Kon-Tiki

Thora Heyerdahla a výpravu, na kterou se s pěticí přátel vydal, jsem vždy obdivoval. Na film jsem se tedy těšil. A spokojený jsem tak napůl. Nebudu mu vytýkat, že řadu věcí ukázal pouze zkratkovitě, tomu by se nevyhnul ani při dvojnásobné stopáži, ale co ten scénář? Ještě pochopím zapojení Heyerdahlova osobní života, o němž v knize nenapsal ani slovo (také proč, kniha je o dobrodružství, ne o manželské krizi), ale vůbec nerozumím tomu, proč scenárista musel posádce Kon-Tiki naočkovat ponorkovou nemoc, proč udělal z Hermana Watzingera tak nesympatického otravu a kde probůh přišel na maelstrom u Galapág nebo na tu hloupost s třináctou vlnou. Vážně nevím, co je to za módu, do všeho stůj co stůj šroubovat konflikty a dramata. Kniha plavbu popisuje jako velké dobrodružství šesti dospělých kluků, kterým zatápěly hlavně bouře, o jejich sporech, pokud nějaké byly, Heyerdahl mlčí. Škoda, že film není také takový. Mohl být lepší. (17.06.2015)

Zásadní problém Kon-Tiki vidím v tom, že to je hraný, a nikoli dokumentární. Tvůrci tím udělali hned trojí chybu: ____ (i) Za prvé se tak dopustili asi největšího prohřešku, jakého se vůbec dopustit lze, neboť nenalezli pro zvolený obsah odpovídající formu. Je zcela nepřijatelný, aby si někdo vybral natolik zásadní téma, jakým je legendární expedice napříč Tichým oceánem, a namísto odpovídající formy tomu dal schématickou a lineární podobu jak z toho nejlevnějšího bistra. Přitom existuje velmi jednoduchý trik, jak točit schématické a lineární příběhy, aniž by si toho kdokoli všiml – točit je dokumentárně. Když není filmař příliš talentovaný, nebo nemá moc co říct, může svůj materiál ozvláštnit dokumentárním stylem. Diváci většinou na nic nepřijdou a to, že sledují vlastně jen nějaký stokrát omletý příběh, jim během sledování málokdy přijde na mysl. Přesně po vzoru slavného citátu „the medium is the message“, který říká, že obsah je dán formou. ____ (ii) Za druhý mě znavovala ta neustálá přehlednost a nekomplikovanost veškerého dění. Opět přitom existuje velmi jednoduchý trik, jak může méně talentovaný filmař ozvláštnit svůj film a ke kterému tvůrci tohohle filmu rovněž nepřikročili, a to vyhnout se master shotům, což je takový ten ustavující záběr pokrývající celou situaci na začátku scény, ve kterým jsou vidět všechny důležité informace. Poté se pouze přestřihává mezi jednotlivými prvky scény. V Kon-Tiki začíná master shotem snad každá scéna, zejména na začátku. Vyhnout se master shotům (známý je tím třeba Spielberg) znamená ovšem diváky znejistit a uvrhnout je do napětí, neboť jim nedáte hned na začátek veškerý dostupný informace. To je ale jen dobře. Neboť divák zorientovaný a dobře informovaný je zpravidla nudící se divák. ____ (iii) Za třetí hraná forma způsobila, že se takový film těžko prožívá, jelikož to je evidentní fikční konstrukt. Což je zrovna zde, kde se vyloženě nabízelo zprostředkovat bytostný prožitek lidské existence na nebezpečné výpravě otřesený mezními situacemi a prožívaný jako jedinečnou a racionálně nepoznatelnou bezprostřednost, dvojnásobné faux pa. Osobně jsem se dávno vzdal naděje, že by nám dokumenty mohly podávat nějaké relevantní informace, jelikož většina dokumentů není než ryzí entertainment (epocha postmoderní a postdemokratická je tak současně epochou postinformační), ale ten žánr má pořád svou velkou sílu ve schopnosti zprostředkovat nějakou autentickou zkušenost. Je vůbec poněkud kuriózní, že zatímco většina filmařů se snaží udělat ze schématu něco věrohodného, tady vzali filmaři věrohodnou událost a udělali z toho schéma. Vezměme si třeba Mannův Heat. Důvod, proč je ten film tak uznávaný, je vlastně zcela triviální – Mann vzal rutinní kriminálku o policajtovi a zločinci, ovšem naplnil ji zcela věrohodným obsahem. Tvůrci Kon-Tiki vzali na druhou stranu věrohodný obsah a naplnili ho něčím, co je takový hezky hezký, takový trochu šmoulovatý, ale současně dost mimo. (13.01.2013)

Nejen díky mě blízkému tématu tento film považuji za výborný, ale i z hlediska filmařskýho se jedná o úchvatnou záležitost. Ať už herci, díky jejichž výkonům jsem neměl pocit, že sleduji film o plavbě po oceánu, ale že jsem součástí tohoto velkolepého námořního dobrodružství. Nebo práce kameramana, která zejméná mořský život dokázala zprostředkovávat ve všech svých přísadách, tedy v celé své kráse, ohromnosti i nebezpečnosti. Jistě by ani jedno nefungovalo tak výborně, nebýt talentovanýho režiséra, v tomto případě řežisérů, kteří dokázali film dostat do naprosto civilní a relné roviny a tím z něj udělat jedinečný zážitek pro každého jenom trošku vnímavého diváka. Oklikou se tak vracím na začátek svého komentáře, protože největší chválu u mě zaslouží fakt že z filmu je jasné cítit jak je pro nás lidi důležité, aby jsme s přírodou a se všema formama života co nabízí nebojovali, nestavěli se proti ní, ale snažili jsme žít s tím vším v souladu a respektem, jedině tak můžeme přežít a dokázat skutečně velký věci. (29.07.2013)

Tak tohle byla parádní pocta nejen Thorovi, ale i ostatním členům posádky Kon-Tiki. Tady netřeba slov. Doporučuji každému s nimi usednout na vor z balzového dřeva a vydat se napříč oceánem z Peru do Polynésie.... Ačkoliv jindy mi dlouhá stopáž poslední dobou u filmů celkem vadí, zde mi snímek připadal naopak krátký. Těch dobrodružných i krásných příhod s mořskou faunou mohlo být ztvárněno více. Posádka jich za dlouhé plavby zažila nespočet... Zajímalo by mne který ze žraloků byl skutečný a který byl počítačem do obrazu dosazen... Z některých scén jsem byl opravdu paf! Kamera je naprosto dokonalá a po chvilce získáte dojem, že i pod vámi se houpe podlaha voru a v přerostlých vousech ža vás svrbí špína a naschlá sůl !!! :-). Film rozhodně doporučuji vidět !!! Já teď napnu všechny síly k tomu abych mohl vidět původní film točený přímo Thorem Heyerdalem. 4 ananasy. * * * * (10.02.2014)

Film, kterýmu by slušela delší stopáž, hlavně kvůli legendární plavbě, která nedostala potřebnej prostor, přestože o ní šlo ve filmu nejvíc a v reálu musela být naprosto úmorná, psychicky ubíjející a nudná, kór bez mobilu, pc nebo telky. Takhle jsem si prostě nemohl závěr pořádně emočně vychutnat, když to bylo vykreslený jak výprava z chorvatskýho Splitu do italskejch Benátek. Ale vousy jim rostly, to zase jo. (01.08.2019)