Môj pes Killer

Aj keď film sa tvári ako artovka do hlbiny sociálnej a humanistickej sondy, tak opak je pravdou. Film je zdĺhavý, nudný, nemá tempo,proste nič. Neherci boli hrozný a pripomínali výkony z typu seriálov Deň a noc a pod. Čo ma na filmu zaujímalo najviac, bola okolitá príroda a exteriéry, ktoré máme pred našimi očami na Hodonínsku a Skalicku každý deň. (26.10.2013)

Na film jsem šla taky proto, že jsem v televizi viděla konce reportáže, kde autorka řekla, že nejvíc ze všeho by si přála, aby lidi na film šli do kina. Vůbec to nevypadalo, že se na něj dostanu, ale zasáhl osud....šéfka nám v práci posunula služby. Tak jsem si dala v půl šestý Jurský park 3D a pak Killera. Na 3D nás bylo v sále 20, na Killer 2... Film se snaží být skutečně umělecký, ale toho nedosáhnete jen dlouhými záběry o ničem (kluci dlouho jdou a čekáme na rozuzlení, které nepřichází). Téma je skvělé a zajímavě pojaté, ale pořád je to vidět, jak je to amatérské, hlavně scénář s dírami a zjednodušeními, bohužel. Hlavní představitel podává skvělý výkon herectvím beze slov - když kamera zabírá jeho obličej, je až magický a pohledem či gestem řekne vše. Avšak v řeči je "Marek" fakt špatný, jen odříkává, co je ve scénáři, navíc s delší pomlkou. A míchání češtiny a slovenštiny je také na škodu - často jsem nerozuměla slovo kvůli huhlání a tím jsem přišla o část vyznění filmu - kdo byl čí příbuzný, kdo koho opustil, prostě se mi to plete. Pár scének je skutečně dobrých - romské děti tancující a skákající v podchodu, scéna z hospody a s párty (Žijeme len raz :-), ale že by jedinou reakcí na nečekaný zvrat bylo nakonec jen blití u zdi? (vím, že po psychickém vypětí to může přijít, ale tady mi to připadlo naprosto účelové) No a konec - pro někoho logický, pro mě nečekaný. Ale stejně mi ten film nedá spát, myslím na něj, přišel mi prostě něčím jiný, magický, už jen při vzpomínce na temné oči chlapce Marka. (12.04.2013)

Přinejmenším tou zpovzdálečí sledující kamerou, nesdílností postav a zanořeným dějem, který v sobě nese tragédii, celým tímhle nedialogovým způsobem filmového vyprávění, z jehož šumů si příběh musíme vyseparovat, Mira Fornay - aniž by sebeméně ztrácela punc vlastní originality - připomíná jiného pozoruhodného režiséra, o sedm let staršího Jaime Rosalese. Formálně jako by byl Můj pes Killer rozkročený někde mezi Samotou, Kulkou do hlavy a Sněním a tichem, přičemž si ale jde jednoznačně za svým a po svém. Ostatně pozdější Fornayiny Žáby bez jazyka mě v této zajímavé podobnosti obou autorů jen ještě utvrzují - oba dva nesmírně osobitě operují s propracovanou formou, aby se dostávali na kobylku nejsilnějším emočním stavům pramenícím z potřeby lidské blízkosti a jejího ohrožení, z nečekaných rozvratů, z bezvýchodnosti, nevratnosti a krutosti, přičemž akcent je na vědomí, že všechny osudy se navzájem podmiňují a nikdo není primárně viníkem...  *~ (22.02.2022)

Nuda na pokraji dokumentu a hraného filmu. Příběh by se dal shrnout do jedné věty. Většina scén je zbytečně natahovaných a moc se v nich neděje. Film dokáže zaujmout zejména atmosférou, která je skutečně depresivní, teda když vydržíte tu nudu. Žít v podobném světě, ze kterého není úniku, musí být obrovsky těžké. Sám z toho místa pocházím, tak hrozné to tam ve skutečnosti není. Ale je pravda, že jsem se již odstěhoval a raději hledám svoji životní cestu jinde. (06.10.2014)

V jednom z priateľských rozhovorov mi slovenský režisér Eduard Grečner odporučil, aby som si pozrel film Môj pes Killer, o ktorom sa vyjadril, že sa z jeho pohľadu jedná o najzaujímavejší slovenský počin za posledných niekoľko rokov a myslí si, že by ma mohol niečím osloviť. Vzhľadom na jeho vkus a našu vzájomnú zhodu v hodnotení niekoľkých filmov česko-slovenskej produkcie, som sa rozhodol, že do toho pôjdem napriek mojim predsudkom voči slovenskému filmu (dajme tomu po roku 2000) vo všeobecnosti. Môj pes Killer je rozhodne zaujímavý film. Dlhšie statické zábery bez sprievodnej hudobnej kulisy umocňujú už tak ponurú atmosféru, ktorá má pachuť horkosti. O problematike dysfunkčných rodín a z toho prameniacich následkov vieme všetci aj z rôznych iných prameňov (filmov). V tejto snímke sa nedozvieme nič nové, ale spôsob, akým nám niektoré aspekty tvorcovia ukazujú je rozhodne svojský, celistvý a týmto sa nebojím povedať, že aj originálny. Negatívne reakcie na film však chápem a zdá sa, že sa jedná o ďalšiu z radu snímok, ktoré rozdeľujú divákov na dva tábory. (10.06.2019)