Spring Breakers

Film o lásce a anarchii. V uvozovkách a v barvách Skittles. Korine unikátním způsobem mixuje brakovou zápletku a hyperstylizovanou MTV/ R&B /YouTube estetiku s „tekoucí“ formou vyprávění, jakou měl například Strom života. Neměnný, hypnotizující rytmus typu trance hudby, neustálé opakování replik (ve stylu novel Chucka Palahniuka) a recyklování záběrů (případně způsobů jejich komponování), vede k dramaturgickému zploštění všech scén na stejnou úroveň. Podobně jako hrdinky k ničemu nesměřují, protože žijí svou permanentní dovolenou, ani film negraduje (scény, kde bychom větší akčnost čekali, jsou naopak natočené naprosto nezaujatě – viz například v jednom záběru, přes dvě skla snímané přepadení bistra). Mnohé se nezmění ani s příchodem Aliena, neboť z gangsteřiny se vyklube stejně repetitivně činnost jako cokoli jiného. Není důležité, KDY se co stalo a stane. film nás od konstrukce koherentní fabule skákáním po časové ose tam a zpět spíše odrazuje. Důležité, je že se něco děje právě teď. Ve stavu přesycenosti audiovizuálními podněty jsme udržováni neustále. Realita a hra, vysoké a nízké, záběry syrové a záběry lyrické, vše splývá v jedno. Zřejmě jde o snahu napodobit způsob, jakým své okolí zakoušejí hrdinky a Alien, jehož hledisko film v druhé polovině načas přejímá. Návrat Faith a Cotty do reality je naopak snímán vcelku realisticky, bez vizuálních ozvláštnění vytvářejících dojem nekončícího tripu, kdy se barvy zdají být výraznější a pohyb zpomalený. Dalším subjektivizujícím prvkem je voice-over (hovory domů) sestávající z vět, které příkře konstrastují s tím, co vidíme. Skutečně si dnešní mládež takhle představuje ráj? Korineho zběsilá postmoderní koláž je v tomhle stejně neurčitá jako ve svém postoji k protagonistkám, představujícím v lyžařských maskách s jednorožci, v bikinách a s kalašnikovy jakousi zkomercionalizovanou verzi Pussy Riot. Nejde jim ovšem o věci politické (namísto poslechu přednášky o občanských právech kreslí faly) ani genderové (nijak se nebrání tomu, že si z nich Alien dělá další své „shits“). Chtějí ničit pouze proto, že v trvanlivějších hodnotách nevidí smysl. Není pochyb, že bychom jimi měli opovrhovat, jenomže ono je to natočené tak svůdně… 80% Zajímavé komentáře: JFL, MA.KI, OldaVagner, IZFNP (05.04.2018)

Možná trochu víc alternative, než by bylo záhodno. Z diváckého hlediska velmi nepřehledný a "nepříjemný" film, který toho říká docela dost a dokonce to má ve finále hlavu i patu, ale je to tak špatně uchopené (dramaturgie, dialogy) a nepřehledně natočené a nedotažené (střih, x wtf scén), že to jenom málokdo pobere a vytěží z toho trochu toho filmového zlata, které tam někde je. V podstatě definice dnešní doby a mládeže, ale velmi snadno by to divák mohl přehlédnout a skončit u toho, jaké to vlastně byla bezmyšlenkovitá krávovina. (22.08.2013)

Důkaz, že dnes lze překvapit i s Generací MTV, která se tváří tak, že pokud nemáte Lamborghini, tak se k Vám nebudou znát (a vy nikdy neochutnáte to všechno, co si schovávají pod těmi maličkými plavkami). V první chvíli mě napadlo, že ten člověk chtěl natočit psycho ala Jen Bůh odpouští s artovým fetišem a dlouhými záběry s naprosto nečekanou hudbou, ale tohle mělo v sobě mnohem víc. Očekávání je svinstvo. Já to furt říkám a ... Everytime od Britney Spears už pro mě nebude jako dřív:). (24.08.2013)

Mám slabost pro ozbrojené polo, třičtvrtě i zcela nahaté slečny, ale to je jediné pozitivum, které jsem na snímku našel. Slečny se totiž většinou ztrácely v rozmazané tmě a tohle "umění" mi brzy začalo lézt krkem. Stejně tak i příběh o školačkám s Bohem v srdci, koksem v nose a sexem v bankovkách. Ve filmech o zbytečných lidech totiž očekávám tuny hlášek, vymazlený příběh a nějakou postavu, které bych přál přežít, ale nic z toho jsem tentokrát nedostal. (24.08.2014)

Korineov prístup a explicitné zobrazovanie odporných a hlúpych ľudí mi nesedí a nikdy nesedel, aj keď tu je to vlastne o tom istom, akurát inak. Respektíve akurát iných hlúpych ľudí a o niečo menej odporných. Strašne by ma zaujímalo, ako sa v kine museli tváriť všetky tie trinásťročné fanynky Seleny a Vanessy. Asi divne. Asi nechápali, že práve z nich si Harmony robil srandu. Film je to zvláštny, prvoplánovo prehnaný a bizarný a na pohľad lacný a tupý. Ale o tom to nie je. Príkladom by mohla ísť moja obľúbená scénka, tá s klavírom a songom "jednej z najväčších speváčok všetkých čias a anjela v ľudskom tele". Plakal som od smiechu. To nikto nemohol myslieť vážne; s tým sa mohli stotožňovať ozaj iba zástupcovia onej stratenej generácie odchovanej MTV, generácie nevkusu a duševnej prázdnoty, mondénnej mládeže prahnúcej po sexe drogách a popíku, schopnej zničiť si život za cieľom stať sa vlastnými idolmi. Geniálna kritika spoločnosti obsiahnutá v podtexte, alebo kto chápe, chápe; kto nechápe, je jedným z nich. Spring break forever, bitches. Luxusná píčovina (28.06.2013)