Jiroovy vysněné sushi

Mám pocit, že jsem se dívala na něco významného, co mě svým způsobem obohatilo. Krásně natočený dokument, který by si neměl nechat ujít žádný milovník sushi. Smyslné rozhovory, příjemná hudba, zajímavý obsah. Nepůsobí to nijak komerčně, nevnucuje to žádné názory, jen se to rozplývá nad krásou chuti. (21.07.2012)

Sushi miluji, stejne jako Japonce. Tento americky dokument je ale natolik dobre zpracovany, ze by me zaujal, i kdyby pojednaval o pekarstvi nekde v Poreci. Nepochybuji, ze Jirova restaurace, ovencena tremi Michelinskymi hvezdami ma tuto pochoutku na nejvyssi urovni a ja mohu jen se slzou v oku sledovat film s vedomim, ze toto sushi nikdy neochutnam:-). Presto, ta priprava a servirovani umocneno vybornou hudbou dava tusit, ze se jedna o mimoradny zazitek. Poucna a zajimava je i filosofie, jakou Jiro ve filmu prezentuje. Nejlepsi je, jak rika o tom, ze nektere kousky ryb se kvuli cerstvosti hodi jen v urcitou hodinu a to maji more par kilometru od restaurace... Tento film by povinne meli videt vsichni majitele, provozni a kuchari nasich stravovacich zarizeni, zvlast tech, co se pul sichty hrabou v mrazaku a sahaji po vegete a masoxu... (22.04.2015)

V úvodu jsem chtěla napsat, že se jedná o obyčejný dokument popisující život a především práci neobyčejného muže. Ovšem spletla jsem se, rozhodně se nejedná o obyčejný dokument, spíše o výjimečný počin, který ve své podstatě působí až dojemně skromně, i když může být rozhodně na co pyšný. I přesto, že nepatřím mezi velké milovníky sushi, naprosto mě uchvátil způsob jejich přípravy, pomalé pohyby, naprostá propracovanost a troufám si říci i téměř dokonalost, která je s jejich přípravou spojena. Lituji jen jedné věci a to, že jsem tento snímek neviděla tak o půl roku dříve. Jsem si naprosto jista, že by mi zvědavost nedovolila, abych si malou restauraci nacházející v tokijském metro a ověnčenou Michelinskými hvězdami alespoň zvenčí neprohlédla, když jsem v létě Tokio navštívila... (22.12.2012)

Člověk se ve své branži stane úspěšným, pokud ji zasvětí celý svůj život. Tohle málokdo dokáže. Samotný talent se hodí, ale není samozřejmě zárukou úspěchu. Pracovní morálka Japonců se pohybuje úplně v jiných dimenzích, než je to obvyklé. Pracovní morálka Jira je ještě nad ní. Aby byl člověk ve svém oboru nejlepší musí se neustále zdokonalovat. Milovníkům sushi mohu zaručit, že po zhlédnutí tohoto dokumentu budou milovníci ještě intenzivnější. Velmi oceňuji nevtíravou formu, která je ryze japonská. Vše doplňuje pěkná hudba a rozhovory, ve kterých se nikdo nesnaží někoho přechvalovat. Divák nakoukne, odkud se v takové nóbl restauraci berou jednotlivé suroviny. Od všech mořských potvor až po rýži. Lehce je mu nastíněn i zajímavý a precizní proces výroby. Samozřejmě za kvalitu se náležitě platí, a proto si večeři v této restauraci může dovolit jen několik vyvolených. Ale jakožto občasný pojídač sushi zcela odlišné kvality nepopírám, že bych si nedal. (15.03.2015)

Po ochutnání sushi jsem se i já stal příznivcem tohoto pokrmu. Nebylo tedy od věci směrovat další kroky k výrobě domácího. Mein taktik zkusit súšn vyšla a pochutnal jsem si. Od té doby jej sem a tam vyhledávám. Pří jedné z rutinních návštěv svého profilu mě náhodně napadlo zadat do vyhledávače výraz sushi a ejhle narazil jsem na Jiro Dreams of Sushi, soudě dle popisku a kladných kritik jsem si nemohl odpustit film čubnout na Pirátské zátoce.Nyní krátce po výletu do Tokia mohu říci, že jsem pravé sushi asi ještě nejedl a o to více se těším na nějakou honosnější degustaci. Dokument vyniká ve svém minimalistickém pojetí, je odrazem práce týmu pana Jiro. Jejich osobitý styl a píle jsou více než obdivuhodné. Sám však nevím jestli bych chtěl utratit tolik peněz za něco tak malého. Pominu-li finační stránku je pěkné, že někdo vzdá poctu takovému muži, který celý život zasvětil gastronomii a nehodlá se toho vzdát. Pro svou formu jakou je dokument natočen je vhodný i pro nesušenky, poté vaše další chutě můžete ukojit u deddo-sushi . (03.06.2014)