Notting Hill

Taková ta romantika o tom, kterak se obyčejný kluk zamiluje do slavné filmové herečky. No a pokud přijmete skutečnost, že slavnou filmovou herečku hraje Julii Roberts, tak to docela jde. Útěchou budiž Rhys Ifans, který tady dokazuje, proč ho mám tak rád. Ta jeho krásná ujetost je tu daleko lepší, jak ten romantickej středobod filmu. Ale tak s tím se nedá nic dělat, no. (28.12.2017)

Sice nepříliš originální, ale který romantický film je, že? Ale Hugh Grant a Julia Roberts jsou bezpochyby dvojka, který dokáže zaujmout, takže díky jim je Notting Hill jedním z mála romantických filmů, o kterých lze bez nadsázky říci, že jsou naprůměrné, kvalitní a netrpí tolika obvyklými neduhy tohoto žánru. (07.10.2010)

Sympatická romantická komedie, ačkoliv je příběh absolutně nereálný, díky příjemně poklidnému tempu, lehké romantice a špetce jemného inteligentního humoru se může řadit spíše mezi ty lepší romantické komedie. Julia Roberts je decentní, středně odměřená, ale stále lidská a vhodně pomáhá své postavě poukázat na to, že celebrity jsou taky jen lidi. Škoda jen, že film v některých momentech spadá dost do průměru a provařených/předvídatelných pasáží - celkové vyznění není nijak speciální, tudíž třebaže nejsem zklamán, v horizontu všech filmů musím zůstat na lepších 3*. 7/10 (16.01.2008)

Když postavíte vedle sebe Prázdniny v Římě a Notting Hill, uděláte si přesný obrázek, kam se posunul žánr romantické komedie. Zápletka je skoro totožná, ale zatímco v 50. letech divačky vyžadovaly hranatě chlapáckého Gregoryho Pecka, jehož kouzlu váhavě podléhá nesmělá princezna, o půl století později se role obrátily. Je to protřelá světačka Julia Roberts, na čí straně je iniciativa, kdežto Hugh Grant je jen koktavý mončičák, kterého naviguje. Mimochodem, teď po letech, kdy hraje všechny ty sebestředné syčáky, musejí snad jeho tehdejší kritici uznat, že je dobrý herec. Jeho dva charakterové typy jsou si podobné asi jako plameňák a nosorožec, takže něco z toho přece jen musí být herecký výkon, ne? ;o) 80% (07.02.2007)

Pamatuji se, že před lety jsem snímku vytýkal, že scénář (překvapivě Richard Curtis) hodně vaří z vody a tahá vysoce nepravděpodobné zápletky z nějaké vrchní zaprášené police. Ač neříkám, že Curtis k nevyhnutelnému (tedy že to dobře skončí) směřuje bez šarmu. Dialogy jsou fajn, ale některé situace prostě dřou. Moc nedrží pohromadě, postavy jednají iracionálně (u těch šílených vedlejších je to ku prospěchu, ale u hlavní dvojice nikoli) a vlastně to platí i dnes. Ale tenhle kus má prostě sympatickou atmosféru a hlavně nebezpečně okouzlující Julii Roberts, která snímek táhne silou i elegancí koňského spřežení. Nedělá zbytečné exkurze do umělečtější sféry, prostě jí sedí žánr romantické komedie a my za to můžeme být jenom rádi. Její proslulý úsměv tentokrát okouzlí intelektuálního britského knihkupce. A nejen její rozzářený výraz. Hraje totiž hereckou hvězdu první velikosti, která tohohle outsidera dostane do kolen. Ač i ona má své slabší stránky: špatné zkušenosti s bulvárem, se špatnými muži, se špatným výběrem rolí, se sebejistotou v nízkých číslech, a prostě nechávajíc se volně unášet proudem. S novým „zřejmě přítelem“ se citově stabilizuje, začne brát jiné role, než brakové sci-fi a prolomí hranici, že mezi obyčejnými lidmi a hvězdami stříbrného plátna může vzniknout poměrně normální vztah. Fandit mu bude skupinka docela fajn přátel, včetně velšského spolubydlícího (skvělý Rhys Ifans), který postrádá určité civilizační návyky, moc si nepere a tu a tam zhltne majonézu namísto jogurtu. To už jsme ale v pasáži, kdy ona znovu opouští jeho „malý svět“ a divák trošku trne, proč se tak vzdalujeme něčemu životnému a proč se tak moc spoléháme na prachobyčejnou náhodu (zvlášť když jeden žije v Londýně a druhý za oceánem). Ne každému navíc sedne mrkáček Hugh Grant, který tak trochu kopíruje sám sebe. Poloha plachého zajíčka, který disponuje i jistou dávkou sebeironie, ale k němu holt už tak nějak patří. Ale ať to shrnu a obhájím si ty své čtyři hvězdy (ač to vzhledem k výše uvedenému může vypadat všelijak). Notting Hill je velmi silný v jednotlivostech, má neodolatelnou hlavní představitelku, slušné emoce, britský šarm, dobře zvolené songy, zručnou režii a pohodovou atmosféru. Takže asi tak.. (17.02.2016)