Pozor na Harryho

Víte, když jste pesimista, cynik, alkoholik, trpíte depresí a vaším denním chlebem jsou prášky, umění a orgazmus, musíte být tak trochu cvok. A kdo vám nejlépe porozumí? Vaše vlastní vymyšlené postavy, které jsou zidealizovaným alter-egem vašich příbuzných a přátel, manželek a milenek. A pokud tato komedie odkrývá něco z Allenova světa, tak to si tedy nedokážu představit. To musí tedy být pěkný kolotoč. Jinak chaotičnost mi k filmu vyloženě sedí, jen je ze začátku těžké se zorientovat mezi postavami skutečnými a "alleno-harryovskými". Nejvíce mě snad bavily scény ječících manželek a milenek, které na Harryho nezadržitelně chrlí své myšlenky plné vzteku, zklamání a hlavně pro mě malých vtipných hlášek ("A s mou pacientkou jebat nebudeš!"). Jsou to právě drobnosti, které mi na tomto filmu bavily. A film jako celek? Chaos, chaos, smích, úsměv, chaos, úsměv. (09.04.2013)

Tato, řekl bych, doslova esence Allenovství je jedním z nejpovedenějších a zároveň nejtypičtějších filmů tohoto neurotického mužíčka, celoživotně řešícího obsese, judaismus, traumata, pochybnosti a fóbie, ze kterých se permanentně (a marně) léčí u psychoanalytiků. Pokud se nudíte, nemusíte si kupovat medvídka mývala, pusťte si tenhle film a budete mít o zábavu postaráno. (11.03.2019)

Woody Allen se předávkoval sám sebou a ještě to drze přiznává. Tenhle film vypadá jako poslední zoufalý výkřik před tvůrčí krizí. Vzhledem k tomu, že znám všechny jeho dosavadní filmy a pak až ty evropské, nemůžu zatím říct, jestli ta krize přijde už příštím snímkem, nebo až některým z dalších (jen vím, že přijde, protože její dozvuky ne-li trvání jsou patrné dodnes), ale to teď není důležité. Zásadní je, že tenhle ještě relativně funkční kus začíná i dost střílet naprázdno mnohem zmatenějí než tomu bylo u Woodyho dosavadních kousků. Nejvíc mi vadí, že Allenova sebekritika nepůsobí upřímně. Něco jako: "Když si své umělecké neřesti nahlas přiznám, musíte mi je odpustit." Nemusíme. (24.08.2012)

Trošku jiný Woody, než ho známe. Sexuálnější, podstatně vulgárnější, přesto stále baví. "A character who is too neurotic to function in life, who can only function in art". Harry Block je úspěšný spisovatel v tom nejbeatnickém slova smyslu. Má problémy z dětství, které neumí řešit pragmaticky - chlastá, spí s kurvama, a ve svých knihách často recykluje svůj vlastní život. Pomocí několika takových příběhů je divákovi (a tudíž i Harrymu) poskytnut náhled do jeho duše a rozhřešení jest dokonáno. Za zmínku stojí rovněž úžasné obsazení, kde se i v nejmenších rolích objevují opravdové hvězdy. (03.05.2017)

Další z povedených Woodyho kousků a další povahová variace Woodyho samého. Mezilidská motanice a míchanice skutečnosti a fantazie nebyla záměrem spisovatele ublížit skutečným postavám, které se evidentně musely poznat. Spíše šlo o důkaz, že jsou v jeho životě velmi důležité a nebo že se jim všem chce omluvit za své přehmaty. Harry, neurotický a hypochondrický, se hodně inspiruje Freudem. Ve Woodyho podání skvělý, nejde si ho neoblíbit. Na veškeré své konání má netradiční zdůvodnění a kdoví, jestli je schopen lásky. Líbil se mi konec filmu, kdy se dočká ocenění za četného potlesku protagonistů jeho knihy - symbolicky za účasti velmi dobrých herců - R. Williams, B. Crystal... (03.06.2015)