Nezabudni na mňa

Nejdříve to vezmu od konce; co to k sakru bylo? Vůbec to do filmu nezapadalo a i když to byl účel, já bych to vyškrtla. Jinak se příběh táhnul, zkrátka nic neříkající - nemastné neslané. Ale jedno Remember me nelze upřít; Pattison umí hrát rozervané chudáčky tak dobře,že si začínám říkat, jestli to vůbec hraje. Jinak podle názorů fanoušků tohoto počinu jsem usoudila, že takové hodnocení má vážně jen kvůli konci.. Tvůrci holt ví, jak na to! (03.03.2011)

Ukážkovo plochý film s absolútne nezvládnutou psychológiou postáv. Vzťahová dráma, ktorej jediný uveriteľný vzťah je ten, pre príbeh menej podstatný (Pattinson a jeho kamoš). Akoby sa fanúšikom seriálu Beverly Hills 90210 niekto snažil zdeliť, že život vie byť naozaj ťažký. Prekvapivý záver je skvelým, ale v tomto filme trestuhodne preplýtvaným nápadom. (16.04.2010)

I když mi Parkinsona jako herce znechutil Twilight, když ho vidim nekde jinde, rikam si, ze to neni az tak spatny herec. Tenhle film mě zaujal hlavně v tom, že jsem na něj náhodou přepnul a nevěděl jsem o čem je, nečetl jsem žádnej příběh, ani jsem o něm předtim neslyšel, proto se mi i později líbil konec a zajímavý příběh, i když to neni zrovna průkopnické. 70% (24.06.2011)

Pattinsona veľmi nemusím, ale v romantike Voda pre slony ma herecky dosť prekvapil, preto bude ešte zaujímavé sledovať ako dopadne jeho snaha dostať sa z pre mňa nezaujímavej "Twilight škatuľky". Príbeh sa mi nezdal nijako výnimočný, aj keď sa to pozeralo fajn, no prekvapilo ma posledných 5-10minút. Absolútne som nečakal, že to bude mať niečo spoločné s 11. septembrom. Záver bol dojímavý, výborne natočený, kde som ocenil, že napriek tomu, že nič podstatné nevidíme, dej je iba naznačený, divák presne vie, čo sa stalo. Aspoň ten, ktorý vie, čo sa stalo 11. septembra. Nevzdelanci a hlavne tí mladší, budú asi chvíľu nechápavo čumieť...Prikláňam sa k štyrom iba kvôli silnému záveru, inak skôr priemer. 70%. (23.09.2012)

Film je to vskutku povedený a velké většině (zvláště dámského publika) během filmu jistě i nějaká ta slza ukápne. Jednu věc bych ale vytknul a ta se týká právě tolik zmiňovanému zvratu v závěru filmu. Věřím, že Američané nejspíše navždy budou mít v paměti osudový den (ve kterém právě dochází ve zvratu v ději) a tudíž i navždy budou vědět, co se v ten daný okamžik stalo, ale bude tomu tak i u neamerických diváků, kteří tento film shlédnou třeba za deset let? Obávám se, aby si nakonec tento divák neodnesl ze závěru filmu jen: „ Tam se něco muselo stát…ale sakra…co to bylo?“ (03.05.2010)