Severné blatá

Neskutečně originální a takřka geniální film, i když ze mě dost možná mluví fakt, že Island je země, kterou den co den nemůžu vypustit z hlavy a můj největší sen je tuto zemi navštívit, na druhou stranu je to skutečně film, který okamžitě na první pohled musí zaujmout, minimálně tím, že si divák všimne faktu, že v této zemi, ten život skutečně funguje trošku jinak než u nás, nebo minimálně celé Evropě, na jednu stranu hrdost, osobitý styl humoru, ale na druhou zase deprese z prostředí, kterou nejsou schopní přijmout, jelikož jsou na svojí zemi hrdí. Mýrin je můj druhý film, čistě z Islandu, po Andělích všehomíra a já jsem byl opět spokojený. Herci jsou výborní, Islandština zvláštní, atmosféra mystická, temná, lehce depresivní. Ta země prostě dolehla až ke mně do pokoje. Hlavní pojítko má ale příběh, o kterém ze začátku divák příliš neví, a klasicky jak je u detektivky normální se rozuzlení objeví až na konci, což určitě hlavně u tohohle filmu potěší dost. Měl jsem co dělat, abych film sehnal, ale nakonec se zadařilo a já se unášel blahem. Nedávno mi i jeden Islanďan, řekl že film byl v jejich zemi úspěšný, i když to dle mého názoru nedokáží tolik ocenit jako zbylí Evropaní, už jenom proto,že je do něj až příliš zadělaná ta Islandská nátura, oni si prostě nic nedokáží pochválit naplno. Přitom mají být na co hrdí. Divácky nejúspěšnější islandský film všech dob, a já se vůbec nedivím. Jako kriminálka to funguje výborně, má veškeré aspekty, co kriminálka má mít, plus pro mě jako milovníka Islandu je tu ještě nádherně vidět ona krajina Islandu nebo způsob života těch, co na něm žijí. To všecko je skloubeno do jednoho jediného filmu, který má pouhých 91 minut, a mně jen mrzí to, že těch filmů v Islandu nevzniká tolik, na druhou stranu si jich zase dokážu na plno vážit. (24.03.2009)

Island. Nádherná země, kam se chci jednou podívat. A do toho se řeší vražda. Polocie musí hodně do minulosti, aby se dozvěděla pravdu. Příběh je to pořádně zamotanej ale na konci to do sebe zapadalo jak tetris. Je vidět, že Islanďani uměj. Je to prostě kvalitní kriminálka s úžasnejma záběrema týhle země. Na to, jak málo je na Islandu lidí, uměj super věci. Ale tu ovčí hlavu si asi nedám, děkuju. (28.06.2010)

No, jako krimi to není špatné (označení žánru také jako thriller je celkem vedle), ale Severní blata jsou docela obyčejným filmem s nijak vyhrocenými nebo napínavými scénami (nemluvě o sice neobvyklé, přesto ve své podstatě docela suché pointě), který těží a nasává atmosféru vlastně jenom z místa, kde byl natočen. A nebýt jím právě taková krásná země jako je Island, myslím, že by většina hodnotitelů 1* ubrala. Jinak musím podotknout, že hudba (dost specifická) mi moc neučarovala, na to ve mně Mýrin vyvolal příliš málo emocí. Dávám lepší 3* a doporučuju spíš jen opravdovým milovníkům Islandu, jeho krajiny a způsobu života než divákům, kteří se chtějí podívat na kvalitnější evropskou detektivku. (19.07.2011)

Je příjemné vidět film s neznámými tvářemi (nebo relativně neznámými). Už mě moc nebaví vídat v každém druhém filmu nějakou tu hollywoodskou star. Evropští herci jsou na mnohem vyšší úrovni, nevypadají sice jak z titulní stránky Playboye nebo Esquire, ale vyzařuje z nich lidskost, přirozenost a "přírodní charisma". Žádné cool pohledy, žádná přitroublá akce, ale poctivý film, drama s velmi dobře budovanou atmosférou. Islandských filmů jsem zatím mnoho neviděl, tento mě však příjemně překvapil. Mysteriózní, propletené jako síť, bez klišé, ale pro život silně podnětné. Na plné hodnocení to nestačí, ale přece jen mě prostředí dalekého severu nabídnulo kvalitní snímek. (09.10.2008)

Po přečteních "Severních blat" (česky MOBA, 2004) jsem se na jejich filmovou podobu velice těšil a po jejím shlédnutím musím konstatovat, že jsem v žádném případě nebyl zklamán. Od knižní předlohy se film sice v několika nepříliš podstatných bodech liší, ale její ponuré, téměř depresivní atmosféry se drží dokonale (snad jen toho deště bylo ve filmu trochu málo :-) ). Kamera je skvělá, herci neméně a při sledování této syrové kriminálky jsem si příjemně zavzpomínal na svoji nedávnou návštěvu onoho drsného, ale krásného ostrova, kde se její děj odehrává. Ještě poznámka k českému dabingu: plést si kulovnici s brokovnicí je docela trapas a hlavně - islandština sice rozlišuje tykání a vykání, ale VŠICHNI Islanďané, ať už se osobně blíže znají nebo ne, bez ohledu na věk a pohlaví, si TYKAJÍ - přestože doslov Indridasonova románu na to výslovně upozorňuje, autoři dabingu se to rozhodli zcela ignorovat a ubrali tak bohužel prostředí snímku něco z jeho specifičnosti. (18.09.2010)