Réžia:
Juraj JakubiskoScenár:
Juraj JakubiskoHrajú:
Anna Friel, Karel Roden, Vincent Regan, Hans Matheson, Deana Horváthová-Jakubisková, Bolek Polívka, Jiří Mádl, Anthony Byrne, Lucie Vondráčková (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Výpravná freska znázorňujúca pomery Uhorska 16.- 17. storočia, ktorá rozpráva o legendami opradenom osude čachtickej pani Alžbety Báthoryovej. Dej filmu sa odohráva na prelome 16. a 17. storočia v bývalom Uhorsku, v čase plnom náboženských vojen, rozporov a konfliktov, vrátane vojny s agresívnymi tureckými dobyvateľmi. V tej dobe žila Alžbeta Báthoryová, ktorá patrila k jednému z najvýznamnejších uhorských šľachtických rodov. Legendy jej zabezpečili zápis v Guinessovej knihe rekordov ako najväčšej a najkrvavejšej vrahyne všetkých čias. Prípad Báthoryová je ale nejasný a mnohí historici považujú túto charakteristiku za úplne nepodloženú. Kým bola Alžbeta Báthoryová v skutočnosti? Vrahyňou, ktorá vraždila nevinné panny a kúpala sa v ich krvi, alebo pôvabnou a na svoju dobu veľmi vzdelanou ženou? Bola vinníčkou alebo obeťou vtedajších politických pomerov a temných intríg mocných, ktorí bažili po jej majetku? Vo filme Báthory manžel Alžbety Báthoryovej, František Nádasdy, bojuje vo vojnách s Turkami a ona sama dohliada na správu rozsiahlych rodových majetkov a na výchovu detí. Raz jej manžel pošle darček v podobe talianskeho maliara Merisiho Caravaggia, ktorý zostane na jej dvore niekoľko rokov. Medzi ním a osamelou ženou vznikne zvláštne puto. V tom čase sa ale nad jej hlavou začnú sťahovať zlovestné mračná, ktoré ešte viac potemnejú po smrti jej manžela. Mocná a bohatá žena musí čeliť nepriateľom, ktorí sú schopní čohokoľvek. Zvesti o šialenej vladárke, ktorá sa v snahe zastaviť starnutie kúpe v krvi nevinných panien, začínajú silnieť... Juraj Jakubisko sa vo filme Báthory pridŕža známych historických skutočností, avšak neprebádané „biele" miesta histórie vypĺňa svojou fantáziou. Tak sa do príbehu dostali aj Caravaggio, či Monteverdi - tvorca prvej opery... (STV)
(viac)Videá (10)
Recenzie (1 304)
Bathory bohužel dokazuje, že z kdysi tak suverénního a originálního Juraje Jakubiska zbyl už jen pouhý jeho stín. Zachoval sice ještě cosi ze svého pojetí vizuálna (kamera a výprava filmu jsou excelentní, pan F. A. Brabec odvádí skutečně vynikající práci), ale umělecky už Jakubisko zhola nic nenabízí. Kde je jeho symbolické vyjadřování, osobitý magický realismus, příslovečná Jakubiskovská poetika, mysticko-filosofické přesahy, historicita a její reflexe...? Zbyl jen vizuálně komunikující velkofilm s plochou a historicky mystifikační zápletkou s tak přemrštěnou stopáží, že v druhé půlce filmu silně nudí... Navíc je dlouho před koncem jasné, jak vše dopadne, tudíž ani složka napětí nefunguje. Vůbec Jakubiskův velkofilm nemá šmrnc, nedovede vtáhnout do děje, válečné scény jsou plané a celé mi to připadalo, jako by to bylo natočeno před patnácti lety... Jenže právě v tomhle žánru ušel filmový vývoj nejdelší cestu, což Jakubisko právě moc nereflektuje. Jeho verze příběhu o Čachtické paní nudí a hluše fabuluje. Škoda, očekávání byla veliká... ()
