Au-delà de l'infini
The Wild Blue Yonder
Réžia:
Werner HerzogScenár:
Werner HerzogHudba:
Ernst ReijsegerHrajú:
Brad DourifObsahy(1)
Označení „science fiction fantasy“ dobře vyjadřuje tradičně svébytný přístup Wernera Herzoga k žánru dokumentu. Stejně jako ve svých hraných filmech v něm portrétuje hlavně vizionářské vyděděnce z „normálního“ světa a popisuje „exotická“, ale k osudům jedince i lidského druhu lhostejná přírodní prostředí. V průniku dokumentu a hraného filmu se odehrává vyprávění mimozemšťana ze systému Andromedy (Brad Dourif). Ten vypráví příběh svého druhu, hledajícího nový domov na Zemi poté, co opustil umírající domovskou planetu. Ryze scifistický děj je ilustrován archivními dokumenty, interview s předními matematiky, záznamy pořízenými posádkou raketoplánu STS-34 či záběry pod arktickým ledem. Divácky konfrontační obrazovou mozaiku (skládající se v překvapivě nové poetické významy) dotváří hudební složka, jež je dílem Ernsta Reijsegera. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (18)
Námět zajímavý a vtipný. Určitě působivá ukázka jak lze pomocí změny konextu obrazů a informací dosáhnout nových interpretací a vytvořit prakticky nový svět. Bohužel v celku se to Wernerovi nějak vymklo z rukou. Krom hlavního představitele Brada Dourifa vše působí odtažitě a místo toho, aby se člověk ponořil do objevování nového světa, se spíše snaží neusnout při sledování nekonečných záběrů, v čemž mu spolehlivě brání kakofonický hudební podkres. Jestli opravdu takto vypadala domovská planeta našeho vyprávějícího mimozemšťana, pak se ani nedivím, že jí opustili. ()
Divoká modrá nádhera, toť film bez filmu, dokument bez reality, narativní pokus uznávaného umělce ve zcela amatérském stylu. A zajímavá ukázka toho, jak je možné ještě vyprávět příběh. V podstatě jedinou součástí filmu kterou Herzog sám natočil je pár monologů Brada Dourifa stojícího na nějakém sešlém americkém předměstí u nedostavěného obchodňáku. Všechno ostatní, si vypůjčil od jinud - z dokumentů, z nepoužitých záběrů z vlastních filmů, z archivů NASA, atd. Tuto směsku pak používá jako líně plynoucí podkres pod vyprávění Dourifa o tom, jak přiletěl se svými druhy z umírající Andromedy na Zemi, a odtud sledoval jak naopak lidé z umírající země začínají hledat cestu za záchranou na jiných světech. Tedy solidní sci-fi povídka s dobrým a vypointovaným příběhem převedená silně experimentálním způsobem do filmu... a jediné čeho se dá litovat je, že Herzog tak moc tlačil na "artovou" pseudo-meditativnost snímku, až svým filmem místy účinkuje jako silné sedativum. Hodina, možná 50 minut, to by byla tak optimální délka, aby film nebyl moc unylý a přitom se nezvrhnul do klipovitosti, aby byl zajímavou žánrovkou. Takto zůstává jen narativním experimentem pro filmové nadšence. 6/10 ()
Poměrně zajímavý sci-fi námět, který chce podat alternativní historii Země a technického pokroku ve spojení s "přistěhovalci" ze vzdáleného vesmíru. Některé scény jsou dojemné, některé mile komické, ale většina jich je nesnesitelně zdlouhavých a film je obtížné dokoukat do konce. Škoda. Brad Dourif (známý jako Gríma Červivec z Pána Prstenů) je zde správně komický neúspěšný mimozemšťan. ()
Herzog nie je jedným z tých mien, ktoré vyslovujem bez rozmyslu s rešpektom pri každom novom pokuse zopakovať cestu vychodeným chodníčkom svojej persony. Je to výnimočný filmár s fascináciou pre médium, ktoré mu umožňuje jej podobné vyjadrenie v životoch iných osobností, ukrytých pod nánosmi hlavno prúdového diskurzu. Experimentuje, chápe štruktúru a zloženie látky, s ktorou pracuje a to ho robí takým dobrým inovátorom. Má cit pre výber hudby, ktorá je dôležitejšou súčasťou obrazu ako sme zvyknutý. To všetko zhmotňuje v svojej tvorbe, ktorá je divákovi prístupná bez nepotrebných obchádzok. Podobne intuitívny je i tento dokument, ktorý sa vstrebáva ľahko a so silným účinkom. ()
Na „zasloužilého umělce“, jakým Werzog je, až šokující ukázka radosti z tvorby a taky výborný nápad, jak z minima [jeden herec, jedno „město duchů“, pár matematických teorií a spousta archívního filmového materiálu z vesmíru a oceánu] vytěžit když ne maximum, tak rozhodně dost. Zábavné a hypnotické. ()
Reklama