Invictus

Eastwood je opravdu pan režisér. Dokonale se mu podařilo zobrazit podvědomou provázanost sportu s politikou a národním uvědoměním. Všichni jednohlasně prohlašujeme, jak politika do sportu nepatří. Ale stačí, když na mistrovství světa vyjedou na led naši hokejisté, a cítíme to úplně jinak. A kdo si pamatuje zápasy se sovětskou sbornou, musí chápat, že Eastwood ví přesně, o čem tenhle film natočil. (12.08.2010)

Ano, souhlasím s ohlasy, že je a bude přetěžké překonat laťku nastavenou Gran Torinem. Potvrzuje to však fakt, že pojem Clint Eastwood je zcela samostatnou kategorií, se kterou mohou ostatní jen těžko soupeřit. Pokud tedy upustíme od srovnávání s jeho předešlými snímky (především pak s Gran Torinem, které máme ještě všichni v živé paměti), je na snadě přiznání, že jde o vysoce kvalitní záležitost. Clint ději opět vdechl ohromné lidství, nad čímž se podivuji u každého jeho filmu. Povyšuje tím pouhou podívanou na hluboký zážitek. A opět, opět nádherně emotivní hudba, na které i tentokrát spolupracoval se svým synem, jehož bylo možné vidět na podzim 2009 v Hradci Králové v rámci festivalu Jazz goes to town. Není přeci vrcholem umění oslovit člověka filmem, ve kterém není žádná zápletka a v němž je jasné, jak všechno dopadne? (14.03.2011)

Mírnější ústup ze zabydlených pozic pana Eastwooda než jsem čekal. Většina uživatelů se tady vyjadřuje o Invictusu docela chladně. Přitom mě se zdálo že Clint opět nezklamal a vložil do svého díla poctivý kus práce. Je až s podivem jak tohle všechno ten starý protivný dědek zvládá. Jen namátkou za 2 roky 3 filmy (Výměna, Gran Torino a Invictus). Samozřejmě chválím výběr Morgana Freemana, který se opět překonává a Nelsona Mandelu mu nelze nevěřit. Vždyť i samotný Nelson byl jistě potěšen tímto výběrem. Pokud jde o druhého v pořádí Damona, tam budu shovívavý a nebudu nikterak komentovat. Slabý výkon a tečka, možná to tak mělo i být. "V televizi vypadal větší. A v mistrovství jsme bez šance" PS. Kdo zná vývoj mistrovství světa v roce 1995, tak nebude ničím zaskočen, protože tento film věrně kopíruje průběh celého mistrovství, včetně skórujících hráčů až po obrovitého Jonaha Loma z týmu All Blacks. (13.08.2010)

Scénář: Anthony Peckham .. Jo, tak tohle bude mít Clint Eastwood u diváků těžké. Namlsanci Gran Torinem budou mnohé vytýkat. Režíruje precizně, poctivě a umírněně dává nahlédnout jak do prvních pár let Mandelova vládnutí, tak do záměru vyhrát pro motivaci celého národa k sjednocení se mistrovství světa v ragby. Nebyl by to ten pravý příběh plný jemných emocí a vznešených slov, kdyby se tento sportovní úspěch nepovedl? Že se Eastwood více motá kolem Mandely, kterého výtečně ztvárnil jeho hollywoodský dvojník Morgan Freeman vůbec nevadí, kapitán mužstva, kterého ztvárnil nudný Matt Damon, má jistější místo v týmu a na hřišti, kde tak neruší. Stejně jako jsou zde dva herecké póly, tak jsou zde i dva polofilmy (příběhy), kdy tohle sportovně-politické spojení ne zrovna naplno funguje. 75%. (27.12.2009)

Ohromný film, který lze bez jakýchkoliv rozpaků označit za bezchybný. Eastwoodova staroškolská režie (ragby natočil úplně jinak než jak Oliver Stone ve Vítězích a poražených pojal americký fotbal, ale dechberoucí je naprosto stejně), perfektní Freeman, Damon (říkejte si, co chcete) i ostatní, jemný a pro režiséra typický humor (obstarává ho Mandelova černobílá ochranka), a s přibližujícím se koncem více a více dokonalých momentek (Pienaar v Mandelově cele, letadlo, hrající si bodyguardi, sledování nebo poslouchání přenosu zápasu, kde a s kým se dá...), které dohromady tvoří skvělé poselství o odpuštění, míru, přátelství... A dalších věcech. Pět. (21.10.2011)