Mŕtvi učia živých

Nadčasový snímek o životních hodnotách. 1) Citace z filmu Jáchyme hoď ho do stroje považuji za nevhodné. Film totiž ani není o úplatcích, přestože se o nich mluví po celou dobu. Jeho základní morální východisko je nadčasové - platí dnes jako tehdy. Jde o žebříček životních hodnot._____ 2) Autoři staví do proti sobě chirurga, pro něhož je práce životním posláním a který motivační stránku peněz podceňuje a schopného vedoucího autoservisu, který naopak pracuje, protože se chce mít co nejlépe. Oba jsou poctiví, každý svým způsobem. Chirurg dělá, co má, protože je to jeho povinnost. Vedoucí autobazaru nikoho neošidí a pečlivě dbá, aby za svou nadhodnotu, vyjádřenou úplatkem, zákazník dostal, co dostat má._____ Vlastně nevidím morální rozdíl mezi úplatkem v socialismu a možností nákupu lepší péče, služby či zboží za vyšší cenu dnes._____ 3) První půlka snímku je dynamická, druhá pak utahaná._____ 4) Zaujalo mě, že jsem jedinkrát neslyšel slovo soudruh._____ 5) Nepřekvapivý, i když nepříliš věrohodný konec pak završuje střet dvou rozdílných přístupů k životu. (10.06.2020)

Scénář je ve své podstatě jednoduchý, pouze klade do střetu rozdílné vnímání hodnot. Je škoda, že epizoda s Brezíkem byla tak krátká. Film by klidně snesl mnohem delší stopáž. I pohodové přátelství Turčana se Stropkem by si zasloužilo více scén. Jen bych se možná pozastavila nad latinským rčením Mortui Vivos Docent, jehož je název filmu překladem, a doufala, že v případě tohoto snímku to neplatí. (09.05.2015)

Martin Hollý je zárukou kvality, daleko hodnověrnější než ISO 9001 - EURO CERT a další deklarované značky. Drobný příběh o mystickém vlivu peněz propojujících materiální a mentální svět, jeho filigránová stavba, přesně odměřené dávkování děje, jehož důsledkem je napětí, povolně se stupňují od začátku do konce, včetně nevtíravé kamery, scénáře, na který se dá spolehnout, čistého střihu, jednoduchě (a s dějem svázané) vybrnkávačky na kytaru; to jsou znaky (značek není třeba) světového režiséra. (02.02.2018)

Martin Hollý málokedy sklame. Nemusí vždy ohúriť, ale zmysel jeho film mal vždy. Mŕtvi učia živých je o nedorozumení dvoch mužov, ktorý každý žije v takpovediac inom etickom svete. Ale keďže fyzicky žijú v tom istom a osud ich zviedol k sebe, dá sa o tom nakrútiť plnohodnotný psychologický film. Už len samotné pohľady na Dočolomanského nemú a premýšľajúcu tvár stačia k tomu, aby sme vedeli, čo sa mu odohráva v hlave a prečo. Škoda doslovného a režijne nie príliš šťastne uchopeného záveru, ja by som to nechal otvorené. Korením je prítomnosť Vlada Mullera, ktorý si každý moment kradne pre seba. Dabing Vladimíra Kratinu nepovažujem za najšťastnejší. (05.01.2016)

Možno to nie je typický psychologický film, skôr obyčajná dráma, ktorá ale fungovala vtedy a funguje aj dnes. Príbeh je totiž nadčasový. Opäť zdarný počin Martina Hollého. Zaujímavé, ako dobre je spracované nemocničné prostredie a aj mikrodrámy a napätia v ňom fungujú lepšie než v hocakých zahraničných filmoch/seriáloch z nemocničného prostredia. Zápletka fajn, teda až na ten dramatický záver pritiahnutý za vlasy...obe hlavné postavy boli vykreslené dostatočne inteligentne, aby ktorákoľvek z nich niečo podobného spáchala. Kratina bol v slovenských filmoch často obsadzovaný, tu je bohužiaľ nadabovaný nevhodným hlasom p. Dančiaka. Sorry, ale Dančiak nemal okrem Alfa a rozprávok dabovať už asi nič iné. (09.09.2019)