Malá z rybárne

Jak bych to vystihl ... skvělý start, skvělý finiš, ale spousta překážek prostě leží na zemi. Snímek jednoznačně kulhá na dramaturgii spojenou se scénářem a vyprávěním. Nikoli však vypravěčem! Vzhledem k ponurosti děje byl Kaiser překvapivě dobrou volbou. A když už jsme u pozitiv, tak animace byla geniální záležitostí, dokonce často nahrazovala hluchá místa v ději a kde mělo být napětí, nebo zvrat, tak mlčky, ale nejhlasitěji zároveň, nastoupila animace s propracovanou grafickou stránkou filmu. Také hudba se povedla. Jenže právě vždycky, když mělo dojít k nějakému zvratu nebo konfrontaci, tak film vyšuměl do nikam - tedy pokud to částečně nezachránila ona výmluvná animace. Celkově se Malá z Rybárny povedla lépe, než kdejaký dnešní mainstreamový film, to ano, ale kdyby se ještě pečlivě zamakalo na detailech v textu a zvratech, tak by to mohlo být na potlesk. Jen tak dál, tvořte, jste na dobré cestě. Film má ponurou atmosféru, tíživou a má silný emocionální dotek. Neberte na to malé děti, ale pošlete tam všechny teenagery. "Tak alespoň ten banán ..." 70% = 3+/5 (10.06.2015)

Po hudební ani výtvarné stránce nemám téměr žádné výhrady, ale to modernější a poněkud drsnější pojetí klasického příběhu Hanse Christiana Andersena mi popravdě úplně nesedlo. Pohádka Malá mořská víla mě vždycky dojímala, což bohužel nemohu říct o tomto animovaném filmu. Je mi to líto i z toho důvodu, že hlas Oldřicha Kaisera v roli vypravěče je nesmírně podmanivý. (65%) (22.06.2023)

Problém tohohle filmu je, že vlastně není důvod na něj koukat. Je poměrné milý, animace je zdařilá a hudba překvapivě zaujme, ale scénáristicky je to nijaké. Nebo spíš - je to přesně to, co si myslíte, že to bude, pokud jdete na moderní Malou mořskou vílu pro dospělé. Snaha obohatit děj nebo využít okolního světa - nulová. (03.06.2018)

Film byl uveden na ociciálním zahajení 55. Zlín Film festivalu 2015. Vzhledem k tomu, že poměrně drsný leč poetický námět Andersena byl obrán o kouzlo vodního světa a byl nemilosrdně vhozen na souš, vznikl velmi depresivní příběh, který určitě není určený pro děti a tím pádem si nezaslouží ani přídomek rodinný. V tom vidím jádro pudla. Ta souš se stala filmu osudnou, protože tím ztratil celý příběh logiku. I každé malé dítě pochopí, že vodí panna, která přijala kouzlem lidství, nemůže jen tak bezevšeho udělat čelem vzad a vrátit se zpět. Ale proč se nemůže Malá vrátit do rybárny, která leží o pár ulic dál? Jen proto, že má místo ploutve nohy? Malá mořská víla se zamiluje do krásného prince, Malou z rybárny si odvede pasák, místo kouzelného podmořského světa, kde se vznáší medůzy a mořští koníci se ocitneme ve špinavém přístavním městě plném depresivních výjevů, skoro je z plátna cítit ten zápach a ošívám se jako bych se sama potřísnila pouliční špínou. Místo dojetí deprese. Tak vnímám celý film a je to velká škoda, protože jak loutky, tak propracovanost jednotlivých scén jsou patrné. Nevzniká u nás mnoho celovečerních loutkových filmů, o to víc mě mrzí, že tato snaha zde vyšla naprázdno. Jen stěží si dokážu představit cílovou skupinu, kterou příběh potěší. Děti to rozhodně nejsou. Snad pubertální mládež? Zajímavé byly i útržkovité poznámky, když jsme vycházeli z kina. Nebohý tatínek, který nic zlého netuše vzal na projekci svoje dvě děti, měl co vysvětlovat. Bylo mi ho líto. Vlastně mi bylo líto i tvůrců, kteří si dali s filmem takovou práci. Snad bude obrážet festivaly, možná se stane studijní pomůckou pro FAMU, ale nedovedu si představit, že si jí zamiluje široká divácká obec. (komentář z 19.6.2015 se mi někam ztratil, ale postřehy z odstupu času jsou možná lepší.) (31.10.2016)

Malá mořská víla není sranda a pohádkou je, protože jsme se rozhodli jí tak říkat. Malá z rybárny ještě prohloubila melancholii své předlohy do deprese. Nehezké loutky v nehezkém prostředí prožívají své nehezké osudy, kde je milostný cit Malé jen drobnou kapičkou naděje, která pochopitelně skončí v kaluži špíny. ____ Pokud si nemyslíte, že animované příběhy jsou výhradně pro děti, tak je Malá z rybárny to pravé pro vás. Líbí se mi důvtipné přenesení mořského světa do přístavní čtvrti, kde je Malá tak krutě zklamána. Přesto však, stejně jako Víla, nepřijme nabídku na návrat ke svým, protože už se vrátit nemůže. Už nikdy nebude tou Malou, protože se zamilovala. Vědomě zvolila a za svou volbu zaplatí. Kdyby se vrátila, nezabila by jen proradného prince (zde pasáka), ale i sama sebe, protože by popřela svůj cit, jakoby nikdy neexistoval. Takže při upřímnosti, jakou se především vyznačuje, ona vlastně možnost volby nemá. A její konec je zároveň nadějí, že je něco takového možné. Zamilovat se bez ohledu na cokoliv a pak při své lásce stát až do konce. SHRNUTÍ: Křehká děvčátka můžou mít neuvěřitelnou sílu. (04.01.2021)