Bellflower

Hlava mi šla kolem z těch oranžových světel uvnitř těch domů, protože to vypadalo, jako by hořelo i tam. Jako by hořela jejich těla. Jinak ve mně chlapci vzbudili naději toho smyslu, že člověk může žít své sny i v bdělém stavu, jakmile porozumí tomu, co je peklem. Komplikovaná věta, ale jsem si téměř jistá, že smysl má. A také plus za dodržování faktu, že ne všechny sny jsou pozitivní, za uznání toho, že existují i noční můry. A také za to, jak velmi neamerický a ve stejné chvíli i výsostně americký se film zdá. "Dravá vize nedospělosti a fanatické egocentričnosti vycházející z krize maskulinity v současné společnosti." Jak jinak, když mi jej doporučil plachý muž, jehož očím nic neunikne. ♥ (A odkázala bych na komentář uživatele Traffic, který to řekl ne tak básnicky jako já.) (02.07.2015)

Strašně divnej film. Příběh je divnej, herci jsou divní, prostě všechno je tak nějak divný, ulítlý nebo ujetý. Žádná předem daná šablona, takže nečekejte žádnou klasickou, vztahovou zápletku, ale úplně jiný, novátorský zpracování. Naprosto se vším všudy, včetně vypečenýho konce. Asi budu taky divnej, ale líbilo se mi to a čtvrtou hvězdu přihazuju za skvělej soundtrack. (11.11.2014)

WTF? Za co tu někteří sází 5 hvězd? Vždyť je to obyčejnej romanťák aneb jak si zakřiknutej týpek nabalí drsňačku, spolu s kámošem jsou udělaní do filmu Mad Max a vyrábí si z něj věci, přítelkyně mu zahne, on se nasere, rozbije se tam pár držek a nakonec si uvědomí, že láska je svině a nemůže nikomu nikdy věřit. X krát viděné schéma příběhu, nic originálního, čekala jsem něco lepšího a tři hvězdy - totální průměr, co si už nikdy nepustím - si to zaslouží. (12.11.2011)

(2krát na plátně během tří dnů) -- "Přecházíme na diesel, propan je pro sraby," -- Tak tohle je bomba, vážení. Film, natočený na koleni, který svojí intimitou, emocinálností, energií, zábavností a neotřelostí i přesahem nakopává prdel drtivé většině současné produkce, ať už "indie", nebo blockbusterové. -- "Tohle je jako Bondova kára, akorát pro ožraly" -- Mohl bych psát o spoustě věcí, ale stejně to musíte vidět, zmíním jen ještě skvělý náladový soundtrack, působivou přeexponovanou vizuální stránku a přirozené představitele hlavních rolí (in love with Jessie Wiseman). -- "Ublížím ti" "Myslím, že ne" -- Zajímalo by mě, jestli se podobně jako já mohli cítit diváci třeba po tarantinových gaunerech. Prozatímní film roku a citovat z něj můžete v nejbližší hospodě po projekci. P.S. Závěrečná "zpověď " se svojí intenzitou v mých očích řadí například vedle slavné zrcadlové scény z "25. hodiny" Spika Lee (29.08.2011)

Zrod lásky tu byl krásně zobrazenej, přátelství tady bylo minimálně z jedné (Aidenovy) strany čistý jak pramen horské vody, chlapecké/mladické sny a touhy - tohle všechno bylo prima, vrátilo mě to v myšlenkách o 20 let zpátky, tohle bylo fakt jak život sám. Ale od půlky jen depka, zmar, cigára, chlast, hekťáky chlastu, Amíci mají jako národ fakt vážnej problém. A my vod nich ještě trpělivě opisujeme. Nevybrali jsme si dobrej vzor :(. Jsou to looseři. A tohle byl film o looserech. Šlo to zlomit, nešlo..? Kdo ví..? Líbit se mi to ale nemohlo. Ani jako příběh, ani jako film. Přičemž film v tom byl možná nevinně, ale s tímhle příběhem u mě holt nemoh zabodovat. (10.10.2014)