Profesionál

Film o tajném agentovi francouzské vlády, zrazeném vlastní zemí, se řadí mezi nejznámější snímky Jeana-Paula Belmonda. Poté, co se Joss Beaumont vrací z Afriky do Francie, tak rozehrává hru na kočku a na myš, s vládou své rodné země. A je se na co dívat. Profesionál není jako typická Belmondovka. Je více akční, drsný, ale samozřejmě dojde i na tradiční hlášky a humor v podání hlavního hrdiny. Ennio Morricone je hudební Bůh - to ví každý, ale zde vytvořil jeden ze svých úplně nejlepších partů a hudba v tomto případě opět posouvá už tak kvalitní film do úplně jiné roviny. Ještě teď mi v hlavě zní ta nádherná mrazivá melodie, která se prolíná téměř celým snímkem. A ještě něco. Scéna, kdy se setká Beaumont s komisařem Rossenem je jako vystřižená z Leoneho westernů, tady jsem si skutečně pochutnal. Jeden z těch nesmrtelných francouzských filmů ze staré školy. (06.01.2011)

Starý dobrý Jean-Paul Belmondo, podle mě v 1 ze svých nejlepších rolí vůbec. Skvělý souboj s Robertem Hosseinem (konečně jako tvrdej policajt a ne kulhající Peyrac z filmů o Angelice). Navíc skvělá hudba (Ennio Morricone - Chi Mai) s chytlavým příběhem o pomstě. Tento film má menší chyby, takže musím hodnotit 4*. (20.12.2007)

Když se řekne 'drsná francouzská kriminálka', PROFESIONÁL je jedním z filmů, které se mi pod tímto označením vybaví jako první. Tradičně chlapácký Belmondo, skvělý Morricone a do hořkého konce spějící osudový příběh jedné pomsty. Nic extra originálního nebo geniálního, ale vidět to můžu kdykoliv a pokaždé to funguje výborně. 80 % (17.07.2011)

Celkový dojem z filmu mám vždycky neradostný - špinavé zákulisní politické čachry, sviňští policajti a poprvé, kdysi hodně dávno, mě dost překvapil unhappyend. Na druhou stranu je to film s Belmondem, a ten si nemůže odpustit všelijaké vtípky a žertíky a komické vložky. A to je právě to, co filmu trochu vyčítám - to, že nezůstal cele ve vážné rovině (aspoň jako ve stylizovaném africkém začátku), a nebo že nebyl pojatý s větší nadsázkou. Tenhle slepenec vážné tragédie a francouzsko-belmondovsky rozpustilé komedie, mi zkrátka příliš dobře neštymuje dohromady. Takže i když mám Profesionála rád, na pět ho necením; ale bez rozmýšlení bych dal pět za překrásnou, existenciálně silnou, osudově naléhavou Morriconeho ústřední melodii. Jinak moje nejoblíbenější scéna je samozřejmě ta s lesbicko-sadistickou seržantkou (božská Dany Kogan), geniální. Potom Beaumontův duel s Rosenem (ve své roli hodně přesvědčivý Robert Hossein), no a ten neradostný závěr mi nakonec přijde jako nejlepší ze všech možných závěrů, jen ať si lidičkové nezvykají, že v belmondovce musí všechno dobře dopadnout. P.S.: Jak si tak pročítám zdejší komentáře, někdo tu poznamenal, že bez Morriconeho hudby by film byl mnohem obyčejnější, méně zajímavý... Když nad tím tak přemýšlím, něco na tom opravdu je, ta moje čtvrtá hvězda je z největší části asi fakt za tu hudbu. (13.09.2014)

,,Myslíš, že umřu?" ,,Ano." Jeden z těch filmů, které potěší i po letech. I když slovo potěší není asi zcela na místě, jelikož se jedná o snímek krutý a pro hlavního hrdinu bezvýchodný. Pokud tedy nebereme jako uspokojení prohlášení - pomsta je má či pomsta chutná sladce. Stále aktuální politické téma, kdy stát se neštítí žádných praktik, chce-li prosadit svou, kdy policie místo ochrany mlátí svědky a kdy síla tisku pomalu padá. A to byl prosím rok 1981. Dnes si většina politiků z médií nic nedělá (zejména u nás). Očekávaný konec připomene další francouzské a italské filmy, mj. třeba s A.Delonem. Dobro zkrátka vždy nevítězí (v životě). (02.10.2017)