Juraj Jakubisko si ukousl moc velké sousto. Jeho pohled na legendu mi přijde zajímavý a bavil mne. Příběh prostě vůbec nebyl špatný. Mocenské pletky ještě nikdy žádného diváka neurazily. Další plus je výborná Anna Friel, která ční i nad ostatnímy hodně dobrými herci. Její obsazení opravdu není žádná z nouze cnost, ale dobrý tah, protože ona ten film fakt táhne nahoru. A teď přichází jedno velké bohužel a to je rozpočet! Středověkou ságu prostě nejde natočit za malé peníze, aby to nevypadalo chudě. A chudě to prostě vypadá!!! Bitvy jsou směšné a celé je to dost televizní. Navíc jsem u Jakubiska neviděl žádný nápad nebo vizi, kterou by ty malé finance vynahradil. Čestnou výjimkou budiž postavy mnichů Polívky a Mádla coby "středověkých agentů." Oba mají různé bondovské vychytávky a film je díky nim o něco více svěží. Co se týče brutality, tak je určitě větší než v běžné produkci (na české filmy je to těžkej krvák), ale snést se to dá. Jakubisko naštěstí není pervert. I když se mi film líbil jen v něčem, tak jsem velice rád, že byl natočen. Konečně něco co se liší od těch klasických českých vztahových černých komedií. ()
Těžký zásah mimo a cynický výsměch všem, kteří reklamní kampani o „nejdražším česko-slovenském filmu“ uvěřili. A suše oplatit stejnou mincí, že „tam ty prachy rozhodně nejsou vidět“, mi protentokrát nestačí. Samotná ‚očista‘ legendy není vůbec špatná, protože Anna Friel je výborná a Karel Roden si bere pro sebe každičkou scénu, jenže… tam, kde si děj žádá o pár vět a dva záběry více, aby vysvětlil ‚proč a jak?‘, si raději Jakubisko hraje na lyrika v monotematických obrazech ‚drogových raušů‘ a spousty nahoty. Společně s dvojicí kameramanů sice „maluje“ okolní krajinu fantasticky a ani v levných exteriérech vesnice se nezadýchává. Pak ale stačí vzpomínka na bitvu s Turky a divák je zpátky na zemi střední Evropy, kde zřejmě neumíme být světoví tak, jak bychom si přáli. Někdy holt velká ramena, zahraniční jména a naditá peněženka nestačí, což je mi docela líto, protože jsem se docela těšil. ()
Je to jako stát natěšený na značce, v ruce třímat šipku, napjatý a soustředěný a pak netrefit ani terč. Blbé přirovnání, vím, ale blbých je dobrých 110 z celkových 138 minut. Namísto smysluplnějšího děje se kdysi zajímavý Jakubisko urval z řetězu, zmotal všechno dohromady, zahrál si na poetu a ztopil obrovské peníze ve směšnou báchorku. Velká ramena nestačí.. Jakubisko si utrhnul moc velké sousto!! A mnozí v sále dostanou záchvat dávivého kašle.. ()
Jakubiskova Bathory je šachová partia dvoch postáv v troch dejstvách. Práve preto sú výrazné a plnokrvne zobrazené len postavy šachistov – Erzebeth Bathory a palatína Thurza. Ostatné postavy pôsobia podľa svojej úlohy na šachovnici ako viac či menej dôležité figúrky, nie postavy. Práve preto sa dej košatí nespočetnými príbehmi – ťahmi týchto figúrok tak, aby sa do popredia dostali postavy šachistov. S konceptom priebehu šachovej partie pracuje film i v neexistencii výraznejšieho dramatického oblúka – nepotrebuje ho šach a preto nemám dôvod vyčítať dramaturgii Bathory, že nemá klasickú dramatickú štruktúru príbehu s jadrami a satelitmi, ale je skôr mozaikou rovnocenných ťahov a tak môže pôsobiť „dramaturgicky roztrieštene“. Nanešťastie tento spôsob čítania najnovšieho Jakubiskovho filmu je zatlačený do úzadia snahou o návratnosť investícií v podobe divácky vďačného epického veľkofilmu a mnohých divákov minie, práve kvôli zameraniu sa na divácky „vďačné“ scény bojov s Turkami, ktoré sú kompozične, filmársky i režisérsky jednoznačne najslabšou a najzbytočnejšou časťou mozaiky. Z Bathory jednoducho dýcha snaha byť filmom umeleckým a zároveň diváckym a