Réžia:
Georges LautnerKamera:
Henri DecaëHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Jean-Paul Belmondo, Jean Desailly, Cyrielle Clair, Marie-Christine Descouard, Elisabeth Margoni, Jean-Louis Richard, Michel Beaune (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Joss Beaumont bol jeden z najlepších francúzskych tajných agentov a preto mu bola zverená mimoriadne chúlostivá a náročná úloha - odstrániť afrického diktátora. Potom, ako sa v Paríži zmenilo politické smerovanie, sa zmenil aj pohľad na diktátora a útok na neho sa stal odrazu z ekonomických dôvodov nevhodným. Beaumontovi nadriadení sa preto rozhodli sa ho zbaviť a vyzradili ho diktátorovým bezpečnostným zložkám. Po rokoch mučenia a väznenia sa mu konečne podarilo utiecť a vracia sa do Paríža, aby sa pomstil... (RTVS)
(viac)Recenzie (537)
,,Myslíš, že umřu?" ,,Ano." Jeden z těch filmů, které potěší i po letech. I když slovo potěší není asi zcela na místě, jelikož se jedná o snímek krutý a pro hlavního hrdinu bezvýchodný. Pokud tedy nebereme jako uspokojení prohlášení - pomsta je má či pomsta chutná sladce. Stále aktuální politické téma, kdy stát se neštítí žádných praktik, chce-li prosadit svou, kdy policie místo ochrany mlátí svědky a kdy síla tisku pomalu padá. A to byl prosím rok 1981. Dnes si většina politiků z médií nic nedělá (zejména u nás). Očekávaný konec připomene další francouzské a italské filmy, mj. třeba s A.Delonem. Dobro zkrátka vždy nevítězí (v životě). ()
Profesionál je velice dobrá kriminálka, ale zároveň je názornou ukázkou toho, s čím mám u francouzských filmů často problém. Postavy se často chovají nejen nelogicky, ale i tak nějak v rozporu s jejich charakterem. Film třeba vůbec nedokázal věrohodně sdělit proč vlastně tolik Beaumont lpí na odstranění diktátora. Nebo proč prostě Roselliho neodělal už v bytě, když to měl v úmyslu? Ony politické hry v pozadí jsou načrtnuty jen velice povrchně a ve filmu je vůbec víc zcestných rozmáchlých gest, než logických činů. Morriconeho ústřední melodie je sice úžasná, ale na druhou stranu je také snad jediným a nadužívaným hudebním motivem, takže se brzy ohraje. Štěstím je, že film má Belmonda, který má takové charisma, které spoustu děr přezáplatuje alespoň při prvním shlédnutí. ()
Každý herec - zejména, je-li vázán na tzv. lehčí žánry - má zpravidla tzv. škatulku, z jejíž šarže vybočuje jen nerad. Platí to i pro ty nejlepší, a Belmondo je určitě jeden z nich. Pokusíme-li se v tomto ohledu hodnotit PROFESIONÁLA jako dílo té lehkonožejší Múzy, máme co do činění s dílem špičkovým a překvapivě invenčním. V mnoha ohledech vypovídá podstatné věci o odvrácené tváři francouzské demokracie Páté republiky, o tom, co je a co není kolonialismus a velmocenská omezená arogance. A jedinec a jeho šance, dostane-li se jako ono pomyslné zrnko do tohoto soukolí. V případě, že naší pomyslné Múze přibudou trochu vrásky a její anorektická lehkonohost se promění v poněkud ctihodnější plnoštíhlost, skrývající první vrásky, dosud viditelné jen pro toho, kdo stojí zblízka a umí se zvlášť dobře dívat, "bonusové" přínosy se začnou měnit v mnohokrát okoukaná klišé a důraz na akci, pro film příznačný, bude degradován na matoucí a samoúčelné honičky a kasovní šablony. Skutečnost, že v případě tohoto mimořádného filmu si obě Múzy podaly ruce a jdou filmem pospolu, žánrově čistému komentátorovi uniká. Plytký pak už ovšem není film, ale jeho samozvaný posuzovatel. Záměna imprese a úsudku dokonává toto dílo zkreslení, jehož genezi jsem se tu pokusil zachytit. PROFESIONÁL mezitím vstává - žijeme s ním v tak trochu pohádkovém filmu - a jde opakovaně hájit práva a fyzickou existenci člověka, jehož život stát, v tomto případě demokratický, tak lehce odepsal. Není pochyb o tom, že novodobý Belmondův d'Artagnan pokročilejších středních let má přitom veškeru naši diváckou přízeň k dispozici. Tak se jdeme zase koukat? Opravdu? Tak jo. ()
Co mi nejvíce vadilo na jinak skvělém, důvtipném, mírně komediálním thrilleru s Belmondem byla klasická naivita; dále uhrančivé hrdinovy pohledy a jeho přehrávající charisma a labutí pohyby, díky kterým si Jean-Paul získal tolik fanynek po celém světě; plus nakonec nesmyslný zvuk při pěstních soubojích. Každý pamětník nejpíše ihned namítne, že přesně tyto tři věci dělají staré pecky s výnikajícím francouzským hercem přesně tím, čím jsou a proč je lidé milují - mne to ovšem od plnohodnotného diváckého zážitku trochu odvádělo. Nezapírám, že i tak měly tyto scénky vždy něco do sebe, ale mně do jinak excelentního krimi stoprocentně nesedly. Co si ovšem zaslouží vyzdvihnout do nebeských výšin je finální zůčtování s "padouchem", záživné akční scény, tři neskutečně nádherné vedlejší herečky (dokonce ani svlékání nechybělo!), naprosto parádní honička (Jason Bourne se má co učit) a zejména ta atmosféra!!! ()
Konečně jsem se dostal k filmu, který osobně považuji za vrchol francouzských kriminálek. Nejen díky skvělé hudbě Ennia Moricconeho (skladba Maddalena), Bebelovi nebo režii, ale hlavně pro propracovaný scénář založený na výborné knize Smrt šelmy s jemnou kůží od Patricka Alexandera. Film je o člověku, který si stojí za svými rozhodnutími a jejich následky je ochoten nést jako muž, hrdě postaven očekávaje věcí příštích. Nebojí se přikročit k drsným řešením obtížných situací, ale neztrácí humor a schopnost podívat se na svět kriticky. To si zaslouží obdiv. ()
Galéria (77)
Fotka © Les Films Ariane
Zaujímavosti (22)
- Aby se snížily produkční náklady, byly všechny scény odehrávající se v Africe natočeny v regionu Camargue na jihu Francie a štáb obsadil jako komparzisty afroamerické studenty z univerzity v Montpellier. (sator)
- Jak je u něj zvykem, Jean-Paul Belmondo (Josselin Beaumont) prováděl veškeré kaskadérské kousky sám, včetně automobilové honičky. (HellFire)
- Natáčanie filmu prebiehalo na viacerých miestach vo francúzskom meste Paríž. (dyfur)
Reklama