Frances Ha

Brzy po začátku bylo zřejmé, že je to dobrý film, a plnými doušky jsem si užívala, co sleduje. Dívku, která hledá pravý vztah, pravé vztahy, a která jen chápe, že v základu musí zůstat sama sebou, aby její život byl pravý, i kdyby se jí stokrát nelíbilo, jaká je. Bude nosit ponožky do postele a dívat se do zrcadel a dávat si načas a chrlit, co se jí honí hlavou, atd., i kdyby kvůli tomu ztrácela lidi a příležitosti se zapojit. Nechce zůstat sama, ale nemůže se přetvařovat. Ještě není dost stará, aby věděla, co přesně chce, a aby se ve všem vyznala, a tak zmatkuje, ale už není tak mladá a naivní, aby nepoznala, co není pro ni. Nedaří se jí plnit nároky, zapadnout. Protože svoji situaci neumí vysvětlit, radši lže, ne aby se dělala lepší, ale aby nevypadala jako ztroskotanec, kterým rozhodně není. Možná, že toho, co chce, v téhle společnosti, kde se všichni přetvařují, ani nejde dosáhnout. Dělá zoufalé a směšné výpady do různých stran, mezi různé typy lidí, aby to zjistila. Její nejdůvěrnější kamarádka se s tím pere po svém, jinak, možná se přetvařuje, možná je to její způsob sebezkoumání, ale neumějí nebo nemohou si to (ještě) vzájemně vysvětlit, a tak je to od sebe odtrhává, vzdaluje, alespoň na povrchu. Kdo ví, jak se to vyvine. Potud skvělé. Bezvýchodnost a tragikomičnost, nostalgie, to k tomu všecko patří. Jenže ten závěrečný rychlý obrat "ke šťastnému konci", kdy se všecko samo hladce vyřeší, posunul celý film úplně jinam a udělal z něj klišé o tom, jak se každý zmatený a bloudící mladý člověk nakonec šťastně usadí a najde se, když přijme, co předtím zbrkle odmítal. Ty dva koncepty k sobě nepasují - postava, jakou snímek do té doby sledoval, nebyla rebelka za každou cenu, byla ve své odlišnosti a osamocenosti upřímná, a nemůže zůstat šťastná tak, jak ji film naposledy ukázal, ani její kamarádka ne, aniž by to v obou dál hlodalo, aniž by to nebyla jen další fáze - což už snímek bohužel neindikuje a nabízí ji jako pro mě neústrojný a nevěrohodný happy end. Škoda téhle úlitby, i když tuším, že právě díky ní se film dostal u diváků v hodnocení výš než ostatní, doufám, že to byla přechodná fáze i u Baumbacha, stejně jako u Frances. *~ (14.05.2018)

Během filmu mě popadl nejprve mírný, ale postupně sílící pocit, že bych se měla zabít, a po náhlém a nepřipraveném happy endu se ještě zdvojnásobil, místo aby opadl, což je zajímavé. Ačkoliv se souznění duší mezi mnou a filmem spíš nekonalo (některým zobrazeným přátelstvím - a možná všem - jsem nerozuměla a necítím ani potřebu se jimi dál zabývat), tak jsem ocenila vidět takový typ dívky existovat na plátně. A ačkoliv mi řešení toho putování nepřipadalo plynulé (působilo to spíš jako zlatý sen patologického lháře, jako vize toho, co Frances vypráví v Paříži do telefonu), tak jsem ráda, že součástí toho sebeznovuvynalézání nebyl muž a láska. (12.02.2016)

Frances je sympatická milá osoba, která jak se mi zdá, stále hledá v životě to pravé ořechové. Takový úlet, jako je třeba pouhý výlet na víkend z New Yorku do Paříže, vystihuje její povahu o tom, že v životě by měl člověk žít podle toho, co jak přichází, ikdyž touha po stabilitě a kariéře je větší. Oddychový snímek pobaví ani neurazí. (02.07.2013)

Na půl cesty mezi raným Jarmuschem a černobílým Allenem. Nejsem si jistý, zda úmyslně, anebo omylem, působí hlavní hrdinka s přibývajícím časem protivněji a nesympatičtěji. To ovšem nebrání tomu, aby Baumbach ukázal, jak nespoutaně dokáže film jako celek uchopit a naložit s ním. A ačkoliv má Frances spoustu chyb (jak postava, tak film), v celkovém vyznění mi převažují všechny ty příjemné nekonvenční detaily, které jsem v průběhu sledování našel. 7/10 (06.02.2015)

Zväčša nemám nič proti nezávislým filmom, ale toto mi proste nesadlo. Frances ako naivná smoliarka, ktorá pozná svoju cenu a nechce sa uspokojiť len tak s "cenou útechy" sa snaží dosiahnuť svoje ciele, ale nič nevychádza. A tak absolvuje odyseu rôznymi mestami a snaží sa nájsť samú seba. OK, námet je fajn, a treba uznať že aj tá kamera bola absolútne skvelá, ale inak ten štýl mi proste nepasoval. Najlepšia časť z celého filmu bolo osamelé blúdenie Parížom (niečo čo by som nechcel asi nikdy zažiť). No ako film na jedno pozretie celkom dobre, ale nič viac. Inak, Greta Gerwing ako keby z oka vypadla Kate Winslet, či to sa len mne zdalo? (05.12.2013)