Pomocník

Prvú aj druhú svetovú vojnu vyhrali ženy. Muži sú porazení a dôsledky sú jasné dodnes a bude to ešte horšie :). Tak neviem, či mám hlavného hrdinu lutovať, alebo si povedať, že ked je niekto blbec, tak dobre mu tak. Výborné herecké výkony v neprávom zabudnutom filme, akých máme ale v našich filmových archívoch viac než dosť. Je preto povinnosťou, aby sme mali možnosť ich pravidelne vídavať na verejnoprávnej televízii. Zoro Záhon pracuje výborne s postavami a dramaturgiou, ked každej necháva svoj priestor, aby neskôr plynule prešiel v rámci logiky deja k druhej. (17.04.2014)

Československo-maďarský film situovaný do malého městečka Palank na jihu Slovenska v létě roku 1945, kam přichází bývalý odbojář, povoláním řezník Štefan Riečan (E. Romančík) se svou ženou a dcerou, aby zde převzal po odsunutém původním maďarském majiteli řeznictví. Spolu s výnosným obchodem zdědil i řeznického pomocníka, fyzicky zdatného, sebevědomého a morálně ne zrovna čistého Volenta Lančariče. Povahy obou hlavních mužských postav jsou vskutku diametrálně odlišné, zatímco usedlý Riečan je poctivý, slušný a hrdý člověk, protřelý a volnomyšlenkářský Volent v podání skvělého a urostlého Maďarského herece G. Koncza, bývalého boxera, jenž s oblibou prodává zboží na černo a celkově žije na hraně zákona. V brzké době získá díky všestranně nadanému a podnikavému pomocníkovi Riečanova rodina mimořádné bohatství, které řeznickému mistrovi však štěstí nepřinese. Neštěstí, zmar a nakonec i rozpad rodiny však nelze v prvé řadě přičítat Volentovým kontroverzním podnikatelským schopnostem, nýbrž zejména jeho atraktivní ženě (I. Pécsi), u níž se záhy po lehce nabytém bohatství projeví nechutné panské manýry a odkryje tak svůj pravý zkažený charakter. Ze známých herců se ve vedlejších rolích objevila M. Sládečková (?) v roli nevýrazné Riečanovi dcery Evy, J. Satinský coby chlípný advokát, H. Gregorová v malé roli Volentovy milenky a M. Kiš jakožto bláznivý místní občan. Snímek režiséra s netradičním jménem Zoro(slava) Záhona, původem z Piešťan, barvitě, poutavě a působivě líčí vývoj a změnu chování stále více dominantní Riečanovi manželky, vztah mezi mistrem a jeho neukázněným pomocníkem a také náladu a životní styl v poválečném Slovensku na maloměstě. (28.04.2017)

Snímek dle vynikajícího stejnojmenného románu Ladislava Balleka poukazuje na trpký poválečný život poctivého člověka. V podstatě se jedná o psychologickou sondu jednotlivců a střetu dvou rozdílných pohledů na věc. Snaha podnikat s obchodem řeznictví není jen tak, když má dotyčný nečestného pomocníka, jehož nekalou praktikou obchod vydělává, což se zalíbí manželce onoho řezníka. Spory jsou okamžitě na denním světle, z čehož vyniknou i pochybnosti v manželství. Dramatický pohled na věc krapet zasahuje do uměleckých končin, ale jako art se to zase považovat rozhodně nedá. Přesto se jedná o výborné filmové dílo, kde se projevuje špičkové herectví všech protagonistů. (05.01.2017)

Knižnú predlohu Ladislava Balleka, s rovnomenným titulom a podtitulom Kniha o Palánku, považujem za najlepší slovenský normalizačný román z rokov 1969 -1989. Zaujímavý témou - povojnovým životom na národnostne zmiešanom území južného Slovenska, ktoré prešlo turbulentnými časmi za vojny, kedy prináležalo Maďarsku a rovnako po vojne, kedy bolo územie prinavrátené Česko-Slovensku, a v dôsledku opatrení založených Košickým vládnym programom (apríl 1945) bolo postihnuté masívnym odsunom časti Maďarov (kolaborantov a zradcov) zo Slovenska. Zaujímavý aj spracovaním, Zaujímavý obsahom (psychologickým rozborom fyzicky silného a hlučného paholka, ktorý sa vďaka svojej sile a náture postupne derie k moci) i rozsahom. A interesantný je i film, s uhrančivým Gáborom Konczom v úlohe mäsiarovho pomocníka (po maďarsky sa tak volá aj film: A hentessegéd/mäsiarov asistent). Na juh Slovenska, do žírnych a šírych rovín, oplývajúcich plodmi zeme, omamnou vôňou agátov a pikantnými klobásami z dobre živených prasníc, prichádza bývalý partizán, v civile mäsiar, ktorému na Liptove vypálili mäsiareň. Od miestneho činovníka (utlmený herecký prejav Ivana Mistríka) dostáva zachovalé mäsiarstvo v strede obce. No spolu s ním "zdedí" i pomocníka. Ten má v sebe mimoriadne živelnú, rebelskú a neskrotnú povahu. Odmieta sa podriaďovať pravidlám, miluje kadejaké kšefty, pašovania a podvody. Postupne preberá opraty nielen mäsiarskeho kšeftu ale i rodiny. Popri ústrednej téme je skvele vyobrazená dekadentná atmosféra baviacich sa na potápajúcej sa lodi. Majú podobu miestnych zhýralých celebrít, bývalých grófov a zemepánov, ktorí akoby tušili príchod neblahých boľševických časov. Poznámka: Román i film boli základnou námetovou predlohou pre celosvetovo najlepší román: Rivers of Babylon od Petra Pišťanka. (17.04.2021)

Zajímavé nadčasové zobrazení lidské povahy. 1) Snímek předkládá několik výstižně načrtnutých postav: je tu trouboidní poctivý řezník, podnikavý šmelinářský pomocník, snobská, egocentrická a chamtivá paní řezníková a její jen o chlup příjemnější dceruška._____ 2) Vzhledem k dobovým ideologickým mantinelům je film vyroben vskutku zručně. Samozřejmě podnikavci jsou snobové a šmelináři, pomáhají jim úplatní politikové, zatímco ten ctnostný poctivec je zpočátku bit, než se vzepře. Předvádí pak vlastnosti, které žádný totalitní režim nemůže neocenit: troubovitost, pasivitu a útěk._____ 3) Film lze ovšem vnímat i dnešníma očima. Nejlépe se mají podnikavci Volentova typu, kteří kšeftaří, podplácejí, zneužívají a přitom navenek si udržují charisma elegance a schopností. Mnohé z jejich obětí pak reagují podobně jako řezník ve filmu. V čem je tedy vlastně rozdíl?_____ 4) Zaujal mě 43letý charismatický a urostlý Gábor Koncz (pomocník). (04.01.2021)