Blade Runner 2049

Jedničku nemám prakticky vůbec zažitou, netuším, zda je to v případě pokračování zásadní problém, nicméně oslovit mě nedokázalo. Každopádně nejprve je třeba říct, že už předchůdce rozhodně nebyl filmem pro každého. Ano, přeformuloval estetické normy science-fiction, potvrdil, že Ridley Scott umí velké věci a že předlohy Philipa K. Dicka mají velký potenciál. Oceňuji jít nezvyklou cestou, než na co jsme zvyklí v případě běžného hollywoodského blockbusteru. Oceňuji preciznost, se kterou tvůrci k látce přistoupili, oceňuji výtvarné řešení, jenže z toho všeho pramení i hrozba odcizení. A zrovna to se stalo. Ona opulentní oslava designu, ona přesná, ale odcizená Deakinsova kamera, ony emoce, které se k nám prostě nedostanou. Herci se tváří, jak by zrovna přišli o vzácnou sbírku motýlů, jsou na můj vkus utlumení až příliš. S obří stopáží se navíc nelze ubránit pocitu monotónnosti, chybí dravost, zapamatovatelné scény. Je toho víc. A ohromná úcta k předloze je znát, což je možná i na škodu. (15.11.2017)

O nejeden parník lepší než čeho jsem se obával, ale o poznání horší než v co jsem doufal. První uvedené platí především díky přesně vystihnuté svébytně pomalé hypnotické "nedivácké" atmosféře (nesporně to pocitově má 2049 minut), řešení velkých existenčních otázek skrze lehké náznaky (jakkoli hůře než u předchůdce), designem i nápady vymazlené funkční aktualizaci světa o třicet let, dunivé a opojné audiovizuální stránce, že nejde "o to samé v jiném hávu" či skutečně hrajícímu Fordovi. Druhé pak kvůli několika dějovým linkám ze závěrečného aktu, které jsou diskutabilní až vyloženě na přes držku, nemalému množství natahovaných či přímo nadbytečných scén, chladnosti navzdory tomu, že by to rádo bylo tuze emocionální a příliš tématům, která se nakousnou, aby se záhy vytrácely rychleji než slzy v dešti. Nadčasová legenda z toho rozhodně nebude, to jedině snad po stránce řemesla, ale více než pouze sakra dobrý antiutopický snímek to je každopádně. Otázkou však samozřejmě zůstává, zda "více než sakra dobrý" je dostačující v případě pokračování jednoho z nejvlivnějších počinů kinematografie. (05.10.2017)

Obrovskou službu tomuhle filmu udělala hudba. Nebýt jí, nebyla by ta neutěšenost, temnota a deprese budoucnosti lidstva ještě víc neutěšenější, temnější a depresivnější. I když jsem občas vnímala prázdnotu dějové linky, vydržela jsem v očekávání věcí příštích až do konce a mám chuť dát plný počet hvězd, proč ne! (15.10.2020)

Pôvodný film rešpektujem, na svoju dobu to bolo prevratné dielo v mnohých ohľadoch, ale mňa si nikdy výraznejšie nezískal. Audiovizuálne to bolo perfektné a Scottovi sa podarila skvelá atmosféra, ale táto tématika replikantov ma ani moc nezaujíma a dejovo to išlo dosť mimo mňa, takže som sa často aj nudil. No na túto novú verziu som bol veľmi zvedavý, keďže Denis Villeneuve je jeden z najlepších režisérov súčasnosti, ktorý aj priemerné témy dokáže previesť na prvotriedny filmové zážitky a síce ten sa tentoraz nekoná, ale predsa len som už o dosť spokojnejší. Dejovo sa ani tentoraz nejedná o nič výnimočné, tématika replikantov je tu podaná úplne chladne, nič som z filmu v tomto ohľade necítil, akoby ani postavy nezaujímalo, čo vlastne riešia a to sa prenieslo aj na mňa. Bolo mi vlastne úplne jedno, ako to celé dopadne, lebo sa ani nenaznačoval príchod nejakého šokujúceho zvratu, ktorý aj tak neprišiel a vyvrcholí to tak nejak normálne, opäť bez náboja a toto je rozhodne hlavný zápor filmu, ktorý som ale vlastne aj čakal. No inak to určite nebolo zlé, na rozdiel od pôvodného filmu som sa už tu nenudil, o nejakej dynamike sa tu síce vôbec hovoriť nedá, ale aj tak mi to prišlo celkom svižné, hlavne vďaka tomu, že aj tie nedôležité scény sú dobre zvládnuté, dokonca ešte lepšie, než tie hlavné. Tu som si skutočne väčšinou užíval skôr tie maličkosti, ako rôzne vymoženosti sveta budúcnosti. Hlavne vzťah s hologramom, ten tu bol skvelo zvládnutý a ich spoločné scény sa mi vlastne z celého filmu páčili najviac. Obsadenie nie je zlé, ale horšie sú na tom ich postavy. Ryan Gosling sa pre týchto málovravných mužov skvelo hodí, k tomu mimoriadne sympatická Ana de Armas, potešia aj Robin Wright, Harrison Ford a obstojní záporáci, hlavne nemilosrdná Sylvia Hoeks, ale práve kvôli tomu chladnému štýlu som k nim prakticky nič necítil a bolo mi jedno, či sa dožijú konca. Výnimkou je paradoxne holografická Ana de Armas, ktorá tomu ako jediná dodáva nejaké emócie. O akciu tu vôbec nejde, film obsahuje len pár akčných sekvencií, ktoré sú krátke a vlastne si len splnia potrebný štandard, ale s týmto nemám problém, akcia ma tu nezaujímala. A režijne je to opäť prvotriedna práca, Denis Villeneuve len potvrdzuje svoje kvality, vizuál je úžasný a efekty sa tiež vydarili, len jednoducho tentoraz nemal k dispozícii až tak zaujímavý scenár. Takže ja som spokojný, kvôli nezaujímavej tématike som radšej ani moc nečakal, ale nakoniec ma to bavilo a viac, než pôvodný film. Ale na rozdiel od ostatných režisérových filmov už tento nie je na viac pozretí, takže žánrová klasika sa z toho pre mňa určite nestane. 73% (01.01.2018)

Zádumčivě to duní a hezky se na to kouká (však aby ne, když je zpět Deakins), ale je to až legračně prázdné, kdy ty dlouhé scény a záběry zalité světlem neslouží vůbec ničemu, dokonce asi sobě samým, na to zas nejsou spektakulární dost. Taky už si připusťme, že je ve jménu blaha lidstva nutné přestat užívat Ryana Goslinga jako statický objekt zabraňující kameře ve výhledu - fungovalo to jednou u Refna, možná dvakrát, ale už to začíná být poměrně sebeparodické z principu. Pozlátko jménem Villeneuve se olupuje hodně rychle a jestli to nebylo jasné u Arrivalu, teď už moc není, o čem pochybovat. Zajímalo mě to trochu víc než Příchozí, dokonce jsem chvíli uvažoval o čtyřech hvězdách, ale to spíš ukazuje mojí rezignaci nad tímhle dokonalým a bezobsažným produktem než cokoliv jiného. 70 uzívaných procent. PS: Řekněte někdo Letovi, že už stačilo. Dík. (05.10.2017)