Tisícročná včela

Neoslovilo ma to zvlášť ani dávno, keď film išiel v tv ešte s hviezdičkou a ani dnes. Život liptovských robotníkov, dedinské starosti a jemne erotické radovánky v Jakubiskovom podaní tu nie sú v dostatočne pútavom príbehu. Keď to prechádza zo sci-fi s guľovým bleskom až do bláznivej komédie so šmýkačkou procesie a nakoniec jazdou na truhle, tak zostáva len ťuknúť si na čelo, aký žáner to vlastne má byť. Možno sú za všetkým nejaké inotaje, ale vyzerá to, že dosť komplikované. Za najväčšieho milovníka nemohol byť samozrejme nik iný ako Dočolomanský. –––– Bože, ale si krásna. (02.01.2014)

Jakubisko pred natáčaním Tisícročnej včely správne pochopil, že kúzlo historického seriálu, respektíve ságy spočíva v detailnom a pravdivom zobrazení reálií doby a v navodení jej atmosféry. Bohužiaľ akoby počas nakrúcania tento zmysel strácal a čím ďalej tým viac sem primiešaval svoje klasické ingrediencie, ktoré, povedzme si pravdu, už väčšine národa po rokoch tak trochu lezú na nervy. Ale dobre, aspoň sa jedná o silný autorský počin. Celá sila Včely však stojí na charizmatickej slovenskej hereckej smotánke, ktorá drží nad vodou aj slabšie momenty. Tie najsilnejšie sú tie, kde je Jakubisko čisto v područí látky a nepredvádza sa. Mám pocit, že prvé dve časti sú silnejšie aj napriek vojnovým a masovým scénam štrajkov v polovici druhej a asi to bude mať niečo spoločné s prítomnosťou Jozefa Krónera. (04.01.2014)

Kdyby někdo položil otázku, který titul považuji za vrchol slovenské filmové tvorby, vzhledem k celkově nižší a po Listopadu 89 spíše skomírající produkci by bylo rozhodování poměrně jednoduché a výběr by se záhy zúžil na dva snímky: Obchod na korze a Tisícročnou včelu. Tu natočil Jakubisko na motivy románu Petera Jaroše a líčí v ní osudy jedné rozvětvené vesnické rodiny a na jejím příběhu mapuje emancipaci a vznik moderního slovenského národa. Po experimentech 70. let a následné odmlce způsobené normalizací Jakubisko dozrál a vytvořil svébytný styl magického realismu. "Magické" scény zde zapadají do konceptu filmu, nepůsobí násilně nebo zmateně a spoluvytvářejí atmosféru snímku. Z hlediska hereckého obsazení pracoval režisér s tím nejlepším, co mu tehdejší slovenská scéna nabízela, a vznikl film, který snesl přísné srovnání se světem a obstojí i v opakovaných reprízách. Kvalitám Tisícročné včely se Jakubisko přiblížil už jen v Sedím na konári, poté následoval citelný sestup kvality a tituly, které nesvědčily ani tak o uměleckém vývoji, jako spíš o tápání, vyhořelosti a později i ztrátě soudnosti. Celkový dojem: 95 %. (07.10.2013)

Poetický surrealismus slovenského Felliniho se mísí s drsnými obrazy života přelomu 19.a 20.století. Román Petra Jaroše ani zdaleka nedosahuje takové krásy a podmanivosti jako filmová sága Jakubiska. Život a smrt, láska a zrada, radosti i strasti, válka a mír. Podobenství, snové scény, magie....včelí královna, kulový blesk, roj meteoritů, v břiše velryby. Básnické obrazy i každodenních činností - večerní a noční cesta přes potok s pochodněmi dostává přímo magický rozměr. Silné herecké obsazení zvládá všechny nástrahy scénáře, dokonce i - pro Jakubiska typické - odvážné erotické scény. Josef Kroner je Pan herec, jedno hraje -li vážně či komediálně, zamilovaně či rozzlobeně. Scény, které předchází smrti jeho postavy, mrazí nejen obrazně, ale přímo doslova. (11.03.2011)

Osudy rodiny murarskeho majstra Martyna Pychandu sa odohravaju na Liptove. Herci ako Kroner a Polonyi fajn, a aj prirodna sceneria sa dala, ale ludi typu Docolomansky som nikdy nemal rad. A motivy ako putovanie za pracou, prezivanie radostnych a smutnych udalosti v ludskom zivote, dedicske konania, tliachanie o medziludskych vztahoch, zmykanie vsetkych moznych i nemoznych emocii ..... su prilis malo na kvalitny serial. Taketo motivy a emocne stavy sa deju totiz poslednych 5 000 rokov minimalne /ano, spravne hovorite, ked tvrdite, ze aj v Starovekom Egypte napriklad/. Takze Jakubisko objavil motivy, ktore na Zemi funguju uz pekne tisicrocia. Fakt "uchvatna logika". 30 % (07.01.2014)