Ohnivá líška

Několik vizuálních vychytávek spolu s atmosférou studené války se bohužel dostává do konfrontace s nelogickými kiksy a štědrou hromádkou klišé. První polovina sice zaujme svou špionáží, nicméně všechny Eastwoodovy kroky jsou v této části příliš průhledné. Nepatrný zlom přichází v části druhé, kdy se z persekuce výtečníky KGB stává letecká akrobacie a divák se konečně dočká nějaké akce. Finále, které u mě mělo šanci vymáčknout hvězdu navíc, však bylo výborně posráno samotným závěrem. SPOILER!: Amerika možná byla "překvapivě" zachráněna, ale mé duševní zdraví ovlivněné tímto závěrem nikoliv. (05.11.2013)

Znám hodně dobrejch filmů o Studené válce. Tenhle k nim řadit nebudu. Je to docela akční, je to špionážní, a nevadí mi ani ta grafika v leteckých honičkách. Jenomže jak ti borci prolétají soutěskama, tak Clint se ještě dívá na zpětnou kameru, co ten druhej pilot za ním. A to už je trochu moc,v rychlosti MACH5. K tomu otřesný dabing z VHS Barrandova, kdy si pánové Saic, Musil, Oliva, Kostka (!), Prager střihli každý asi šest rolí. U takto výrazných hlasů je to problém, protože vám pak splývají postavy. Jo a ten začátek je děsně roztahanej. (20.07.2017)

Sovětská tajná chlouba, letoun Mig 32, by mohla narušit rovnováhu sil mezi dvěma nějvětšími hráči na nukleární světové hrací ploše. Proto kapitalistická strana vysílá do CCCP svého pilota Mitchella Ganta, který by měl odcizit prototyp a provést svižný vyhlídkový let do USA. Plán má mnoho neznámých, Sověti jsou obezřetní, ale Gant přesto dokáže odlepit aero od země. Problémy tím však teprve začínají, protože jeden z hangárů v sobě skrývá drobné překvapení, které šilhavému oku tajných služeb tak nějak uniklo. (14.12.2008)

Clint poprvé (a až do Vesmírných kovbojů naposledy) ve filmu, v němž byly použity vizuální efekty. V první polovině jde o nervydrásající špionážní thriller, ve druhé pak, s nadsázkou - o Star Wars. Eastwood má ukrást Rusům nejlepší letoun na světě a během jeho cesty s ním divák prožije několik opravdu napínavých scén. Hlavně ta v moskevském metru, kdy je Clint několikrát kontrolován KGB, pořádně rozbuší srdce. Osmdesátá léta patří k nejchudšímu uměleckému období Clinta Eastwooda a právě třeba za Firefox je některými fanoušky kritizován. Já si to nemyslím, je to vynikající akční film z období studené války, u kterého se, i přes trošku naivní pojetí, pokaždé dobře bavím. Za mě úplně v pohodě. (17.11.2009)

Atmosféra studené války je na tomto filmu vystihnuta naprosto dokonale. Clint Eastwood tu nevytváří vyloženě hrdinské činy, ani vlastenecké ofenzivy. Nepřehání tu ani s akčními scénami, kdy by měl být typický Američan nepřemožitelný. Příběh se nese v obyčejném osudu člověka, který prostě plní zadaný úkol a musí se vypotácet z nástrah a nebezpečných situací. Netlačí v ničem na pilu. Vše má volný, plynule se nesoucí průběh, což značně následně vynikne a vytváří tak úžasnou atmosféru, že ta studená válka je z filmu doslova cítit. Nedělá ze sovětů blbce, jak bývá v jiných snímcích zvykem. I oni mají své úkoly, za které jsou zodpovědní a tak podle toho konají. Tento Eastwoodův film se rozhodně řadí mezi špičku v oblasti špionážních filmů. (01.08.2014)