Obsahy(1)
Cyklus malých televíznych príbehov zo života podľa námetu televíznych divákov vyrobené v bratislavskom štúdiu. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (10)
Teší ma, že STV na tento seriál nezabudla a vysiela ho ešte aj dnes. Veľmi príjemné príbehy od divákov bratislavskí STVéčkari premenili na často naozaj vtipné grotesky s výbornými hercami. Ak sa niekto pokúsi označiť tento nie rodinný, ale komediálny seriál za odpad, určite daným vtipom nepochopil. A hoci som dobu, v ktorej sa tieto niektoré príbehy odohrávajú nezažil, dokážem pochopiť istú dávku trápnosti či gýčovitosti, ktorá práve tejto dobe zodpovedala. Epizóda, v ktorej hral Marián Zednikovič istého vtipkára sa mi veľmi páčila, najmä vtip, ktorý vymyslel s lanom. Ale to je na dlhé rozprávanie, to musíte vidieť. + Navyše jedinečná šanca vidieť Ľuba Gregora v posteli s baranom "zkožezodratým". :-) ()
Niektoré epizódy boli celkom podarené. Reláciu "Bakalári" tvorili nie moc dlhé štúdiové inscenácie, ktoré boli vraj natočené podľa námetov divákov. Vtipné, netradičné príhody zo života. V programovej šedi vtedajšej štátnej televízie československej socialistickej republiky to bolo príjemné sprestrenie. Dneska to pôsobí už dosť archaicky. *** ()
Něco ušlo, něco méně. Je třeba si uvědomit, že socialismus věřil, jako ideologie, ve vylepšení člověka, kapitalismus mu tuhle iluzi neposkytuje. To se odráželo i v televizní tvorbě, a i v těchto krátkých hraných příbězích ze života. ()
Pamatuji si ten umakart a tesilové oblečení herců. Je sice pravda, že jsme u toho trávili sobotní večery, ale už tenkrát mi to bylo spíše protivné, ale co dělat - jiné programy nebyly a Rock- Palast byl na ARD 2 x do roka..... ()
Slovenská verze Bakalářů, které sice neměli úroveň těch "Menšíkovských", ale přesto šlo o obstoujnou zábavu. Problémem byly hlavně náměty od diváků, které často za moc nestály. ()
Galéria (5)
Fotka © Archiv STV / Pavol Bera
Zaujímavosti (7)
- V Bakalářích se vystřídali herci nejlepší z nejlepších. Dělali to rádi a s potěšením, když přihlédneme k tomu, že někdy šlo o drobné role, kdy na obrazovce byli pouhých pár minut. Tím víc ale záleželo na jejich herectví. Role ženy, která se ve dveřích svého bytu konečně setká s manželem, jenž se vrátil z koncentráku, trvala necelých deset vteřin. Jana Hlaváčová ji odvedla nádherně. I když se podle tehdejších platných tabulek ani nedala pořádně zaplatit. Jana Štěpánková, Josef Abrhám, Ladislav Pešek, Milena Dvorská, Josef Bek, Miloš Kopecký, vyjmenovat je všechny ani nelze. Hodně hrál v Bakalářích Vladimír Menšík. „Redakce na to tlačila, protože hrál v rámci své moderátorské smlouvy zadarmo, a já jsem to využíval, protože jsem ho bezmezně ctil. Vždycky zazářil," řekl kdysi režisér Jaroslav Dudek. Výběr dětských herců ležel tehdy na pomocné režisérce Anně Kohoutové. Na konkursy nebyl čas a ona vždycky děti prostě přivedla. Mezi nimi i chlapce, který si zahrál v jednom z nejúspěšnějších vánočních příběhů "Lokomotiva". Byl to Jan Potměšil a jeho první role. Výjimka z pravidla, že z dětských hvězd obvykle nebývají dobří herci. (Paity)
- Povídky vznikly v roce 1971 jako součást losování televizní loterie Mates. Zdálo se, že nápad dramaturgyně Libuše Pospíšilové nabídnout divákům tři krátké komedie v jednom pořadu, ztroskotá na nedostatku autorů schopných jednou měsíčně zásobovat televizi kvalitními scénáři. Když ale do hry vstoupil scenárista Jaroslav Dietl a režisér Jaroslav Dudek, počáteční pochybnosti zmizely. Základní kámen k více než desetiletému cyklu, který se těšil mimořádné divácké popularitě, byl položen. (Paity)
- První tři večery moderoval Miroslav Horníček. Před úvodním záběrem mu režisér Dudek sundal brýle, položil je na scénář a nasnímal je v detailu. Vznikla tak znělka, kterou si všichni pamětníci dobře vybavují. Jenomže pak tehdejší vedení usoudilo, že je Horníček příliš intelektuální a nařídilo jeho přeobsazení. Režisér Jaroslav Dudek se kvůli domu pohádal s dramaturgyní Libuší Pospíšilovou a těsně předtím, než vztekle praštil sluchátkem, jí řekl: „Víte co, Libuško, tak si to dělejte sama!" Ta pět minut nato volala, že šéfredaktor souhlasí a Dudek málem omdlel. Jako kompenzaci nakonec přiobsadili Vladimíra Menšíka a od té doby uváděli Bakaláře dva. Z Miroslava Horníčka zbyly jen ty brýle. (Paity)
Reklama