Ragtime

Oproti knize je film místy hodně osekaný a zjednodušený (ale aby neměl 300min.stopáž, tak to ani jinak nešlo), a je možné, že kdo knihu nečetl, bude se trochu ztrácet a k postavám si nevytvoří vztah. Jinak výborná výprava, pro milovníky počátku 20.stol. přesně to pravé. Další skvělý kometář - kromě toho mého: Hellboy :P (23.02.2009)

Výborný Formanov americký film, ktorý ma oslovil aj keď sa o americké dejiny veľmi nezaujímam. "Rag time", teda vo voľnom preklade čas rozháraný, neistý... a takýmto štýlom sa film odvíja i po formálnej stránke, prvú polovicu stopáže vykresľuje niekoľko rôznych dejových línií, ktoré vyvrcholia v ústredný konflikt. Viac ako samotná problematika rasizmu a diskriminácie černochov v USA na mňa zapôsobila predovšetkým skvele vybudovaná historická atmosféra New Yorku začiatkom 20.storočia... mesta vo svojej dobe plného originálneho umenia od vytvárania optických knižiek pre deti cez kabaretné a variétne večierky až po vznik prvých experimentálnych filmov, ale taktiež mesta plného intríg, kšeftov, podvodov, zločinov a nespravodlivosti. Úsmevný vystrelený žart spojený so žiadosťou zaplatenia fiktívneho mýta a pošpinením sedadla vozu sa postupne stupňuje do vážnej štvanice až vyústi do veľkolepého politického zločinu. Napriek všetkým kvalitám snímky vrátane hereckých výkonov a Formanovej réžii a napriek strhujúcemu obsahu ku konci na môj vkus príliš naťahované a trochu zdĺhavé. Po umeleckej stránke ale ešte musím spomenúť aj krásny úvodný a záverečný rámec v podobe komorného tanečného čísla na titulnú skladbu. 85% (Challenge Tour 2018: 30 dní so svetovou kinematografiou) (02.03.2018)

Miloš Forman se s výborným Doctorowovým románem vypořádal se ctí. Sází především na zdatné herce (hvězda v pravém slova smyslu tu není ani jedna), působivou retro výpravu, promyšlenou práci kameramana a parádní hudbu. Výsledný koktejl kupodivu není o moc slabší než předloha. Což je rozhodně pozoruhodný výkon! (15.05.2009)

Je zřejmou skutečností, že na svého diváka tentokrát tenkrát naložil Miloš Forman až příliš. Pochopit, že zdánlivě rozvleklá a roztříštěná první třetina filmu s tzv. kolektivním hrdinou je "bílou" expozicí, která tvoří protiklad-východisko hlavní dějové linie, není snadné ani pro skutečného "zažraného" fanouška hraného filmu. Výsledný obraz tím ovšem získává a hlavní myšlenka filmu - protiklad protikladných přístupů rasistické americké demokracie té doby (je náhodou, že v dokumentárních dotáčkách je připomenut americký prezident Theodor Roosevelt, který vešel do dějin jako tvůrce tzv. diplomacie dělových člunů?) k dvěma provinilcům, jež odlišuje zejména barva pleti - vyznívá ještě pregnantněji. Název filmu se hlásí k proslulému hudebnímu stylu tehdejší Ameriky minimálně dvojznačně (slovo rag ve své mnohoznačnosti naznačuje celou škálu významů od karnevalové veselice až po nekontrolovaný výbuch emocí a hněv a v tomto rozsahu je zřejmě do češtiny nepřeložitelnou drúzou celé řady významů základních i návazných) a přesně vystihuje první zárodečné období konsumismu, v němž se našlo místo i pro rodící se afroamerickou buržoazii a střední vrstvu. Kompozice RAGTIMu ovšem není zdaleka tak černobílá, jak by příběh mohl naznačovat; starost o bezbranné černošské nemluvně, vůle americké podnikatelské rodiny skutečně a účinně pomoci, dodávají do celého příběhu potřebné vyvážení. Závěrečné scény v Morganově knihovně připomínají zase tragický o padesát let starší příběh proslulého abolicionisty Johna Browna. Mezi hereckými výkony, které se pohybují v duchu prostoru, který jim ve své režisérské představě poskytl Miloš Forman, určitě září Howard E. Rollins Jr., jehož noblesní černoch ragtimové éry vyniká silnou přesvědčivostí a současně oproštěným hereckým projevem; jsme s to uvěřit, že dokáže pojmout do své osobnosti i něhu, i tvrdohlavost, i neúprosnost, i soudnost, i kajícnost a pochyby; vesměs polohy, jež ve svém souhrnu, soustředěny do jedince, charakterizují silné osobnosti. Doctorowova literární předloha určitě tímto zfilmováním neutrpěla; spíš naopak. Souhrn charakteristik, který jsem se tu pokusil podat, naznačuje, že považovat tento Formanův film za slabší je minimálně diskutabilní; ve velké sérii jeho velkolepých, až renesančně působích filmových pláten silných příběhů i byronovských hrdinů naší doby patří totiž určitě k těm plnohodnotným. (10.05.2009)

Notně průměrně vystavěné drama, které spoléhá opět na silnou a rebelující osobnost, a aniž by si kladlo lokální či malé nároky, se zároveň snaží řešit palčivé a věčné společenské problémy. Bohužel se celá struktura rozpadá do pěkně malovaných obrázků, které trochu postrádají pospolitost a i ta výsledná mozaika působí ušmudlaným dojmem. Solidní dobové reálie podtrhují výborné kostýmy a zastiňuje minimum hudby, tudíž se o atmosféře nedá opravdu říct, že by ji byl divák schopen nasávat plnými doušky. Řemeslný standard, který je emocionálně chladný stejně jako vztah, který jsem si utvořil k protagonistům během průměrně zašmodrchaného vyprávění... (09.05.2005)