komerčne úspešným. Lenže na to prvé je jednoduchá a na to druhé (súdiac i podľa „trefných a vtipných“ reakcií novinárov, písačov a majiteľov media group) zjavne komplikovaná. Bathory je však napriek všetkým rečiam a predsudkom výborný film. Obrazovú kompozíciu a vizuál režisér zvládol s výnimkou masoviek na výbornú už od úvodných titulkov, kde „stavia“ scénu a Čachtický hrad. Kasting je veľmi príjemný, v niektorých momentoch dokonca veľmi prekvapivý (Moniku Hilmerovú som si teda ako takúto mrchu nedokázal ani predstaviť, všetka česť). Obsadeniu samozrejme kraľujú šachisti Anna Friel a Karel Roden. Erzebeth Bathory je jednak veľmi dobre napísanou postavou a jednak Annou Friel výborne zahranou postavou, o mojom súkromnom ocenení za najlepší ženský herecký výkon minimálne v našich luhoch a hájoch mám tento rok absolútne jasno. Rodenov Thurzo je postava o čosi zjednodušenejšia, avšak i tú prvoplánovú chamtivú a neopätovanou túžbou zmierajúcu sviňu Roden premenil na slušného protihráča hlavnej hrdinky. Bathory je film, ktorý má všetky „chyby“ o ktorých budete čítať v recenziách, otázka je, či všetky ako chyby vnímať. Pretože i keď si ich všetky budete viac či menej uvedomovať, možno vás podobne ako mňa film zhruba po desiatich minútach chytí a nepustí až do posledného ťahu krvavej panej, pred ktorým musí kapitulovať i Thurzo. A skutočnosť, že 140 minútový film mi ubehol tak, že som mal pocit pätnásťminútovej návštevy kina a na film určite pôjdem ešte (aspoň) raz vás snáď presvedčí, že Bathory za ten lístok do kina stojí napriek tomu, že po nevydarenom Post Coitum je veľmi módne si do Juraja a Deany kopnúť. 10/10 P.S. Vŕtať sa v tomto prípade v historických nezrovnalostiach je absolútnym zabitím toho čo vám táto z môjho pohľadu trpká polorozprávka chce povedať. ()
Galéria (60)
Fotka © Jakubisko Film Slovakia
Zaujímavosti (68)
- O zfilmování tohoto příběhu dlouho usiloval i režisér Zdeněk Troška. V roce 1995 poskytl tisku aktuální stav příprav (které, jak známo, nakonec vyšuměly do prázdna): "Poté, co o snímek projevili zájem američtí partneři, se situace celkem příjemně zkomplikovala a dnes už mám prakticky tři varianty obsazení. Na titulní roli kandidují Slovenka Kamila Magálová, Němka Gudrun Landgrebeová a Američanka Meryl Streepová (ta je zřejmě Čachtické paní i nejvíc podobná). Uvažoval jsem i o Ivaně Chýlkové, která by určitě byla skvělá, ale je na postavu paní Bátoryové, bohužel, příliš mladá. Američané si vyžádaly dva moje filmy, zřejmě chtěli zjistit, jestli jsem dostatečně důvěryhodný, tak jsem jim vybral Poklad hraběte Chamaré a O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Musím říct, že měly velký úspěch. Američtí partneři ale nejsou nakloněni uvažovaným dvěma dílům film, raději by viděli snímek jeden, zato delší, klidně i 140-150 minut. S definitivní platností jsem se vzdal myšlenky popsat příběh co nejvěrněji, bez romantických příkras předlohy pana Nižnánského. Usoudil jsem totiž, že lidé znalí knížky by se cítili podvedeni. Navíc by to byl hodně, ale hodně drastický film." (NIRO)
- V průběhu natáčení se počátkem července 2006 britští herci Anna Friel a Hans Matheson zúčastnili (v doprovodu Deany a Juraje Jakubiskových) Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. (Lynette)
- Při pohledu na spojení mezi zámkem a vesnicí si můžete všimnout zlomu. Hrad tam byl doplněn uměle, pomocí počítače. (RadimFišer)
Reklama