Star Trek: Do temnoty

No, tak vám tedy opravdu nevím! Štíty nestálo zato vůbec vztyčovat, ani na chvíli mi u toho necuklo ve warpovém pohonu, na můstku bylo sucho a dřelo to, a všechny ty dokonalé vizuální duperele nevykompenzovaly scénář suchý jako výraz Leonarda Nimoye při sledování Battlestar Galactiky. Nepatřím sice k těm, co si doma lepí špičaté boltce a zachraňují na conech s ostatními otylými nerdy hvězdnou flotilu od klingonské invaze, nicméně u prvního filmu jsem si nadšeně leštil phaser. Po filmu druhém jsem vyloudil akorát tak hlasitý, hrdinný kapitánský Grk a s radostí zanechal posádku lodi Entršajs v šedivém průměru nehostinné galaxie pubertálních masturbantů. (22.08.2013)

Star Trek pro celou rodinu. Jestliže první film vytvářel pouta (nejen mezi postavami samotnými, ale také mezi postavami a Star Treku neznalým divákem), zápletka pokračování stojí na hrozbě zpřetrhání těchto pout. V ohrožení se ocitá hned několik alternativních rodinných modelů. Kirk a Spock jsou hnáni touhou po pomstě poté, co je jim před očima zabit jejich náhradní otec. Carol hledá novou, důvěryhodnější rodinu na palubě Enterprise a také Harrisonovi se rodinou stala jeho posádka. Film je zásluhou silného rodinného podtextu emocionálně hutný, ačkoli svým melodramatickým sklonům (glycerinové slzy, Spock řvoucí jméno padoucha) nedokáže čelit tváří tvář a všemožně je relativizuje dětinským vtipkováním a přesazováním do kontextu, který brání dojetí (například ona Spockova reakce je v prvé řadě citací). Na snahu o permanentně svižné tempo vyprávění doplácí logická konzistence příběhu. Postavy porušují, nebo respektují nařízení podle toho, jak se to scenáristovi zrovna hodí, některé motivace jsou nejasné a mnohá rozhodnutí pochybná. Abrams na druhou stranu dokáže skvěle zužitkovat každou poskytnutou informaci, ať ve scénách dialogových, nebo akčních (se záběry, které toho na jeden zátah říkají více, než je v dnešních akcích zvykem). Ke gradování akčních sekvencí využívá průběžné navyšování sázek: vyšší pravděpodobnost pochybení/větší ztráta, pokud by k pochybení došlo/zmnožování cílů, jichž má být akcí dosaženo. Excelentní ukázkou toho, jak diváka zahltit spektáklem a zároveň ho přimět promýšlet možné dopady sledovaných činů, představuje finální souboj. Dochází k němu sice na základě nepřesvědčivého zřetězení událostí, ale scéna samotná je strhující. Pochybný význam podobně požitkářských epizod v celku vyprávění nás opakovaně upozorňuje, že se film řídí vyprávěcí logikou seriálů (nebo videoher). Mnohé události nemají žádné konsekvence a z příběhu rušivě trčí, třebaže rozradostní mysl každého nerda (převrácení klíčové scény z Khanova hněvu, Alice Eve ve spodním prádle). Z předložených skutečností není zřejmé, proč k některým věcem dochází přehnaně složitým způsobem, resp. proč jsou nám některé neužitečné informace poskytnuty (okolnosti vedoucí k výbuchu v Archivu). Informace jiné, cennější, byly zase z pohodlnosti vypuštěné (nepravděpodobně bryskní „úprava“ 72 torpád před tím, než si je Harrison přivlastní, předčasné ustřihnutí scény záchrany za užití lidského řetězu, který nevypadá kdovíjak solidně). Nový Star Trek by potřeboval zacelit mnoho děr, i s nimi ale jde o špičkový letní blockbuster s dravým tempem, lidsky zrůdným padouchem a obrovskou nadhodnotou pro všechny, kdo se světem Genea Rodenberryho pohybují již delší dobu. 85% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Bluntman, xxmartinxx, ScarPoul, mcb, oleg121 (09.06.2013)

Člověk musí mít stále na paměti, že je to pořád jen ten Star Trek. Nic víc. Tam, kde kdysi bodoval nepříliš technicky zdatný seriál i film, tedy v příběhu, nápadu a snad i v hudbě, tvůrci nyní krapet opouštějí a vyvažují to dokonalou akcí a triky. Najde se chvíle i pro ten humor a celkově z toho vyvane úchvatný blokbastr, na který se do toho kina vyplatí jít. Kirk i Spock jsou sice pořád jako dva teplí bratři, a z této šablony se jim daří vymanit jen velmi ztěžka, ale nějaké ty sympatie si přeci jen získají. To už ale člověk spíš fandí tomu záporákovi, který je skutečně extra třída, jen škoda, že ke konci najednou nějak zhloupne a vymněkne, ale to už je právě ta slabota pro stránce scenáristické. Přesto všechno je film pořád na pět hvězd, protože takový akční sci-fi warp náboj Star Trek jako takový nikdy neměl. (04.07.2013)

