Setkání v Praze

České postavy k smíchu, Mads k politování- pro tak dobře zahranou roli by zasloužil rovnocenné spoluhráče, jinou dramaturgii, více logiky...prostě něco mi tu nefunguje. Tolik prázdných a tupých žvástů v devadesáti minutách, to je síla, přitom jako vztahové drama by se mi to hodně líbilo. Nejsmutnější je fakt, že tato slabota sama sebe bere moc vážně. (08.07.2009)

Sem sice Pražák jak poleno, ale tohle dánský stržení růžovejch brejlí si nechám líbit. Vono taky aby ne, když je to tak dobrej film a navíc Johanssonova kamera neznásilňuje krásy Prahy, hledá si neprofláklá místa a přitom přesně zachycuje tamní (= místní) melancholickou atmosféru. Vo Praze ani Češích to sice primárně, respektive ani sekundárně, není, ale dost se vo sobě dozvíme. Bez příkras a natrvdo. Je to pro nás stejně poučné jako Szczygielův Gottland. Mads Mikkelsen zraje jak víno. Tedy spíše jako pivko, ostatně Plzeň dvanácku si dopřává celý film, navíc jí chlemtá v hospodě Spartě zaslíbené. Prostě sympaťák každým coulem. Škoda jen tragického Navrátila. A teď si svoje růžovky můžu zase s klidem nasadit a vyrazit do víru nejlepšího města na celém širém světě. Ehm, ehm. (20.04.2008)

Čekal jsem, že to bude lepší. Tedy naše vlast a Praha jsou tu zobrazeny vcelku věrně - dovedu si představit všechny ty situace, obzvlášť obsloužení pivem po objednání kávy byla trefa do černého. Ale kromě Prahy a Mikkelsena tenhle film nemá mnoho co nabídnout. Obě ženy jsou velice zajímavé, a i když Plodkovou budu určitě sledovat, Stengade byla zajímavější a lepší. Ovšem děj je dost chabý a zvlášť ke konci rozbředlý. Konec samotný jsem teda vůbec nepobral, připadal mi naprosto bezobsažný. (20.10.2009)

Nemohu být objektivní - žeru Mikkelsena a každé jeho hnutí - nehnutí brvou. Velmi upřímné, syrové, vztahové, seversky nekompromisní drama, které je přesně takové, jaké by v Hollywoodu nikdy nevzniklo, včetně nic nevysvětlujícího konce do ztracena. Klobouk dolů, že stále nějaký ten režisér má tu kuráž točit podobné filmy, které jsou pro drtivou většinu diváků naprosto nezajímavé a "nudné". Na diváka, nemajícího zkušenost s podobným odcizením po letech a tak dále, asi tahle hra nezabere, kdo ale ví, o čem je řeč, má to jak vytržené z života. Až na neodpovídající reálie v úvodu, které českého diváka musely pozlobit a zbytečně parodické, české roličky, jak vystřižené z komiksu o zapomenuté a zaostalé zemičce, milé překvapení v podobě extrémně civilního výkonu mě neznámé Jany Plodkové... U mě dobrý a těším se na další věc s Mikkelsenem. (06.07.2009)

Hořko-krutý film s nádechem "lehce zatuchlé" evropské metropole. Pana Navrátila bych za trest nepustila víckrát před kameru, protože jeho vyznání lásky před synem svého (mrtvého) milence, které zřejmě mělo za úkol dojmout, mě k slzám rozesmálo. Tak to asi režisér nezamýšlel. Jinak mě příběh velmi oslovil, vtipné vsuvky jsem kvitovala, ale především se vezla na melancholické notě jednoho vyvanutého vztahu. Dva lidé spolu, ale každý sám a jejich neschopnost odpuštění, pochopení, ukázání citu v pravou chvíli. Procházka Prahou, při níž byly krutě zodpovídány nepříjemné otázky, ta mě bude ještě dlouho strašit v hlavě. (23.04.2008)