Zažiť Woodstock

Tak mám za sebou tři dokumenty o Woodstocku. Dva o Woodstocku 99 a jeden o původním a jedinečným Woodstocku 69. A tak jsem si řekl, že to zakončím filmem o Woodstocku. No a když to trochu přeženu tak tohle je tak trochu film o Woodstocku bez Woodstocku. Spíš je to film o jeho vzniku, přípravách, atd. Woodstocku a jeho atmosféry jako takové si divák moc neužije. Zklamanej bude jistě i ten kdo by čekal nějakou třeskutou komedii plnou humoru. Podívat se na to určitě dá to zas né že né ale popravdě nechápu čím si tenhle snímek vysloužil tak vysoký hodnocení. Já už ho třeba víckrát vidět nemusím. Slabší 3hvězdy. (27.06.2023)

Počáteční obavy z toho, že hlavní hrdina je dement a Emile Hirsch veterán z Vietnamu, naštěstí rychle zahnala ona pohodová atmosféra a všichni ti sluníčkoví lidé. Koukalo se mi na to moc dobře a 15 minut jsem tam dokonce i "byl". Jen bych příště radši víc Woodstocku a víc hudby, než nezajímavou vztahovku otec - syn - matka. Ta nejenže nefungovala, ale navíc i nehezky vytrhávala z kontextu. 3,5* a drogy jsou dobré. (07.12.2009)

Cesta za individuálnou slobodou lemovaná neznesiteľnou matkou (iritujúco prehrávajúca I.Staunton), rezignovaným otcom (keď ju miluješ, nie je čo riešiť), prekvapujúco v príbehu indifirentným E.Hirschom a zaujímavo nevyužitým L.Schreiberom, nad ktorými ale vyčnieva ako kopec na Woodstocku práve on, Demetri Martin, ktorý je pre mňa osobne mužským hereckým objavom roka. Ang Lee opäť potvrdil svoj cit pri výbere témy (i jej interpretov). (16.01.2010)

Zažít Woodstock je dalším z odvážných počinů Anga Lee, který jde tak trochu ve stopách jiného slavného imigranta-režiséra Miloše Formana. Reflexe Ameriky pohledem cizince je vždy o trochu palčivější než sebekritičtější sebereflexe, Ang Lee má navíc odvahu analyzovat americké národní mýty, jak už to předvedl ve Zkrocené hoře s fenoménem homosexuality v oblasti tak mužské, jak jí jen svět kovbojů může být, stejně jako si nyní bere na paškál mýtus hudební - legendární festival Woodstock. A skutečně demaskovat symbol éry hippies coby stroj na peníze, to je určitě pohled hodně nový a odvážný. Papírové pytle plné cash hotovosti, konvoj černých limuzín plných právníků, obchodování v helikoptéře, kdy navíc v podstatě všem aktérům organizační složky jde jen a jen o zisk a peníze, neboť dojná kráva jsou pak ty miliony fanoušků (asociuje mi to jeden doslovný klip kapely Prodigy), což je pak umně zamaskováno balastem ideologií (právě se konstituující feministky pálí podprsenky, alternativní životní styl přitahuje levicové ideologie včetně kontroverzních ikon, jakou je čínský předseda Mao, antimilitaristické spolky protestují proti Vietnamu, hromady bláta maskuje slogan ,,Tři dny míru a hudby "...), pro něž se nedostatek suchých záchodků řeší změnou stravy s minimem vlákniny a potencionální nebezpečí zásahu elektrickým proudem je bagatelizováno a neřeší se vůbec. Zažít Woodstock je pohledem z druhé strany a o hudbu v něm vlastně ani nejde. Přesto je to pohled výsostně zajímavý... (14.09.2009)

Po travičce zelené, s LSD barevnou mlhou před tebou i za tebou. Liberálně o sexuálních orientacích. Pohledem neamerického režiséra na americkou kulturu. O politice a ideologii. O rodičích a dětech. Ang Lee staví laťky vždy vysoko,0 občas i s tématy do nebe volajícími, s výsledky někdy mezi nebem a zemí. To však není příklad tohoto snímku. Pohled na zrození Woodstocku v 69 je značně nehudební, což je na jednu stranu dobré, vidět podnikatelskou mašinérii "tří dnů hudby a míru" reprezentovanou kudrnáčem na koni a kravaťáky v limuzíně, značně zajímavé. Ale stejně, vždyť jde o Woodstock, kam se poděla ta hudba, o kterou tam prý šlo? 75% (09.10.2009)