Hodiny

V poslední době jsem viděl dva filmy, které promouvají o ženách - a sice "Hodiny" a "8 žen". A bez okolků přiznávám, že "8 žen" mě oslovilo daleko víc - svojí nadsázkou, vtipem a šarmem. A ačkoliv dávám "Hodinám" stejné hodnocení, jde o čtyři hvězdičky jiného druhu - jsou to hvězdičky "objektivní". Tím chci říct, že přes skvělé herecké výkony všech tří představitelek a úžasného Eda Harrise si mě "Hodiny" neomotaly kolem prstu a nepronikly k mému srdci. Ale "chyba" bude v tomto případě na mé straně, v mém vnímání světa - pokud vám jsou ale blízké výpovědi o osamělosti, rozervanosti a tragice ženské duše, o depresích, psychických onemocněních a sebevraždě jako přijatelném řešení vlastní existence, pak si "Hodiny" nenechte ujít...Já za sebe ale říkám, že si je zopakuju až někdy za dvacet let. To mi bude něco přes čtyřicet a možná se na "Hodiny" budu dívat úplně jinak. A možná ne. (10.02.2006)

90% - Náročnější film, který vyžaduje od diváka velkou duchovní spoluúčast. Velmi zajímavě tematicky a motivicky propojené tři dějové linie mají sice společný, velmi depresivní nádech, ale přece je v celku skryta jistá nepojmenovatelná Krása… Postava a odkaz Virginie Woolfové je zde skutečným přízrakem, a dodává atmosféře bezvýchodnost a nevyhnutelnost zároveň (stejně jako monotónně naléhavé hudební plochy Philipa Glasse). The Hours je film, kde si užijete excelentní herectví, které zpřístupňuje jinak těžko uchopitelnou myšlenkovou hloubku, a o jehož sdělení můžete přemýšlet ještě dlouho po jeho skončení. Moc bych to ale (raději) nepřeháněl… ;o) (20.03.2007)

Filmové Hodiny, stejně jako knižní předloha, nesmí být nazírány dnešní (2019) optikou - jde o svědectví pozdních 90. let, jde o film ze stejného těsta jako Americká krása. Dekonstrukce nukleární rodiny, pocit osobního nenaplnění, revolty, příznaky třetí vlny feminismu a legitimizace LGBT komunity jako něčeho, co se může konečně objevovat v mainstreamových dramatech jako pozitivní věc. Z dnešního pohledu je na Hodinách cosi polovičatého, snobského, midcultového - ale ve své době hrály důležitou roli a jako dokonalý akademický film dosvědčující společenskou náladu jsou... holt dokonalé. Byť k nim jde vznášet řadu výhrad. Zvlášť když ty tři roky, které dělí film od předlohy, vydají za století vzhledem k prudké změně paradigmatu, jakým si americká společnost prošla v roce 2001 - Filmové Hodiny přišly do jiného světa, než v jakém byla napsána kniha. Nakonec ale necítím potřebu je proto odepsat. (13.12.2009)

"Tam, kde už nie je žiadna istota, ostávajú len hodiny, ktoré stále plynú..." Videonávod ako správne robiť literárnu adaptáciu. Tri ženy, ktorých spája maska falošného šťastia, pod ktorou skrývajú utrpenie a zúfalstvo. Ťažký vnútorný súboj s maniermi 20. rokov, predstavou dokonalého života 50. rokov a modernou dobou, kde sa život meria úspechom. Psychologický rozkol a narážanie na dobové konvencie a predpísané spoločenské normy sú spracované obozretne a s citom pre mieru. Každá scéna má svoj význam i svoj vlastný odraz v ďalšom príbehu. Za casting je zodpovedný zvrchovaný génius a precízna McGarveyho práca obohatená analogickou a významovou montážou je za prítomnosti klasickej hudby virtuóza Glassa uchvacujúca. Dynamická dejová výstavba dokonale prezentuje odlišnosti od tej literárnej a klady filmovej štruktúry (rýchle striedanie období a dejových línií v najdramatickejších momentoch). Skutočne výnimočný film. Nerozumiem len jedinému - ako je možné, že túto knihu napísal a tento film režíroval muž? Každopádne, do predlohy aj románov Virginie Woolfovej sa rád ponorím. 90% (09.10.2014)

Všechny tři vzájemně propletené episody by stačily i na samostatné filmy, a to velmi dobré. nemůžu říct, ketrý mě bavil nejvíc, ale asi nejvíc mě pobavil tragéd GiK, který má raději Rebely:-))) Tak se nedívej na to, co nechápeš, dítě a zůstaň radši u Pata a Mata, aspoň tě nebude tolik bolet hlava:-)))) (27.03.2007)