Bílé dlaně

Maďarsko opět potvrzuje kvalitu, kterou má a ke které se česká kinematografie nikdy nepřiblíží. Krok vedle může znamenat nesplnění snu nejen v gymnastice. Pokud máme sen a jdeme jinou cestou, k cíli nemůžeme dojít. A tvrdá škola může znamenat těžký dopad. Závěr je referenční ukázka dokonalého střihu. (13.09.2016)

Nenápadný, prachom zaprášený klenot. Krv, pot, bolesť a odriekanie. Len vtedy sa možno stať výnimočným, gymnastiku nevynímajúc... Výborná športová dráma, ktorá veľmi civilným spôsobom mapuje život jedného nadaného gymnastu, ktorý sa stal obeťou svojej doby. Kde by asi tak bol, keby mal rovnaké podmienky ako jeho mladý kanadský zverenec? Talentu mal na rozdávanie, myslím, že ďalej, ako to dotiahol vo filme. Nedá mi vychváliť skvelú hudbu, ktorá zážitok z filmu ešte umocňuje. Veľká spokojnosť. 85/100 (09.03.2016)

Velká spokojenost. Celkem nenápadný snímek mezi tím obrovským množstvím sportovních filmů a přesto se mně moc líbil svou režií, scénářem a hlavně silnými emocemi, které mě po celou dobu neopustily. Na konci jsem tu sportovní křídu na ruce potřebovala taky. Prolínání časových rovin nebylo vůbec rušivé, spíš naopak a hlavně v závěru přispělo k většímu napětí. Příběh o Uldim, kterému se za celou dobu jeho mládí neobjevil snad jediný úsměv na tváři a o jeho rodičích, kteří v něm viděli hlavně budoucího šampiona a kteří si toho snad ani nevšimli. Já bych měla sto chutí poslat je párkrát na tréning s trenérem, který ho nejen urážel, ale ubližoval mu i tělesně. Hojivé masti, obvazy, slzy bolesti a je toho určitě ještě daleko víc, co musí člověk podstoupit, aby mohl být, tak jak jsme to viděli i tady, velmi dobrým gymnastou. Ta cena je mnohdy opravdu moc vysoká. Kvalita celého snímku je určitě ovlivněna zkušenostmi a částečnou autobiografií Zoltána Hajdy, který si potažmo i tu roli zahrál. Výborný film. (17.12.2014)

Gymnastika je riadna drina, a keď máte trénera, ktorý vás ponižuje a bije, tak je to drina s bolesťou nielen na tele, ale aj na duši. Keď ku tomu všetkému máte aj talent a vydržíte to, tak skončíte buď na majstrovstvách sveta, alebo v cirkuse. Ten prestrih na konci filmu z jedného do druhého sa mi páčil, výborná bola aj réžia, kamera, muzika ... jednoducho sa s tým vyhrali. (01.04.2015)

Přiznám se, během sledování výcviku dětských gymnastů pod vedením cynického "krotitele" z dob socialismu 80. let mi nejednu chvíli bylo hodně úzko. Vytvořil jsem si k onomu trénerovi, jen co se zjevil, negativní postoj (každá další scéna, pokud zrovna účinkoval, ho jen zvyšovala, viz. jeho náhlou změnu chování, když se přišli podívat na své děti jejich rodiče), přesto moje zaujetí ve film neskončilo. Film mne zanedlho překvapil s překlopením do jiné situace v současnosti, která mi náhle dávala znát jiný rozměr tvrdé "totalitní" drezúry. Stali by se z alespoň těch chlapců i v případě jiného přístupu a jiné doby stejně špičkoví gymnasti? Už jen pouhou konfrontací starého a nového příběhu z toho samého prostředí zde zůstává mezi řádky toho řečeno tolik zajímavého. A samotný názor tvůrci přenechali divákovi, což se mi hodně líbí. Kriticky otevřené DLANĚ dávají opětovně vzpomenout, jak silně nevyužitý zůstal slibný potenciál tematicky obdobný český počin Zlatý podraz s povrchním odvyprávěním schematicky laděného příběhu. Co jsem ovšem příliš nepobral, byl samontý závěr s jakýmsi gymnastickým baletem na lanech a moderní hudbou k tomu. 85% (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) (27.03.2020)