Obsahy(1)
Mladý, ale zároveň již zkušený filmař Robert Sedláček (autor dokumentární trilogie o novodobých českých dějinách Tenkrát či hraného debutu Pravidla lži), se ve filmu setkává s důchodcem a bývalým premiérem Milošem Zemanem, který se sobě vlastním ambivalentním postojem pojímá tento film jako svůj "nekrolog". V dokumentu hovoří o osobních a společensko-politických souvislostech svého života a vyznává se v něm ze svého obdivného vztahu k Vysočině, která je pro něj "kotvou v duši". Divák se dozvídá, o čem bývalý premiér přemýšlí a jak reflektuje nedávnou minulost a tak se vlastně může něco dozvědět i o sobě, protože Miloš Zeman je jedním z nejmocnějších mužů našich novodobých dějin a tedy také v určitém slova smyslu ztělesněním české společnosti. Robert Sedláček k filmu uvádí: "Miloš Zeman vytáhl svým charisma nahoru sebevědomí celé jedné (dnes spoluurčující) politické strany. Nemám ambici natočit "objevný film" typu kdo je M. Z.; nemám ambici dorážet na pana Zemana s výčtem dat typu "slíbili jste, nesplnili jste". Zajímá mě reflexe člověka, který prožil (odžil si) sinusoidu moci v éře, v níž jsem si já (a moje generace) definovala hodnoty na základě reálné životní zkušenosti v utvářejícím se politicko-kulturním prostředí. Já sám se řídím spíše pravidlem, že není důležitý úder rychlé odpovědi, nýbrž usazování slova hledajícího svou zodpovědnost. Snažím se odhlédnout od moci, jaká fakticky je a zajímají mě především její možnosti." (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (60)
„Víte si představit mě a Václava Klause v jedné vládě?“ Alebo ako povedal jeden divák nemenovanej relácie v roku 1998: „Vy jste stejně nafoukaný jako pan Klaus, se kterým je velice jednoduché Vás stotožnit, stejně nabubřelý, akurát prostě o něco hloupější.“ Miloš Zeman, ostrý chlapík podľa Václava Havla, v dobe, keď už nebol premiérom a ešte nebol prezidentom. Sledujeme ho od momentu prejavu na Letnej v roku 1989. Aj keď už v dobe točenie dokumentu fyzicky slabší, stále zotrval v úlohe politického hráča a stratéga. Ten starý rusofil je aj vtipný, dokument je aj zaujatý Vysočinou (vďaka Zemanovi). Za to jeho prírodné cítenie mu patrí plus. Škoda, že režisér nie je viac konfrontačný, aj keď je všímavý a vie zhodnotiť minulé udalosti v porovnaní s aktuálnymi do roku 2007, kedy bol dokument točený. Technicky dokument ničím nevyniká. ()
Zmatené, nicneříkající, amatérské, prázdné, upachtěné, nudné... Být Milošem Zemanem, nechtěl bych nikdy zemřít, aby si mě televize tímto nepovedeným nekrologem nepřipomínaly. Dle mého skromného úsudku: 1. Režisér byl buď zoufale nepřipraven, nebo má dar klást špatné otázky. 2. Režisér měl možná vůli natočit neobvyklý nápaditý dokument, ale vyšlo mu z toho příšerně neumětelské dílko, které spíš cukalo koutky mých rtů (viz prostřihy na Zemana "živého" a na Zemana na obrazovce, či "náhodné" zabírání štábu - že v druhé půlce je od podobných experimentů upuštěno, svědčí o značné neforemnosti...) 3. Režisér do své apoteózy montoval naprosto (ale naprosto!) nicneříkající archivní záběry. Asi má rád vatu... a 4. Ty citace byly fascinující... Jako nekrolog bída. A jako naučněvzdělávací film? Na Vysoičnu si raději zajedu... ()
Tento dokument není zcela zdařilý, ale některé komentáře, které tady čtu, vyznívají, jako že Sedláček selhal, neboť neodhalil Zemana jako škůdce lidu. Tyto jedince musím jemně upozornit, že umělecký dokumentární portrét není spis prokurátora. Zeman má ve snímku dost času ukázat své silné stránky i své slabiny. A tak zaznamenáme jeho samolibost i relativní skromnost, jemnost i záblesky vulgarity, vtip i snahu se prezentovat jako "vzdělanec." Ať už si o Zemanovi myslíme cokoliv, děje v této zemi v uplynulých letech ovlivňoval sakra významně ,a takový intimní portrét člověka - významného expolitka - s jeho chybami i půvaby, je proto velice cenný. Co bychom dnes za to dali, kdybychom měli něco podobného v případě Masaryka, Beneše nebo třeba Švehly? Sedláček se spolehl na to, že se "předmět" vyjeví sám, a v tom je opravdu jistý nedostatek filmu, možná by větší režisersko-autorský vklad nebo dokonce banální připravenost nezaškodila. ()
Sedláček ještě jako jeliman mezi Skyllou Zemanovy nabídky k formě přátelského dialogu a Charybdou Zemanovy potřeby monologu. Vlídné a poměrně povrchní představení lidštějšího ze dvou hrdinů-rivalů. (Ke srovnání zázemí politických hnízd nabízím dok. Hájek na zámku, Petr v podzámčí) ()
Přesný obraz páně Zemanova světonázoru vzhledem k datu natáčení, kdy ještě nikdo netušil, co se stane. Zeman je tady upřímný a zobrazený ve svém prostředí jako sečtělý intelektuál, manipulující s režisérem, neustále poučující a potvrzující si svoji jedinečnost. Překvapila mě záchrana rejska, to má u mě bod. ()
Galéria (2)
Zaujímavosti (1)
- Snímek primárně doprovází dvě skladby a sice písně „I Have a Dream“ od skupiny ABBA a „Sentimental Journey“ od Lese Browna a Bena Homera. (majky19)
Reklama