Fantomas

Můj věčný favorit na poli zábavy, slovní přestřelky Marais-Funés mi budou poškozovat brániční svaly ještě hodně dlouho. Pouze u toho Maraisova avantgardního řízení z kopce a zpátečkou si občas říkám "slabota, chlapče, slabota," protože mě kdysi otec povozil v plném provozu po ledě, mezi ostatními beznadějně kličkujícími auty a v otáčkách tempem tři sta šedesát stupňů za dvě vteřiny, takže to, že jsme posledních zhruba šedesát metrů letěli už jen pozadu a já jsem pohledem do zpětného zrcátka navigovala výkřiky typu "doleva, doleva, to je moc doleva, doprava, teď to mastíme na tirák, doleva," než jsme se konečně zarazili o svodidla, byla docela úlevná změna. Když jsme kupodivu bez úhony dorazili na místo určení, byli jsme uvítáni slovy: "To je dneska hrůza, co? Představte si, že jsme udělali ráno na dálnici hodiny!" Podívali jsme se po sobě a beze slov se shodli, že nemá cenu něco říkat. Z toho všeho vyplývá, že já a můj rodič jsme akčnější dvojka než Marais a Demongeotová - kdo by to byl řekl... (18.11.2007)

I když dost často váhám, zda se mám dívat na filmy, na kterých jsem byl jako kluk v kině u babičky na vesnici, kde promítání Fantomase zcela paralyzovalo všechny lidi a nebylo nikdo, kdo by váhal stát hodiny ve frontě, jen aby se na něj dostaly lístky. To byla svým způsobem jedinečná atmosféra, vystál jsem si frontu a za odměnu na mě z plátna kina vyskočil všemocný Fantomas. Mé váhání spočívá v tom, že si tuto klukovskou vzpomínku nechci nechat rozbít současným pohledem na obsahové či technické zpracování filmu. U Fantomase se mi to naštěstí nestalo a byl jsem tomu rád, byť některé fáze filmu jsou poněkud naivní, mnohdy až úsměvné. Ale bylo to milé setkání po letech a já jsem měl příležitost, abych se ve vzpomínkách vrátil do onoho vesnického kina u babičky a s určitou nostalgií na sebe nechal působit zbrklého policejního komisaře, senzacechtivého novináře a prohnaného Fantomase. (20.07.2009)

"Fantomas" je filmová adaptácia románu Pierra Souvestra a Marcela Allaina. Žiaľ do dnes som nemal možnosť dostať sa ku tejto knihe. Počul som totiž, od viacerých známych, že je to zaujímavé, napínavé čítanie. Film je ladený predovšetkým komediálne. O čo sa stará najmä cholerický policajný komisár Juve, ktorého svojim jedinečným spôsobom stvárnil francúzsky komik Louis de Funes. *** (24.06.2011)

Kdysi jedna z nejoblíbenějších filmových sérií s tajuplným Fantomasem a kašparovským komisařem Juvem (De Funes) dnes působí místy už mírně trapně. Francouzský humor starý 40 let hold doba značně poznamenala a dnešní generace se smějí spíše obhroublým a nevkusným vtipům, které naopak za dalších 40 let budou vzbuzovat negativní emoce u další generace. (05.08.2002)

Fantomas je film, který se patrně tak trochu vysmekl z představ producentů, neboť mu nekraluje hrdinný a statečný Jean Marais ale komediant Louis de Funès. Samozřejmě, právě díky spojení romantického hrdiny s celoživotním komediantem se zrodila legenda, pohříchu ovšem nikoli nestárnoucí... Sledovat Fantomase téměř padesát letech od jeho natočení, znamená samozřejmě shovívavě přehlížet dnes už značně dřevně působící efekty a také docela vetchý a naivní děj. Zůstává Funesův bláznivý humor, který je ovšem v každém jeho filmu tak trochu na jedno kopyto, a kromě toho slušná atmosféra, velkoryse působící kamera v širokoúhlém provedení, chytlavý hudební doprovod a obstojné herectví... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: Mr.Apache (06.05.2012)