!) a několika opravdu brilantně napsaných epizod a pak poněkud přebytečnou svalovinu složenou převážně z věcí, kterou si vynutilo filmové zpracování. Přemíra obrazu na úkor pointy, zbytečná rozvleklost a ztráta koncentrace, která je pro příběh jednoho normálního blázna klíčová. Film ztrácí zejména ke konci intenzitu i bezprostřední kontakt divák–postava, který do té doby zejména výtečný Ivan Trojan dokáže udržet. Přesto je výsledek poměrně působivým spojením typického Zelenkova sarkasmu a citu pro absurdno i "všední" tragiku. Podle mého ale Příběhy obyčejného šílenství nedosahují kvalit trochu podobně laděných Knoflíkářů, kteří byli jaksi... filmovější. (25.03.2005)

Úplná hovadina! Ale v dobrom. Tak skvelé gagy som dávno nepočul, myslím, že česká komédia s tragickými prvkami má opäť kam smerovať nielen v podaní napr. Svěrákovcov. Úplne jednoduchý námet, no scenár rozvitý do poslednej kvapky. Trojanova herecká demencia nepotrebuje komentár! 85%. (07.05.2006)

Neskutečně humorná, avšak citově prázdná, sonda do životů jedné neveliké skupiny je klasickým českým filmem, který však dokáže překvapit Zelenkovou režií. Asi tak nějak bych shrnul celé Příběhy obyčejného šílenství do jednoho souvětí. Jedná se totiž o úžasný film, klasický český příběh zde získává díky skvělé režii úplně nový rozměr. Zelenka do toho totiž dal naprosto všechno... Stejně tak skvělý je i scénář, jenže ten jsem četl již před nějakou dobou, když vyšel v knižní podobě (a už tam mě látka oslovila). Dokonce i herci jsou velmi dobří a to ani nemluvím o zvuku... [TOP 19/10 70%] (29.10.2006)