Definice lásky

Jaká společnost, takové mezilidské vztahy jednotlivců. A ty se projevují samozřejmě i v partnerských svazcích. Ale o skutečnou obětavou, laskavou, milou lásku v tomto případě zdaleka nejde, s výjimkou té nejstarší generace. Proč? Inu, ... proto, že naše společnost je nemocná. To se povedlo autorům vyjádřit opravdu dobře. Alespoň si myslím, že o to jim šlo. Chlad, podvody, nevěra a neupřímnost ve vztahu mladých párů mi doslova zmrazovaly sklo TV obrazovky. Ještě že občas něžný, teplý vánek vztahu té nejstarší generace (Skopeček, Fialová) nedovolil mé obrazovce navěky zamrznout. Myšlenka porovnání vztahů a charakterů postav několika generací je jistě zajímavá, o to méně zajímavé bylo nezáživné a stejně chladné filmové zpracování tohoto tématu. Jak bylo vtipně a velmi moudře řečeno: "Stáří je postupná ztráta všeho, co dává životu smysl" a já bych dodal, že "Mládí bývá obrazem všeho, co se ve společnosti momentálně nachází". (07.01.2013)

Americký styl, tv film o "všech podobách lásky". Scénáristovi se asi (oprávněně) zdálo, že dějové linie jsou slabé a tak je nevylepšil, ale přihodil ještě další. Všechny nějak vyústí, ale je to křeč (téměř zasnoubený pár), rádoby Hollywood (Bagárka a naštvaný táta od rodiny), nedůvěryhodnost (dívka s rukama v sádře a obětavý trenér). Je to opravdu chladné, vykalkulované nic. Ale skvělý výkon brněnské Vaňkovky, roztomilé čivavy a toho herce co hrál Viewegha. (06.01.2013)

Tento film nemá s láskou nic společného, natož aby jí definoval. Postavy jsou jakoby bez života smířené se svým osudem. Ani kouzelná nejstarší dvojice snímek nezachrání a dvě "moudré" fráze nad kterými se dá víc než diskutovat, také ne. Není se čeho chytit. Herecké výkony nebyly vůbec špatné, jen mi to přišlo takové splácané. A i když si troufám tvrdit, že vím, co chtěl snímek sdělit a kam to celé mělo směřovat, tak si myslím, že se to nepovedlo. (04.03.2016)

Pokud někdo, kdo napíše takovýto paskvil, přednáší na hodinách „kreativního psaní“, nemůže se člověk potom divit, proč se nám v současné době nedostává kvalitních scénáristů. M. Viewegh ušel (od Báječných let pod psa, Názorů na vraždu, Nápadů laskavého čtenáře...) skutečně dlouhou cestu a mě by pouze zajímalo, jestli tímto už skutečně dosáhl totálního dna a nadechne se opět ke „světlejším zítřkům“ nebo to bude mít pokračování. Chápu, že „jíst se musí“, ale pokud bude(te) chrlit v takovémto zběsilém tempu jednu knihu (scénář) za druhou(ým), těžko to bude dopadat jinak. Tomuto chybí vše. (Ironický) nadhled, lehkost, vtip, výpovědní hodnota (jako reflexi současné vyprázdněné společnosti to odmítám), skutečné postavy z masa a kostí a jejich vývoj a nikoliv figurky pohybující se po (Sebechlebského) šachovnici jak bezvládné mrtvoly.... Btw, ta * je za herecké výkony a říkám upřímně, bylo mi jich (všech) skutečně líto. Chtít hrát, ale nemít co. Co horšího může herce potkat?! (07.01.2013)

Kdybych měla vyjmenovat co je dle mého soudu na tomto snímku divného, tak bych nad tím strávila minimálně několik hodin. Podle mě je tento film až smutně nudný a nenavazuje ani trochu na takovou tu pověstnou vieweghovskou notu, která v sobě skrývá zvláštní to spisovatelovo kouzlo. Častokrát se stává, že to mají za vinu mizerné herecké výkony - ale zde tomu tak úplně není. Bohužel mě natolik nezaujal děj. Dívat se na Pavlu Ptáčkovou-Vitázkovou jak se peleší s nějakým motorkářem, potom na chlapce, který zbytečně vybírá celé dny prstýnek, na chlapa ve středním věku, který si neuvědomuje co má doma a kouká na hloupý billboard..... A tak bych mohla pokračovat. Jenže mě ani tak nezajímalo, že aktéři pocházejí z jiných sociálních skupin a že se navzájem nevědomky potkávají, ačkoliv o tom nemají ani tušení. Tato forma tu už párkrát byla a rozhodně nebyla tak mizerně sepsána. Tak tedy za mě horší průměr. (06.04.2014)