Traja bratia

Po vynikajícím snímku Hon, zabývajícím se závažnými tématy jako rodičovská láska, pomsta a pedofilie, je zde další představitel progresivní dánské kinematografie, který by neměl uniknout vaší pozornosti. Jde tentokrát o lehčí žánr pohádky, aby ne, když Dánové mají v tomto letitou tradici v podobě Hanse Christiana Andersena. Narozdíl od jeho děl jde ale o film veselý, vhodný i pro malé děti, nejde tedy o typický skandinávský depresivní artfilm. Ale ani dospělí nepřijdou zkrátka - film obsahuje místy až postmoderní metahumor, relativizující film jako médium sui generis (promluvy vypravěče k obecenstvu) - vliv Larse von Triera je zde neoddiskutovatelný. Film obsahuje i mnoho písniček, které byly přeloženy do češtiny (film je naštěstí dabovaný!). Překlad je povedený a vtipný, bohužel je ale evidentní, že jde o překlad - kvůli charakteristickým rysům dánštiny je v písních příliš mnoho krátkých slabik a znějí spíš jako říkanky. Ještě poznámka na okraj: protože je v Dánsku početná muslimská menšina, bylo nutno tomuto faktu film přizpůsobit - mnoho ženských postav, včetně Karkulky a Marušky, nosí ve filmu hidžáb, a Karkulka je v souladu s právem šaríja zasnoubena již v útlém věku cca 10 let. (29.08.2014)

Jízda, Obecná škola, Kolja a lehce i Tmavomodrý svět, který už však pohořel na mizerné milostné zápletce. Pak už to nešlo. Respektive Vratné lahve mě doslova otrávily, Kuky nezaujaly. Plácaly všechno dohromady, diváka však toho oslovilo pramálo. Tři bratři jsou v mnohém podobní. Dramaturg šel zřejmě na pivo, pravděpodobně každý den a při každém důležitém momentě natáčení, a my tak musíme sledovat slepenec Šípkové Růženky, Červené Karkulky a Dvanácti měsíčků. Tři bratři si v každé pohádce najdou svou vyvolenou, i když třeba takové Karkulce je zhruba devět let. Docela velká sázka na jistotu. Přitom režisér Svěrák je v nejlepších letech, je sice poměrně hravý, nijak víc s tím však nepracuje, jeho příliš didaktický otec spíš obtěžuje. Hudební duo Svěrák-Uhlíř mám rád, tady neselhává tolik, jak jsem se podle některých názorů obával. (27.04.2015)

"Řada jeho pohádek vzbudila odpor. Zejména u dětí..." Kdyby za filmem stál mladší scénárista, řekl bych, že tuhle lajnu musel sjet minimálně na rychlostním bobu. V případě pantáty Svěráka je však na vině zřejmě spíš zlý Němec. Snad tedy jeho svěrače udrží aspoň moč a stolici, protože rozum a soudnost se vytratily v paměťové díře, přičemž druhá polovina rodinného podniku obvykle uváděná pod dovětkem fančízy "a syn" nemá dost odvahy, aby tatínka slavného jména trochu usměrnila. Špatnost veršů a zpívání jak textem, tak provedením, je přímo obludná, pedofilní nádech Karkulky mě bude strašit ve snech a na bradavky Tomáše Kluse nejsem zrovna cílová skupina. Zkrátka pohádková tragédie ve třech aktech. Mezi roztomilostí a dětinskostí je dost podstatný rozdíl, pánové. (24.12.2017)

Řekl bych to asi takhle - od Lotranda A Zubejdy je to skoro dvacet let, a nikdo jaksi nemládne, ale... panu Svěrákovi staršímu se jaksi nestávaly "věci" jako nesrozumitelně drmolené texty "aby to nějak vyšlo a bylo to vtipné", ani že by některá z postav zpívala "říkají mi čééérvená, že jsem takhle zbárvenááá", aby nám bylo po chvíli jaksi mimochodem objasněno, že to bude trochu jinak, a sice tak, že se slečna jmenuje po rodičích příjmením Červená. Nemluvě o pedofilním (i na hebefilii je Karkulka moc malá) nádechu celé prostřední části, kterou autorské duo Svěrák-Uhlíř vytěžuje dokonale svoji snad dvacet let starou minioperku (každý potřebuje na stará kolena ještě nějaký ten groš zarobiť, že...). Prostřední pasáži naštěstí vévodí co do odpudivosti/hrůzostrašnosti/směšnosti skvěle vyvážený Vlk (mimochodem skoro žádná animatronika ani CGI;)), který je ale zas na druhou stranu srážený kýčovitými počítačově doanimovávanými voštomilými lesními žvížátky. A to jsou všechno jen jednotlivosti, kterých ve Třech Bratrech není málo. Horší je, že tu je problém i... řekněme koncepční. Nepochopil jsem narativní záměr ohledně "vyléčení" "špatných vlastností" jednotlivých bratrů, nebo spíš to, jak dokonale se autorům podařilo zbavit tento hlavní hybný moment celé pohádky jakékoliv zajímavosti. Prostě se to vždycky tak jako mimochodem stane - a pan Svěrák starší nám to coby vypravěč okomentuje, kdybychom to náhodou nepostřehli. A i když se s manželkou vždy hádáme, zda třeba bratr Dyk skutečně projevil nějakou odměny hodnou charakterovou progresi, nebo to byla nedotažená scénáristická haluz, je neoddiskutovatelné, že v ohledu děje tenhle příliš krátký a zdrcnutý slepenec nevyšel. "Bohužel" jsou tu ale ještě nesporně dobře trefené herecké výkony, humor situační (i s trochou satiry) i slovní, a vpravdě monumentální hudební kulisa. I když ozvláštnění irskými motivy mi tedy přišlo poněkud mimo, a frekvence výskytu nesrozumitelných pasáží ve zpívaných promluvách jednotlivých postav (což se někdy zvrhne v písničku, někdy ne) je opravdu neodpustitelně velká. Ale co naplat, nemůžu se donutit to celé zatratit a podrobit nemilosrdné ideologické kritice, protože nejde nemít na paměti, že je to hlavně pohádkový muzikál pro děti. Ale mám vážné pochybnosti o tom, že si i jako takový zaslouží v globálním srovnání červený statut. Proto 60%. No dobře, možná taky proto, že tu Karkulčinu písničku vždycky nemůžu půl dne dostat z hlavy:) (30.06.2015)

Pohádka je velmi netradiční a nějaké věci mi vadí ( třeba Karkulka je příliš mladá, čarodějnice v podání Lábuse se mi vyloženě nelíbí, Kaiser mi do role otce nesedí a také styl vyprávěče zrovna nemusím), ale po velmi rozpačitém rozjezdu a poté, co jsem si zvykla na zpěv (ostatně texty jsou většinou velmi humorné i když je jim bohužel často špatně rozumět), jsem se začala dost bavit. Třeba vlk se mi hodně líbil, místy z něj šel i strach a kde nešel, tak zase pobavil, moc pěkně jsou udělaní měsíčkové (kam se na ně hrabe celovečerních 12 měsíčků), princezna je krásná (to v poslední době v pohádkách moc obvyklé není) a Maruška je skvělá a hlavně všude je laskavý svěrákovský humor, takže výsledný dojem je velmi dobrý. (12.03.2015)