Anna Kareninová

Anna Karenina nemá emocionální sílu Pokání, ani ten neodolatelný půvab Pýchy a předsudku, přesto mě Joe Wright znovu dokázal dočista omámit, znovu jsem celé dvě hodiny nevěděla o okolním světě. Kdo čeká nějaké velké melodrama, je na omylu. Anna Karenina se snaží vyhýbat patosu a kýči a nutno říct, že se jí to daří. A navíc toto je verze i pro ty, kteří u podobných filmů obvykle zívají, zásluhu na tom má až zběsilé tempo, které se u klasických dobových dramat často nevidí. Od první minuty se obraz nezastaví, kolem hlavních postav vše tančí, komparzisté i místnosti, kterými prochází. Celé to divadelní pojetí diváka pohltí a po chvíli mu připadá, že i on sám je na jeviště, že právě to je skutečný svět. Přechody z interiérů do exteriérů jsou vyřešeny skvěle a dávají dokonalý smysl. Není to film bez chyb a je mi jasné, že především milovníci díla Tolstého budou mít výhrady, film se nezabývá náboženstvím a zemědělstvím, které tvoří velkou část knihy, jednotlivé příběhy zde nejsou úplně propojeny, především u příběhu Kitty a Levina (sám o sobě je to příběh krásný) není prohlouben vliv osudu Anny a v rámci celého kontextu tam tak moc nezapadá. Já se však ptám. Copak by šlo tak obsáhlé dílo natočit lépe? Oceňuji, že se alespoň nějaká verze zabývá i postranními liniemi a pak je to tu ten Joeův vizuál, opět jsou zde scény, které berou dech a které bych mohla sledovat pořád a pořád (taneční scéna), k tomu úžasná kamera, hudba a znovu se potvrdilo, že Keira podává ty nejlepší výkony právě pod Wrightem. Takže opět můžu Joe Wrightovi poděkovat, ten člověk vážně točí filmy pro mě a Hannu už mu odpouštím. (06.12.2012)

V carském Rusku bylo možné úplně všechno. Všichni si tam říkali celým jménem, vykali si, ale neoslovovali se "soudruhu". Což je věčná škoda. Američtí imperialisté viděli v Anně Karenině v podstatě běhnu, ale netroufli si o tom natočit film. Což je věčná škoda, protože by ji mohla hrát třeba Megan Fox. Čekali, až na britských ostrovech dostanou téže nápad převést na plátno příběh a do roli Anny Kareniny obsadí anorektickou Keiru Knightley. Marně jsem čekal na konec filmu. Byl v nedohlednu. Klady: vykání a oslovování se ve filmu celým jménem, kožichy, jež se kostyméři inspirovali u Leoše Mareše. Zápory: celý film je jedna pitomina, Keira je dál anorektička a zešeredněla. 20% (09.02.2013)

Stoppardova hluboká stopa na jevišti Wrightova manýristického teátru. Dlouho se ve mně bila použitá forma divadelních kulis a rekvizit s letmo se dotknutou "klasikou" výpravného filmu, ale to nakonec bylo u této verze Tolstého manifestu lásky, co je (není) zkalená pochybnostmi a konvencemi, vlastně jedno. Výsledkem je, stejně jako u Pýchy & Předsudku, či Pokání, že Wright položil většinu emocí na oltář vlastní režisérské imaginace (místy opravdu uchvacující), což je ovšem cesta, které nemusí být každý otevřen a já tak měl v porovnání s Jane Eyre Caryho Fukunagy pocit, že Anna je jen pomíjivá sněhová vločka, co dopadla na římsu rozpáleného krbu hradního pána Rochestera.. Jude Law je bohatýr, nicméně Aaron Taylor-Johnson by za svého Vronského zasloužil strhnout ten buržoazní knírek a vystřelit z Aurory.. (14.01.2013)

Nemôžem si pomôcť. Mne sa K. Knightley do romantických drám v historickom prostredí vôbec nehodí. A v prípade Anny Kareniny to platí dvojnásobne. Nesadla mi ani forma a koncepcia réžie s polodivadelným stvárnením. Tri hviezdy dávam za kostýmy a hlavne za samotný príbeh, ktorý ako iste každý vie, patrí medzi tie lepšie. 60/100 (29.05.2015)

Anna Karenina je od Joe Wrighta po Pýše a předsudkua a Pokání opět trefou do černého. I zde se výtečně popasoval s náročnou předlohou, ale řekl bych, že zmíněným filmům se nevyrovná. A to i přesto, že nový Wrightův film je opět vizuální slastí a přehlídkou skvělého herectví. Jude Law i Kiera Knightley jsou parádní, ale nejvíce dle mého názoru září Aaron Taylor Johnson coby Vronský. Jenomže Wright se tak moc snaží dokázat jaký talentovaný umělec že to je, až ta jeho invence chvílemi připomíná exhibici a předávdění. Nápad situovat film do divadelních kulis je sice fajn, osudový tanec Anny a Vronského je taky esteticky povedený, ale chvílemi už to celé připomíná spíše videoklip, než důstojnou adaptaci novely. Chtělo by to trošku ubrat na egu. Ale opravdu jen trošku. (14.01.2013)