Suzanne

Tak tady jsem nevěřil opravdu takřka ničemu. Nevím, jakou osobní zkušenost měli tvůrci s touhle problematikou, ale jestli takovou, jak předvedli, tak na tom nebyli tak zle... Vše bylo naaranžovaně barevné, Kramár i Polívka jen tak propluli, aniž by zanechali větší stopu...ale u tohohle snímku jim to nemám za zlé. Byla to opravdu příliš okatá agitka. A Cohenova píseň v kontextu tohoto filmu ztratila veškerou magičnost... (03.06.2010)

Slabé, nepropracované, mnohdy kýčovité. Se samotným jádrem by se daly dělat věci, ovšem bez nastavení nechutnou omáčkou. Celá herecká plejáda ukázala, že umí hrát, ale ani to nestačilo. Vyzdvihla bych uměleckou stránku - postel, obrazy, hra s kovem a jinými rukodělnými materiály., celkové prostředí feťáckého doupěte. Postava navrativšího otce působila jak pěst na oko. Morální bahno stejně mladou Suzanne pohltilo a film skončil, tak jak skončil. A její přesvědčení, že vše je pro blaho děťátka a že ji jako čistou může následovat otec dítěte v momentálním absťáku, vyznělo jako fanatické promlouvání nějaké sekty. (30.07.2012)

Neviděl jsem to v rámci školního promítání (jako většina uživatelů), a proto se domnívám, že to není na "odpad". Ano, je to natočené dost naivně, ale zvraty v ději byly neočekávané a konec také nebyl takový, jaký jsem se domníval že bude. Za Evu Vejmělkovou a Bolka (btw. Evina narážka na dědičnost nosu je super- člověk si vzpomene na jeho reálnou dceru Andulu :) ) dávám 3*! (27.10.2012)

Na Suzanne sme boli počas strednej školy v kine v rámci nejakej osvety proti drogám, či niečomu podobnému. Vačšina z nej mala pomerne veľkú srandu, mne sa film vtedy relatívne páčil. Minimálne tým, že sa snažil tváriť pomerne drsne a závažne. Spracovanie a naivita niektorých pasáží, ach tie Kramárove preslovy, musí byť dnes ešte omnoho neznesiteľnejšia, ako v dobe vzniku. Ale určitým spôsobom v roku 1996 film svoj účel splnil. Dnes by som to znova vidieť nechcel, možno by som hodnotil už nekompromisným odpadom. (19.10.2013)

Měl jsem pocit, jako bych sledoval dlouhý videoklip. Stylizace prostředí (undergrandové doupě padlých umělců, scény při focení) a hudba se vzájemně dopře doplňovaly. Problém je ve stopáži, ta je skutečně přehnaná a zbytečně natahovaná. Překvapivě dobré herecké výkony, i když vztahy mezi postavami - hlavně dirigent (Polívka) a Suzanne (Vejmělková) - hatí dost nevěrohodně podaná role náhody. Letmý pohled dirigenta do Suzanniny občanky jasně naznačuje, co půjde až o půlhodiny později. Zajímavé scény: Suzanne v léčebně, závěrečný "tanec". Ve srovnání s českým snímkem Perníková věž koukatelnější. (25.09.2010)