Ako dostať otecka do polepšovne

Nevím, kolik filmů TOMÁŠ HOLÝ natočil. Já je mám všechny, které dosud vyšly. Protože jak jinak ? Byl to nejroztomilejší kluk do dětských filmů, jaký se dosud u nás objevil. Přirovnala bych ho směle k dětské hvězdě USA 30.let Shirley Templeové. Samozřejmě, že velkou zásluhu na realizaci má i paní režisérka POLEDŇÁKOVÁ. Měla šťastnou ruku, při výběru všech herců do těchto dětských filmů. (23.09.2007)

Když přirozenou cestou odezněl hodnotový úhor tvrdé normalizace první poloviny sedmdesátých let, začala se spontánně prosazovat potřeba lehčích, oddechových děl "socialistického realismu"; režim, který se snažil přesvědčit sebe i veřejnost o svém úspěchu a vážnosti, se nestavěl proti. Naopak. Poledňáková se svými projekty přišla jako na zavolanou; přitom se jí podařilo víc než překonat původní předsevzetí a do velmi volného cyklu její tvorby dostat neopakovatelnou osobnost Tomáše Holého, jehož kultivované uličnictví si oblíbil a oblibuje snad každý. Skutečnost, že Poledňákové tvorba má i svůj společenský náboj (osud osamělých matek a jejich enormní úsilí o vychování běžně se v populaci vyskytujících dětí z neúplných rodin a naopak existence bariér usilujících o eliminaci těchto snah), partnerské jiskření muže, který dospěl čerstvě z adolescentnosti ke skutečně "dospělému" otcovství, aniž o tom věděl, z rozverné komedie činí dílo s podstatně většími ambicemi i poselstvím. I po mnoha letech, která upustila od jeho premiéry, si TATÍNEK uchovává svou svěžest a čerstvost. Zřejmě i v mladé a nejmladší generaci, která si ho cení především pro rozvernost, v níž jakoby se hlásila ozvěna příští doby: Ať už je z hlubin světa vyloveno cokoliv, zaslouží si to úctu a uznání, pokud v tom lze nalézt lidství, mravní zodpovědnost a uměleckou nápadidost, která si nemusí za každou cennu libovat v neskrývané negaci své neopakovatelné situace. Naopak: podle svých možností ukazuje tato pozitivní orientace dál, výš, rychleji. Ano, i to je poselství, i to je hodnota, která je něco víc než slepá ulička konzumentství naší současnosti; dnešek, který - ještě prožíván - se mění přímo před očima ve svůj opak předvídatelného, zřejmého, konformního, nudného. Se zahozeným snem, s rezignací na třeba i nevyslovitelný ideál a tužbu. (25.03.2008)

Zdá se, že tenhle film jen tak něco nepoloží a ve svém žánru rodinné komedie zůstane ještě dlouho a zřejmě navždy nepřekonaný. Po prvním, ještě poměrně vážném rozjezdovém dílu, přišlo na řadu volné pokračování, které s sebou přineslo pohodovou letní atmosféru sálající přímo z televizní obrazovky. Preissová, Němec, Holý se svým perfektním autentickým herectvím a k nim ještě přibude milý děda Karlík. Všichni čtyři vytvářejí film, na který by se měli podívat dnešní "režiséři", aby věděli, jak se dělá kvalitní televizní film přežívající dlouhé roky bez náznaku újmy. Hudba Václava Zahradníka, kamera Petra Poláka a režie Marie Poledňákové. A ptám se, kdo se jim dneska přiblíží. Nikdo. A to tenhle film byl dělaný jako televizní. Jenže dnešní filmy s otřesnou kamerou, bych ani do televize nedal, natož do kina, jak se jich tam vehementně většina cpe. A přitom příběh Vaška a jeho rodičů je v podstatě jednoduchý, s nijak extrovní zápletkou a přesto vybalancovaný a dokonale přesný ve svých požadavcích na diváka. Nové televizní filmy můžete se jít zahrabat. 100% (26.12.2011)

Je obdivuhodné, že jen po roce dokáže někdo natočit adekvátní poklonu předešlému dílu nebo dokonce dílo lepší. Marii se to podařilo a to ve všech pohledech. Je to velmi zábavné. Vadí mi tam jen část, kdy Luděk Sobota jak uplný hlupák vše prozradí, ale beru, že je to film hlavně pro děti. Sám vždy budu díky tomuto filmu šťastné vzpomínat na své dětské léta a nevzpomenu si, který film by mě dokázal tolik naplnit v jakémkoliv stáří. (18.11.2014)

Ještě lepší než Jak vytrhnout velrybě stoličku. Tady vše funguje s dokonalou přesností. Navíc Josef Karlík jako dědeček je nepřekonatelný! Příběh, herci, hudba, krásná příroda Prachovských skal dohromady kombinuje absolutní zážitek z filmu. A hlavně, vše je přirozené a lidské. Takové filmy na které se můžou dívat děti i dospělí se už opravdu nedokážou natočit. Tenhle film můžu vidět kdykoliv a pokaždé se celou dobu usmívám. " Tak a máme po gáblíku Pepo..." Hahahaha, miluju tenhle dokonalej skvost!! (07.03.2015)