Dobrú noc a veľa šťastia

Poučení z americké historie, pojďme si vážit výměny názorů a diskuze, než podlehnout jak ovce strachu, začít pomlouvat, odsuzovat a ničit životy bez důkladných právních procesů. Clooney si navíc posvítil na mediální rozměr a nutno říct, že tady ty záležitosti mrazí nejen při pohledu zpět, ale i do současnosti. Podnětný a sympaticky strohý snímek, kde přesně vyniknou ta podstatná sdělení. "We must remember always that accusation is not proof and that conviction depends upon evidence and due process of law." (21.11.2020)

Zážitek z filmu je přímo úměrný divákově zájmu (či nezájmu) o skutečnost, že v první polovině 50.let skupina reportérů ze CBS systematicky šlapala na kuří oko senátorovi z Winsconsinu Josephu McCarthyovi, jehož tažení proti "rudému moru" se nechvalně zapsalo do historie pohrdáním lidské důstojnosti a lidskými právy, zaručovanými ústavou (např. Charles Chaplin by mohl vyprávět). Nemožnost adekvátně se hájit proti křivému nařčení z kolaborace s komunisty a z toho pramenící profesní problémy, jako byla ztráta zaměstnání, či dokonce v krajních případech i žalář, na to vše poukazovala CBS v čele s novinářskou legendou Edwardem Murrowem. Divák, neznalý jména McCarthy se z kraje asi nebude chytat, nejenom díky prvním dvaceti minutám, plných překrývaných dialogů a záplavě jmen, ale i díky tomu, že Clooney neukazuje problém mccarthismu v celé jeho šíři (historické souvislosti zde stručně načrtne jenom krátky osvětlující text), ale rovnou vrhne diváka do televizního studia mezi Murrowa a jeho společníky při přípravě toho času velmi sledované večerní show, ve které poukazovali na křivá obvinění amerických občanů (ve filmu jde konkrétně o dva případy). Vrcholem je pak Murrowův televizní duel se samotným McCarthym, jehož demagogický projev na adresu Murrowa patří k nejsilnějším zážitkům z filmu. Hlavní devízou Clooneyho filmu je jeho autentičnost, díky černobílé kameře, dobové hudbě a precizní výpravě hmatatelná atmosféra 50.let, kdy vám nebude připadat jak pěst na oko vkládání dobových záznamů. A možná někteří z vás, při záplavě plytkosti, která se na nás v současnosti valí z komerčních TV stanicí, se hořce usmějí při závěrečném Murrowově vyznání touhy po "vysvětlující, vzdělávající a inspirující televizi". Bohužel Ede, tak zrovna tenhle boj si nevyhrál...... (09.05.2011)

No, čekal jsem větší drama, ale to nic nemění na faktu, že je to dobrý a poučný film (teda pro mě byl ;-)). Rozhodně se nepovažuju za nějakého znalce mccarthismu, ale každý divák, který zaslechl alespoň něco o okolnostech studené válce ze strany USA, by s tímhle snímkem neměl mít problém. David Strathairn na mě působil velice charismaticky a asi bych si ho měl trochu víc "proklepnout", ale hodně mile mě překvapil taky Clooney na řežisérské stoličce. (28.07.2009)

I pres fakt, ze film na prvni pohled vypada jak nehorazna nuda, je o vecech, o kterejch vim minimum a nenatocil ho zadnej expert na podobny filmy, tak musim uznat, ze to je hodne poutavy drama. Coz si zaslouzi uznani, jelikoz jde jen o hromadu rozhovoru, reportazi a nepretrzite se tu jen mluvi. Na druhou stranu, z filmu mi nejak neprislo, ze by to obdobi bylo zas az tak drsny a McCarthy spis pusobi jak takovej vzteklej sasa. Jinak i pres velky jmena, jako treba Downey a Clooney, kuli kerejm sem si film vlasne pustil, celej film je o Strathairnovi a nutno rict, ze to zvlada s prehledem a spolu s ostatnima tvori dobrej tym, kde nikdo nijak nevycniva a vse pusobi dobre dobove. Navic diky delce necelejch 90 minut film nezacne nudit a naopak mi prislo, ze konec byl zbytecne uspechanej a slo to jeste trochu rozvest. (25.08.2008)

Film je náročný, možno som urobil chybu keď som ho pozeral v neskorých hodinách. Každopádne ma vtiahol naplno do 50.tych rokov, možno aj svojím čiernobielym nádychom a nemal som ani raz pocit, že sa natáča v kulisách v roku 2005. Chýbalo mi dosť že sa celý film odohrával len v interiéri ale to sa dalo aj čakať. Výborné výkony hlavne od Davida Strathairna a Patricie Clarkson. (29.09.2014)