Nymfomanka I.

snad jsem měl více pozornosti věnovat proslulé propagační kampani a povolně se nechat vmanipulovat v očekávání oné tak zvané studie ženské sexuality (lol) prostředkem uměleckého (lol) filmu, nebo podlehnout vábení kultu, který i pro mě do nedávna představovala osobnost režiséra, ale obojímu tentokrát zabránil můj až příliš čistý úsudek. karatelský aspekt, lišácky přiznaný v úvodu filmu, neumě omlouvá perverzní snahy zanořovat se do temných hlubin nikoliv ani tak těch tělesných součástí člověka, jako spíše těch duševních, a vyvrhovat jejich obsahy na světlo k potěše, znechucení i zděšení malomyslných diváků. a to je nádherné. přesně takové má přeci divák tužby a přesně to od Triera čeká, být sveden příslibem, skrytě manipulován, citově trýzněn. je svolný být klamán a je svolný být trýzněn. dokonalá metafora vystihující s/m paralelu ve vztahu mezi dominantním režisérem a submisivním divákem zde ale není uplatnitelná. dokonalá průhlednost tvůrčích postupů, na které je navíc bez ustání okatě poukazováno, a přemíra příměrů, jež jsou doslovně komentovány, manipulaci předem zabraňuje. zmíněné postupy zdánlivě poskytují dokonalou orientaci v končinách temných jako psychoanalýza, nebo vysokých jako umění citovaných literátů, hudebníků a filmařů, ale opak je pravdou. poskytují nanejvýš téměř až vulgárně polopatický návod ke čtení už tak znepokojivě prostého filmu. snímek paradoxně šokuje ne sofistikovaností, ale banalitou, ne odvahou v zobrazování sexuality, ale antitetickou uměřeností, nikoliv význačností nejočekávanějšího opusu festivalové scény, ale svou bezobsažností a malostí. mám sto chutí se nejen decentně ohrazovat, ale přímo se vzpouzet z povýšených pozic a stavět se do role estéta či přímo snoba, jaký přeci nezabere na návnadu takto lacinou a odbytou. rozhodně by to vkusně padlo k Trierově samolibému opájení se jeho domnělým filmařským důvtipem. zabraňuje mi ani ne tak (předstíraná) slušnost, jako fakt, že jsem zhlédl pouze neúplné dílo v jeho cenzurované podobě. i přese všechnu rezervovanost se nemohu zbavit silného dojmu, že vedle všudypřítomné povrchnosti, která je nejspíše do extrému hnána přísně záměrně, film přeci své subtilnější umělecké kvality má a o to hůře postřehnutelné. naplňuje mě naděje, že snad v druhé části dojdou svého naplnění a projeví se na filmu i jeho případné excitační vlastnosti. já naivní pošetilec! ale nechám se překvapit. očekávání už by byla, je čas nechat tu iluzi padnout a náležitě si to vychutnat. (31.12.2013)

Dostal jsem to, co jsem čekal, takže je moje blbost, že jsem na to koukal. Nebylo to úplně blbé. Epizody s šukáním ve vlaku, nebo práce u Shii LaBeoufa mě bavily. Prostě mne jen irituje potřeba dávat k sexu debilní artová přirovnání s rybařením, nebo s bachovými skladbami. Dočkáme se pak scén mrdání ve třech okýnkách přičemž v jednom je jaguár a v jednom varhany, které navíc hrají depresivní melodii. Tenhle přístup mi prostě hlava nebere a radši bych ocenil syrovost. Předposlední část s umírajícím otcem to už poslala totálně do kytek. Navíc když jsem Christianovi Slaterovi nevěřil ani nos mezi očima. Alespoň že ta Stacy Martin je mladá a hezká. Dost jsem se děsil toho, že tam bude pošukávat to Gainsbourgovic koště. Na druhý díl se asi podívám. Třeba to celé bude mít nějaký smysl. Zatím mi to totiž přišlo takové nijaké. Neodnesl jsem si z toho nic, jen mi teď třeba takovej Stud přijde o hodně lepší. (30.03.2014)

Kontroverzní režisér Lars von Trier je ukázal už několikrát, ale tady jsem čekal mnohem více. Jsou tu nezapomenutelné scény jako třeba s Umou Turman, hra ve vlaku, samozřejmě Shia a i pár dalších. Potom jsou tu docela zajímavé rozhovory, nad kterými je nutno se zamyslet. Drama velmi dobře funguje, ale pár hluchých míst se najde, občas neuvěřitelná nuda a naprosto zbytečné scény. Příběh zaujal to každopádně a díky tomu jsem vydržel až do konce a druhý díl si pustím v nejbližší době. Jenže jak už jsem psal na začátku, čekal jsem daleko více a to je nejspíš ten problém. Když v režii vidím Lars von Triera a název filmu "Nymfomanka", představím si sexuální scény, které se vymykají všem, které jsem doposud viděl jako například v Antikristovi a to se bohužel nestalo. Opět chválit nebudu, ale prskat taky ne, k nalákaní na Nymfomanka 2 dostačující .. 6/10 = 68% (04.05.2014)

Netradiční komedie pro hipstery, jejíž hlavní hrdinka vypadá jako starší verze Christiane ze známého filmu My děti ze stanice Zoo. O šukání zde jde spíše až v druhé řadě, mnohem spíše si prostě Trier zase jede v tom, co ho baví, a chodí na to lidi, který to baví též - takhle simple to je. Soudě dle dnešní premiérové projekce v totálně natřískaném Aeru takových lidí není málo, ale osobně se k nim moc nepočítám. (26.12.2013)