Melancholia

Je to dosť dobrá katastroficky ladená umelecká dráma od Larsa von Triera. Má výborný príbeh o dvoch sestrách, z ktorých mladšia by práve mala prežívať najšťastnejší deň svojho života, keďže sa vydáva za svojho milovaného muža, ale aj tak trpí depresiami a nevie sa z toho dostať. Lenže čoskoro si všetci uvedomia, že k Zemi sa blíži veľká planéta, ktorá by tu v prípade nárazu zničila všetok život a tak sa snažia byť sebe oporou, ale aj tak to každá vníma po svojom. Spracovanie sa mi páči, ale k dokonalosti tomu ešte trochu chýba. Už po úvodných titulkoch, ktoré patria medzi tie najzaujímavejšie, aké som vôbec videl je jasné, že toto bude mimoriadne pôsobivý zážitok. Film je rozdelený na dve odlišné fázy, v ktorých je uprednostnená iná zo sestrier. Prvá sa venuje výhradne svadbe, čo na prvý pohľad nepôsobí práve najatraktívnejšie, ale až na pár slabších scén mi to až prekvapivo dobre sadlo. Postavy a vzťahy medzi nimi sú výborne zvládnuté, ale je v tom aj trochu depresie a samozrejme umenia. Druhá si síce udrží všetko dôležité z predchádzajúcej fázy, ale je predsa len o trochu dynamickejšia, zmení prostredie a navyše ponúkne niekoľko perfektných scén. Samotnej katastrofe sa film vlastne ani moc nevenuje, čo ma ale kvôli režisérovi vôbec neprekvapuje, ale aj tak je všetko s ňou spojené dostatočne zaujímavé a aj tak príjemne pomaly dávkované. A tak dej stále mohol byť aj o niečo zaujímavejší, ale vynahradzuje to hlavne tá perfektná atmosféra, ktorá si ma získala okamžite a až do konca nepustila. Herecké obsadenie je výborné, Kirsten Dunst vo svojej najzaujímavejšej úlohe a zahrala to až prekvapivo dobre, k tomu Charlotte Gainsbourg a plno zaujímavých vedľajších postáv, ako Kiefer Sutherland, Stellan Skarsgård, Alexander Skarsgård, Charlotte Rampling, John Hurt alebo Udo Kier, takže nechýba ani viacero režisérových obľúbencov. Réžia a technická stránka sú skvelé, Lars von Trier je jednoducho talent, perfektná vizuálna stránka, vynikajúca atmosféra, zaujímavé umelecké prvky, tu nemám čo vytknúť. A pochváliť musím aj vydarenú hudbu, ktorá sa sem skvelo hodí. Takže keby bol dej ešte o niečo zaujímavejší, neváham s plným hodnotením, ale aj tak je Melancholia vydarený film, ktorý ma bavil rovnako aj po opakovanom pozretí. 79% (09.09.2014)

No, tak to byla síla. Na filmy Larse von Triera se už musím připravovat dopředu, protože vím, že mě čeká nálož. Vizuální stránka filmu je úžasná. Lars natočil naprosto fascinující úvod, který se nedá s ničím srovnat. Pak přichází první část "Justine", tato část je to nejslabší na filmu. Chování Justine jsem moc nepochopila a celá tato část byla lehce zdlouhavá. Ovšem druhou části mě už měl Lars v hrsti, tato část je na jasných 5*, neuvěřitelně podmanivá atmosféra. Velké plus za to, že se zde neobjevují žádné velké nánosy patosu. Výteční herci včele s Charlotte Gainsbourg a Kirsten Dunst, která zde pro mě předvedla svůj nejpřesvědčivější dosavadní výkon. Úžasný film, který ze mě jen tak nevyprchá, ale to už bych si měla u Triera asi zvykat. A závěrečná scéna? Tak o té se mi bude zdát. Tu pátou hvězdu nepřidám pouze za tu ne až tak dobrou první část. (28.09.2011)

Občas mám pocit, že být v mojí hlavě je skoro nesnesitelné. Vždycky po zhlédnutí některého z Trierových filmů si ale uvědomím, že skutečné peklo je být v Trierově hlavě. Bojím se jen jediného - že tenhle výjimečný a vzácný tvůrce odejde z tohoto (zlého) světa dřív než by měl... a dost možná i vlastní rukou. A doopravdy si přeji, aby takový den nikdy nenadešel. (06.06.2011)

Asi jsem čekal od Melancholie trochu víc, ale rozhodně nemůžu říct, že bych byl zklamán. Technická stránka filmu výborná (btw, nebyla tahle hudba už někde jinde?), obsahová slušná (až na občasný art na úkor jasnosti), zkrátka téměř klasické severské drama, tedy až na tu sci-fi složku na začátku a v závěru filmu. A samozřejmě jasným tahákem bylo takřka špičkové herecké obsazení (min. na evropské poměry) a vykreslení charakterů postav (i když do teď jsem nepochopil motivy jednání Justine v podání mé oblíbenkyně Kirsten). Závěr nebyl špatný, ale tím, že ho režisér odtajnil už nazačátku, nedal možnost nějaké větší emoční odezvy od diváka, který se sice cítil stísněně, avšak už ne napjatě. Od Antikrista dobrý posun směrem nahoru, přesto více než 4* si film nezaslouží. (15.10.2011)

Opus, který nelze popsat slovy ani zobrazit na obrazovém plátně. Melancholia je něco jako hypnotický obraz, který se před námi pohybuje - na začátku pohybu všechno dává smysl a i když víme jaký bude výsledek v polovině se obraz roztříští na malé kousky, které se snažíme dát opět dohromady - nesmírný rozsah. Během celého projektu se v nás otevírá spoustu hlubokých emocí a temných melancholií, které po skončení nejdou zavřít. Ve výsledku bude Melancholie divácky rozdělena jako Kubrickova ODYSSEA - myšlenková meditace během celého projektu. Temný most, 19. jamka, temná postava Justine, nebo audiovizuální orgasmus. Nejlepší scénou pro mě zůstává noc před půlnocí a závěrečný *******. (12.11.2013)