V tieni

Přílišná vážnost (Ondříček sere mramor, měl by si vzít příklad z Verhoevenovy ČERNÉ KNIHY) v kombinaci s místy až uspávajícím tempem a překvapivě malým počtem silných scén zbytečně stahují do vod průměrnosti jinak slibnou dobovou detektivku výrazně říznutou politickým thrillerem (i když v závěru se z toho beztak vyklube jen další černobílá protikomunistická agitka). Atmosféra, výprava a herecké obsazení v podstatě bez chyby (většinu i těch nejmenších a nejméně důležitých rolí tu hrají dobří a známí herci), ale pocitu promarněné příležitosti se asi neubráním... 60 % (19.09.2012)

Pri zhliadnutí som si vychutnal všetky tie detaily a drobné nuansy, ktoré sa dajú pekne vidieť. Úžasný film, hudbou počnúc, hereckými výkonmi končiac. Bez sentimentu, bez heppyendu, bez zbytočného rozmazávania, pathosu a morality. Každopádne nemôžem filmu uprieť, že sa jedná o výborne urobený film s vernými reáliami 50. rokov. Príbeh, zápletka, dialógy, herci a ich výkony sa mi proste vskutku páčili. Solídne retro krimi so silným príbehom, dobre vystihnutou atmosférou a výborným obsadením, ktorá ma v celku uchvátila. (09.02.2015)

Snaha napchať čisto politický kontext do krimipríbehu je až príliš okatá. Vyznenie je potom oveľa jalovejšie, než v kriminálke, kde ústredný motív netvorí antikomunistická agitka. Podriadenej je jej úplne všetko. Do takej miery podľa tvorcov boli roky 50. temné, že ľudia stratili akýkoľvek humor. Práve absencia odľahčenia je typická pre presviedčacie temno temné príbehy, ktorých úlohou je prostredníctvom kvalitnej remeselnej stránky vytvoriť "objektívnu" predstavu o určitom období dejín. Tlačiť na pílu týmto spôsobom sa však v umení príliš nevypláca. Pretože výsledkom sú podobné dobovo veľmi cenené diela. Ozdobené kritikou i cenami - práve z dôvodu absolútneho súladu ich vyznenia s momentálnymi vládnúcimi ideami, presvedčeniami či štátnikmi. V skutočnosti ide o konštrukty podriadené dobe. Áno, remeselne je to príjemné, herci super, ba ani proti tomu nemám nič, že podstata boľševického systému spravodlivosti slúžila výhradne politickým záujmom, bez ohľadu na spravodlivosť, no robiť z tohto podstatu krimidrámy vyznievajúcej: aha akí boli vtedy hajzli všade, dnes je chvalabohu justícia i tajné a policajné služby vďaka "demokracii" niekde úplne inde, mi príde ako lacné uspokojenie sa a falošná odvaha. (04.04.2013)

Nejdříve trošku kritiky-mírně mně vadily 3 věci: Rusovo rozhodnutí, Koupený obraz a Syn s dřevem (všechny tyto události se ale objevily naštěstí až úplně ke konci). Zvláštní, před časem jsem (už si nevzpomenu jaký) snímek káral za hlavního hrdinu natolik labilního, že se těžko mohl dostat na svoji pozici, u Ve stínu mě to však vůbec nenapadlo, až po přečtení některých komentářů (přiznávám tedy, že možná nebudu úplně objektivní). Jinak, tak výborný pocit z počinu, který obdržel českého lva za nejlepší film, jsem měl naposled u Protektora. Kromě výše uvedeného, za což srážím půl hvězdičku, nemám tomuhle dílu co vytknout, a to od příběhu, riskantních přechodů žánrů přes herecké výkony, napětí, atmosféru až po technickou stránku, opravdu kvalita. (07.03.2013)

Snímek Ve stínu se stal předmětem celé řady článků a objektem zájmu filmové kritiky a publicistů, kteří ho vesměs nanejvýš kladně přivítali a ocenili jako krok české kinematografie zpátky na výsluní. Podobně tomu bylo i u snímků jako Protektor nebo Pouta a ve všech případech jsem musel konstatovat, že můj pohled je podstatně kritičtější a přes určitá pozitiva se z celosvětového hlediska jedná o čistokrevný průměr. Z těch tří titulů mi Ondříčkův film přijde jako nejslabší, i když, abych jen nekritizoval, můžu začít nejprve klady. Za prvé obsazení. Ivan Trojan je patrně největší herecký objev polistopadové éry a svého kriminalistu zvládá bravurně. Stejně tak dobří jsou i herci ve vedlejších rolích. Za druhé rozpočet a technická kvalita filmu. Po dlouhé době mám pocit, že vidím poctivou filmovou kameru a nikoliv lacinou televizní inscenaci. Kameraman zkouší hru světel a stínů a zejména v prvních patnácti minutách je to skutečně podívaná. S tím souvisí i snaha, byť nedůsledná, o retroatmosféru 50. let. Samozřejmě objevují se i chyby - štáb mi strká petrolejku do každé místnosti, protože to vypadá krásně stylově, ale protože jsem od fochu, dovolím si připomenout, že Praha byla elektrifikována už za císaře pána a v 50. letech se používaly petrolejky jen v okrajových venkovských oblastech (plná elektrofikace byla ukončena v roce 1960). Nicméně to je pochopitelně detail, který není pro většinu diváků významný. Horší je to ale se scénářem, který zapříčinil ty dvě hvězdičky. On by to byl fajn film, kdyby pod ním byl podepsaný americký scénárista a americký režisér. Jenže tohle vytvořili Češi, kteří by měli být, pokud se naší historie týče, pevní v kramflecích. Navíc nejde o nějakou oddechovou žánrovku, ale o ambiciózní kousek, který se chce vyrovnávat s minulostí. Celá ta konstrukce protižidovského spiknutí je prostě moc vratká a špatně vymyšlená. Film začíná jako neo-noirovka, ale brzy se přehoupne do psychologického dramatu a především politického thrilleru. Tahle žánrová kombinace moc nefunguje prostě proto, že podle mě film ve všech těch žánrech nakonec selhává. Jako detektivka nefunguje vůbec, protože natvrdo řečeno, to závěrečné odhalení vraha je nehorázně pitomé, jako politický thriller je to povrchní a pokud něco sděluje, tak jen dávno známé pravdy. Ono je zajímavé, že ty nejpůsobivější filmy o komunistických zločinech vznikly ještě za fungování reálného socialismu. Filmu Ve stínu vyčítám zásadní logické zkraty, které mi zkazily požitek z filmu, ale které bohužel nemůžu rozebírat, abych neodhalil, že vrahem je zahradník. Jen jako příklad - postavu ztvárněnou Sebastianem Kochem nedokážu vstřebat žádným způsobem. Co tím vlastně scénárista myslel?? Celkový dojem: 45 %. (21.10.2012)