Morien

Některé momenty se úplně netrefily, ale jinak docela sranda.

Já vždycky zapomenu, že to režíroval Cameron. (Moje máma měla ráda.)

Potenciál předlohy zůstává nenaplněný. Četla jsem ji už dávno, ale vybavuji si pocit hrůzy línající z mundánního a "nezasvěceného" popisu událostí. Tento pocit hrůzy byl v adaptaci odstraněn poetizací a subjektivizací vyprávění. Taky nepomáhá, že je to jaksi vylidněné, škoda, že tam není víc interakcí mezi dospělými/obyvateli tohoto světa, jako když se doktor s guvernantkou potkají na cestě a podobně. Nicméně pořád dávám tvůrkyním palec nahoru. Je tam několik velmi působivých obrazů.

Ze všech Arnoldových komedií (když tedy nepočítám Pravdivé lži) mi tahle přijde nejlepší. Arnold rozhodně vypadá, že nejvíc hraje, ne? Co to o mně asi vypovídá. Snad mi koukání na všechny jeho filmy popořadě nepoškodilo mozek.

Začala jsem se učit španělsky, tak jsem si říkala, že se začnu víc koukat na španělsky mluvící filmy, a Ježíšku na křížku, jestli jazyk hrůzy v tomto filmu nebyl velmi univerzální.

Charles Dance je tak hot. Škoda, že nemá ještě víc scén. (I když to trochu vypadá, jako by ho režisér vedl k napodobování Alana Rickmana v Robinu Hoodovi.) A obecně, rovněž škoda, že tam není míň "rodinné zábavy" a toho kluka a víc té absurdnější stránky věci.

Bruno, ty parchante.

Naposledy jsem to viděla už hodně dávno, teď jako dospělá žena oceňuji hlavně postavu Pamely Reed.

Celé to na ramenou nese Danny DeVito. Jeho zastřený trpící pohled, ach.

O. Ničem.