Hodnocení bude u mnohých odvislé od toho, nakolik - pokud vůbec - jsou obeznámeni s "přidruženými" texty (seriál, původní filmové verze, reboot z r. 2009, prequel komiksy a hra). Pokud by se nové dobrodružství posádky Enterprise mělo posuzovat jako samostatné dílo, jednalo se by se díky systematickému užívání různých způsobů návazností mezi záběry a scénami (kompoziční návaznost a linie pohybu odlišující či spojující jednotlivé vývojové vzorce) o stylisticky nesmírně důmyslný, ale jako vyprávění selhávající počin, jenž je ozvláštňován seriálovými postupy (cliffhangery, záchranami na poslední chvíli, zkracováním deadlinů)._____ Úvodní akt má pro nečtenáře Countdown to Darkness nejasné motivace postav a zatajované cíle, třetí a čtvrtý se spoléhá na existující universum, vůči kterému se ale distancuje stvořením a legitimizováním alternativní verze reality... a epilog se vztahuje k Abramsově "jedničce", neuzavírá "dvojku". (Druhý akt, od 35. do 60. minuty, má vše ostatní spojovat, ale přerušením záporákovy narativní linie a prací s volnými motivy a prezentováním mezer je ze všech zdaleka nejproblematičtější, protože retarduje vyprávění.)_____ Díky přepečlivému načasování a strukturování snímek na rozdíl od Abramsovy předchozí pastiše, SUPER 8, drží pohromadě, ačkoliv se s každým aktem změní uspořádání vyprávění i počet protagonistů. Je ovšem nutná alespoň rámcová sběhlost ve startrekovském a obecně sci-fi universu, rozprostírajícím(i) se napříč různými médii (kino - ST filmy, klasické a kultovní sci-fi let minulých; televize - seriál; knihy - prequel komiksy, románová sci-fi od Bradburyho ad. žánrově spřízněných spisovatelů; hra - oficiální a online verze). Pak pro Vás bude STAR TREK: DO TEMNOTY svým vyprávěním napříč několika mediálními platformami a motivovaností prvků na základě konvencí jiných uměleckých děl jeden z nejpozoruhodnějších blockbusterů několika posledních let. Minimálně od dob pokračování MATRIXU totiž nebyl v kinech tak komplexní počin._____ P. S. Téměř třicet minut bylo natočeno na IMAX kamery, následkem čehož je film na jednu stranu víc vtahující, na druhou nedosahuje takové míry kinetičnosti, jakou se vyznačovaly předchozí celovečerní Abramsovy počiny. Konverze do třetího rozměru se vydařila, protože se velmi důmyslně pracuje nejenom s výše zmíněnou hladkou návazností záběrů a scén, díky čemuž rychlejší střih stereoskopické projekci nevadí, ale i hloubkou ostrosti a přeostřováním mezi několika plány najednou. Více v kritice. (24.05.2013)

Abrams opět dojí emoce co to dá - jen v první třetině filmu stihne Kirk přijít o velení lodi, blízkou osobu a málem i o Spocka. A maximálně vyhrocené jsou i akční scény, takže když Kirk letí vesmírem jen ve skafandru vstříc nepřátelské lodi, bojíme se o něj hned pětkrát 1) jestli to nenapálí do vesmírného smetí ležícího mu v cestě 2) jestli se bez navigačního systému dokáže trefit do patřičného vstupu 3) jestli se vstup včas otevře 4) jestli Kirkovi dřív než k němu doletí neimploduje praskající přilba 5) nebo ho nějak neosere Cumberbatch, který letí s ním. Zkrátka přesný opak všech těch TRANSFORMERů a PIRÁTů Z KARIBIKU, kde jsou vám postavy ukradené a místo napínání jste umořeni nekonečnou over the top akcí. A i když u obou STAR TREKů necítím fatálnost jakou oplývají Nolanovi Batmani (které mi to připomnělo natlačeností silných scén), pořád patří - spolu třeba s X-MEN: PRVNÍ TŘÍDA - k blockbusterové špičce, která má kvalitní příběh a postavy, akci, švih a vtip a to všechno v ideálním poměru. (09.06.2013)