Tvár v okne

klasicky Solan - velmi zrucny, vecny, spolocensky kriticky..ci uz ide o jeho dokumntarnu tvorbu, alebo hranu, ako v tomto pripade..je zaujimave, ako pri relativnej stabilite temy sa v priebehu rokov jeho styl menil - vzdy sledoval trendy a bolo by odo mna neslusne nespomenut, ze v ramci slovenskej hranej tvorby patril medzi tých, ktorí zaciatkom 60. rokov novu vlnu otvarali.. (27.08.2006)

Velice mě potěšil herecký ansámbl, mít vedle sebe Ladislava Chudíka, Ivana Mistríka, Štefana Kvietika a pány Högera se Štěpánkem a Peškem to je luxus, který si umím vychutnat a užít... Tři povídky z malého města jsou pozoruhodné a moc hezky napsané, u první jsem měla úsměv na tváři s lehkým mrazením v zádech, druhá z nemocnice mě dojímala a vzala za srdce, třetí na mě zapůsobila hodně smutně, Vlasta Matulová výborná, ostatně jako vždy.. Poděkování Willymu za tip na film, tohle stálo za to vidět.. (01.06.2024)

"Höger se objevil ve druhé z povídek, nazvané „Obhajca“, jako MUDr. Dedík, který jako by z oka vypadl Morákovi ze Srpnové neděle (1960), pouze s tím rozdílem, že je oděn do bílého doktorského pláště. Svými cynickými promluvami hojně častuje své mladší kolegy („Vy jste vůbec trapná generace. Vy nemůžete v životě nic skutečného ani vyhrát, ani prohrát.“, „Staly se větší omyly v dějinách, například že opice slezla ze stromu a bylo jí tam dobře.“) a působí jako protřelý lhostejný světák, který už viděl leccos a nic ho nemůže vyvést z míry. Höger byl obsazen podle typu, na jistotu, což je velká škoda vzhledem k tomu, jak zajímavé role tento film nabídl Zdeňku Štěpánkovi (ten přesvědčivě ztvárnil bývalého soudce po infarktu) a rovněž Ladislavu Peškovi s Vlastou Matulovou, kteří si zahráli manželský pár navzájem odcizený léty rutiny. Pouze jeden z nich si ale tento fakt dokáže připustit a vyslovit ho nahlas." / http://www.25fps.cz/clanek/nazev:filmove-herectvi-karla-hogera-cast-v-kvalita-mezi-prumerem-1963-1968 (26.04.2010)

Lidská morálka má svou obhajobu, obžalobu i soudce. Zažité, neměnné praktiky založené na veřejné pověsti, která nesmí být kažena nějakou trubkou (míněno hudební nástroj) či vztahem na hromádce. Doktorská etika v kontrastu s lidským a oddaným přístupem ke své povinnosti, reálný a trefný cynismus na úrovni či podlézavé praktiky kolegů. Nakonec tu máme obraz ubíjejícího stereotypu manželství, které je také jistým druhem povinnosti či životního kompromisu. Život v koloběhu, život láskyplný a přitom nešťastný. Přichází smíření, které nastiňuje další cestu. Spokojený vztah kde zůstaly jen vzpomínky či samota obklopená modernou. Snímek o střetu charakterů s výbornou režií, ovšem nevýraznou hudbou, pominu-li skvělá trubková sóla. Veškerá kvalita stojí na skvostných dialozích a uvolněné atmosféře. Hereckou elitu není potřeba nějak extra opěvovat, určitě jen vyzdvihnu Vlastu Matulovou, jež mě naposledy dostala ve Vávrově husitské trilogii. Výborná změna, na kterou jsem u této herečky čekal. Další nenápadný a přitom velmi silný film. (09.11.2013)

„Naše mestečko má 14 000 duší, o niečo menej problémov, tri fabriky a kameňolom; okrem toho starý most kamenný, mladší železný, nemocnicu a dva cintoríny,” → T R N A V A; kedy slovenský režisér a scenárista - Peter Solan, ktorý sa mimochodom narodil práve vtedy, keď zase ja oslavujem meniny; vytvoril vskutku naprosto pozoruhodný, poviedkový titul, rozdelený na tieto 3 kompaktné diely → I. poviedka s podtitulom Ž A L O B C A : zaoberajúcou sa o prokurátorovi - trubkárovi - muzikantovi v jednej osobe, Vladovi Žoldošovi, ktorý momentálne riešil i akýsi vnútorný vzťah s učiteľkou - speváčkou, Barborkou "Babetkou" Vernerovou; keď sa počas jednej scény dokonca prechádzal s kočiarom aj predseda Rajčáni v podaní pána Ladislava Chudíka na futbalovom štadióne, kde som si jednak vlastne i koľkokrát taký futbal tiež zahral, pokým som ešte mohol, pretože asi necelých 200-300 m vzdušnou čiarou od tohto miesta, jednak i pochádzam; áno, totižto som rodákom priamo z Trenčína, kde sa nakrúcala i značná časť Tváre v okne, a preto ma postupne ovievali aj akési »nostalgické časy,« akonáhle som spoznával známe lokácie. ZNÁMKA : 3* • II. poviedka s podtitulom O B H A J C A : pre zmenu pojednávala o niekdajšom (?) advokátovi, no teraz azda najmä i o akomsi pacientovi - pánovi Sadloňovi; situovanej do nemocničného prostredia trenčianskeho špitálu, a to teda i so samými, bielymi plášťami, ako bonus extra naviac, a kde sa medziiným i váš milý recenzent, o viac, ako dve dekády neskoršie narodí; so známymi tvárami, akými páni Kvietik s Mistríkom určite sú, pričom predstaviteľ pacienta - Zdeněk Štěpánek, ktorý rozprával spisovnou slovenčinou a rovnako tiež disponoval i akousi človečinou, si vybudoval pevné puto s jedným z nich. ZNÁMKA : 4*. • III. poviedka s podtitulom S U D C A : venujúcej sa nielen akémusi «rozvodovému sudcovi,» ale zároveň aj mladému, manželskému páru, ktorý by mal akože rozviesť; alebo každé ráno sa znovu Boženky zase opýta: „Čo sme dneska vyfasovali?” → akoby sa skrátka tomuto protagonistovi - Bednářovi; jeho stereotypný spôsob života, vzápätí v opakujúcej sa slučke odohrával, tak som mal z toho zvláštny pocit v tomto úplne najlepšom podaní. ZNÁMKA : 5*. • Suma Sumárum: Pozor, síce sa môže kľudne zdať, že sa daný počin odvíjal v jednom slede bez čoby len jedinej zmeny lokality, no vôbec to tak nie je; čiže ak by ste mali povedzme potenciálny záujem o budúce sledovanie, najprv si pozrite „filmové miesta” v tu priloženom odkaze: [https://www.filmovamista.cz/1750-Tvar-v-okne] → PREDTÝM & POTOM; a hneď na to sa následne rovno pustite i do príslušného, kinematografického diela, ktoré ma hodne oslovilo, a v ktorom ešte cítiť i akúsi príchuť československej novej vlny! → jednoznačne každému vnímavému divákovi iba vrelo odporúčam, t.j. palec nahor. ☺• PS : Ak chcete vidieť i československú hereckú smotánku, tak ste presne na správnej adrese. PS 2 : Napísanie už jubilejnej 2500-tej "recenzie." (29.05.2024)