Na vlastné nebezpečenstvo

Český pokus o akční film se nevydařil a to vůbec. A zrovna Renč na to měl. Místo toho ale natočil nudnou blbost, která je pří svých akčnějších pasážích spíše k smíchu a ve zbytku času uspává. Příběh je chabej a jeho rádoby pointu nebylo nijak těžké odhalit už dříve. Langmajer s Blažkem jsou navíc strašně nevyužití, zvláště když měli na akční hrdiny trochu předpoklady. No a pak je tady ještě Krobot, jehož hereckej výkon by se snad lépe hodil do parodie. Tohle byla fakt hrůza a Filip Renč u mě zase klesnul. (01.06.2008)

„Na vode si všichni tykáme.“ – Ještě tam nejsme.“ Bohužiaľ. Filip Renč je talent (REQUIEM ZA BÁBIKU, REBELI). Ale tentokrát mu to nevyšlo. A to napriek niekoľkým fajn scénkam, zaujímavým hercom (Miroslav Krobot – PRÍBEHY OBYČAJNÉHO ŠIALENSTVA, ÚČASTNÍCI ZÁJAZDU) a hŕstke relatívne pozoruhodných (na české pomery) kameramanských záberov. Zo začiatku sa snímka „dala“, ale od druhej polovičky nepríjemne nudí tým, že sa v nej alebo nič nedeje, alebo tým, že sa síce deje, ale samé blbosti. Ale ustavičné myslenie na VYSLOBODENIE je príjemné. (15.09.2009)

Riskuji sice ztrátu své zanedbatelné, pochybné reputace a pohrdání všech správných uživatelů CSFD s perfektním vkusem, ale v porovnání s těmi splašky, jaké na nás domácí filmový průmysl chrlí od Plyšáku, považuji "Na vlastní nebezpečí" za standardní český (pod)průměr. Rozhodně neplánuju dívat se na to někdy znovu, Aštar Šeran mě chraň! Nicméně hudba neurážela můj sluch a přírodní scenérie vzbuzovaly touhu být tam, plavit se po křišťálově čisté řece. Samozřejmě ne s těmi otravnými šulíny, co po sobě celou cestu štěkají, občas zachlastají s domorodci, sem-tam se nechají vyděsit zlými, chamtivými a šílenými policajty, čas od času se vykoupou a kromě toho Langmajer zapracuje na tvorbě dementních potomků (což má být šokující překvapení na závěr, to by však nesměla být zápletka vztahu inzerována už někdy ve třetině filmu). Vůbec nejlepší - napínavější, dynamičtější, zajímavější a kvalitnější by ten film byl bez lidí, co se chovají stupidně, nebo se snaží mluvit cizozemsky (případně kombinace obojího)... takže úplně bez lidí, jen se kochat krajinou. Nevím teda, kde konkrétně se to odehrávalo, soudě dle mluvy místních to mohlo být v Čechách, na Slovensku, v Rumunsku, Bulharsku, v některé zemi bývalé Jugoslávie nebo Sovětského svazu. Suma sumárum: mozek znuzeně až zmučeně úpěl, leč oči ani uši neměly mnoho důvodů ke stížnostem, imho to na 41% stačí (jakkoliv se to s akcí, thrillerem ani dobrodružstvím vůbec nepotkalo). Já jsem zkrátka pod dojmem místních komentářů nic nečekala, tak nejsem ani zklamaná... Chápu však, že pokud na to šel někdo v naivním očekávání do kina za své těžce vydřené love, nemůže být tak shovívavý. Nemyslíš, zaplatíš! (28.11.2011)

Jen doufám, že se Hlídač č. 47 Renčovi povedl, protože nechápu, jak může vcelku ambiciózní režisér točit takový nesmyslný bláboly. Pokud by z tohoto filmu dvě třetiny vystříhal, tak to mohl být fajn přírodopisný dokument s výbornou hudbou na ČT2, ovšem takhle mi to přijde jako zbytečně strávený čas nad páně režiséra pokusy jít jinou cestou, než ostatní čeští filmaři. Buď je tedy za A, vizionář a my ho časem pochopíme nebo za B, už konečně pochopí on a začne si vybírat pořádnou filmovou látku a ne škvár, který jde všude jinde rovnou na video. Já bych raději, aby prozřel za B. Hodně mě mrzí i docela málo využitý Jirka Langmajer, který jediný něco hrál. Miroslav Krobot se snažil, ale přišel mi hrozně křečovitý. Ostatní herce raději komentovat nebudu, škoda slov. Jednu hvězdičku tedy hudbu a nádherně snímanou řeku, zbytek hvězdiček jsem zatížil šutrem a posílám ke dnu. A já dělám dobrý uzle, takže nevyplavou!! (12.11.2008)

Reklama, muzikál, barevné obrázky.. a teď se Jirka Langmajer rozhodne zjistit, jak to kdysi bylo s jeho otcem. Ten se ztratil před dlouhými léty (proč až teď?) kdesi v balkánských peřejích. Má jen nahrávku (klišovitý zrnitý rastr tu leccos objasní a dost možná už leckoho nasere), tatíkův deník a vzpomínky. Záhada má být vyřešena skrze jednu cestovní „extrém“ kancelář, díky níž se vydá do nehostinné přírody a společnost mu budou dělat jeden drsňák-vůdce, slovenská naivka, zbabělý sobec a jeden profesor, přičemž tomu, kdo mu předával diplom, bych vyškrábal oči. Ale chyby hledat jinde. Ač by Renč točil třeba v Grand Canyonu, nebylo by mu to s tímhle prostinkým scénářem nic platné – je to smutný amatérismus nejhrubšího zrna, který je za hranicí snesitelnosti. Renč není soudný, když svůj snímek označuje jako akční dobrodružství. Je to výsměch, z kterého by byl otrávený i Steven Seagal. A je to velká škoda, protože Renč je jedním z mála českých tvůrců, kteří se NEBOJÍ. Ale tohle přehnal. Už úvod vypadá jako parodie, ale stále si pro uklidnění říkáme, že nás čekají ty okulahodící vodopády, sličné dívky, svižná akce.. jenže chyba lávky. Tuhle plácanou s pádly nezachrání ani vesnická děva s krásnou tvářičkou, která skočí hnedle k Langmajerovi do spacáku, natož balkánští vojáci, které tvůrci pojali coby tupé primitivy, kteří se tu prohání se samopaly a bezdůvodně kolem sebe střílí. A to je jen zlomek absurdit, které táhnou celý projekt ke dnu. Vyprázdněný obsah dalšího Renčova celovečerního snímku mají nahradit rádoby akční scény, jenže jsou suché jak Martini. Všechno, co měl předešlý Román pro ženy, tu schází. Únavných 90 minut jsem si jen klepal na čelo a to nekomentuju tu směšnou zpomalenou scénu pádu z vodopádu!! Ach jo.. (17.06.2009)